Ombudsman Stanislav Křeček upozorňuje na to, že kvůli současnému nastavení důchodového systému bude přibývat seniorů bez nároku na starobní důchod. Podmínku minimální doby pojištění, která je 35 let, považuje za velmi přísnou. Žádný jiný evropský stát podle něj nevyžaduje tak dlouhou dobu pracovní činnosti.
Ombudsman: Současný důchodový systém je přísný, bude přibývat lidí bez nároku na penzi
Zatímco dříve si lidé v souvislosti se starobním důchodem u ombudsmana stěžovali hlavně na vypočtenou výši penze, nyní přibývá případů, kdy seniorům vůbec nevznikne nárok na penzi. Po roce 2010 se totiž začaly zpřísňovat podmínky a minimální doba pojištění se postupně prodloužila z 25 na současných 35 let. K tomu přistupuje i nezapočítávání či krácení některých náhradních dob pojištění.
„V jiných členských státech EU to bývá 15 nebo 25 let pojištění,“ uvedl Jiří Hrubý, vedoucí odboru sociálního zabezpečení kanceláře ombudsmana.
Senioři, kteří nárok na starobní důchod nemají, jsou nyní v podstatě odkázaní buď na vlastní úspory, nebo na dávky státní sociální podpory, pomoc v hmotné nouzi nebo příspěvek na bydlení. Podle pracovníků kanceláře ale taková podpora umožňuje pouze základní přežití.
Problém by měla vyřešit důchodová reforma
Ombudsman doufal, že problém, o kterém se ví několik let, vyřeší politici v rámci důchodové reformy. „Jenže ta je v nedohlednu, takže tento dílčí problém by měl být řešen teď. Apelujeme na politiky a zákonodárce, aby si toho všimli,“ řekl Stanislav Křeček.
Kritizoval také neustálé odkládání komplexní důchodové reformy. Ponechání současných podmínek beze změn postupně povede k nárůstu chudoby mezi seniory, míní. Problém se podle výpočtů kanceláře ombudsmana naplno projeví kolem roku 2040.
6 minut
Studio ČT24: Ombudsman k důchodům
„Průměrná započítaná doba důchodového pojištění nyní u žen činí zhruba 43 a u mužů 45 let,“ uvedl Pavel Matějíček, právník kanceláře ombudsmana a člen Komise pro spravedlivé důchody. Ombudsman se však stále častěji setkává s příběhy lidí, kterým ke vzniku nároku na důchod chybí třeba rok nebo dva a jejich situace je složitá. Ne každý má možnost si část doby pojištění takzvaně doplatit, případně se ještě na potřebnou dobu zapojit do pracovního procesu.
V budoucnu mohou mít problémy lidé, kteří byli po určitou dobu v domácnosti, dlouhodobě nezaměstnaní, ve výkonu trestu, delší dobu žili v zahraničí nebo pracovali v zemích, s nimiž Česko nemá uzavřenou smlouvu. Problémy mohou čekat také lidi s prvním a druhým stupněm invalidity.
