Odhalených případů covidu je opět méně. Začínají platit přísnější pravidla v restauracích a barech

V úterý přibylo v Česku 9089 potvrzených případů nemoci covid-19, což bylo téměř o čtvrtinu méně než před týdnem. Opět klesl počet hospitalizovaných. Oproti předchozímu úterý se snížil o zhruba třicet procent na 3460 pacientů, z nichž 673 bylo ve vážném stavu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Snížilo se i incidenční číslo, tedy počet nových případů za poslední týden na sto tisíc obyvatel. Pokleslo z úterních 363 na 338 případů. Ministr zdravotnictví chce rozšířit očkování posilující dávkou na všechny dospělé.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

Šíření nákazy zpomaluje už zhruba od konce listopadu, kdy se denní počty nově nakažených dostaly na skoro 28 tisíc. V poslední době se snižují i počty úmrtí lidí s covidem. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle ministerstva 418 lidí, což je o třetinu méně než v předchozím týdnu. Za celou dobu epidemie v Česku od začátku loňského března bylo zaznamenáno asi 2,46 milionu případů nákazy a zemřelo 35 975 lidí s covidem-19.

V minulých dnech však kromě počtu nově nakažených kleslo výrazně i množství testovaných na koronavirus. V úterý bylo provedeno asi 53 500 PCR testů a přes 15 tisíc antigenních, což bylo dohromady o třetinu méně než za stejný den v minulém týdnu.

Podíl pozitivně testovaných na počtu provedených testů je tak vyšší. U preventivních a plošných testů vzrostl z 5,08 procenta za předchozí úterý na 7,01 procenta. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z 13,51 procenta na 15,25 procenta. Podíl pozitivních u takzvané diagnostické indikace, tedy testování u příznakových pacientů, se zvýšil z 28,06 na 29,19 procenta.

Už přibližně tři týdny postupně klesá množství lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici. Počet hospitalizovaných bude podle vyjádření ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška v deníku Právo dál klesat. Snižování ale bude postupovat jen pomalu, zvláště u pacientů na jednotkách intenzivní péče. „Potom, až nevyhnutelně nastoupí varianta omikron, je velký otazník, co to udělá v nemocnicích,“ doplnil.

Podle Duška může být omikronem nakažený každý desátý pozitivní na covid

Omikron nyní podle Duška může stát až za desetinou všech nákaz. „Někdy kolem 5. až 10. ledna by mohl překonat hodnotu 25 procent a pak začne růst velmi prudce,“ řekl Právu. Omikron podle něj na přelomu ledna a února vytlačí dosud dominantní variantu delta.

Omikron je podle expertů nakažlivější a snadněji překoná vakcinaci, ale má zřejmě mírnější následky. „To zní samozřejmě dobře, jenomže bohužel při té velké rychlosti šíření má potenciál nakazit v krátkém čase velkou masu lidí. A potom i ta nižší procenta (hospitalizací z počtu nakažených) mohou představovat poměrně velký tlak na nemocnice,“ dodal.

Incidenční číslo v úterý pokleslo ve všech regionech. Nejvyšší je nově v Praze s 396 případy covidu-19 za posledních sedm dní na sto tisíc obyvatel. Nejnižší je stále v Karlovarském kraji se 195 případy nákazy. 

Od konce loňského prosince už bylo podáno asi 15,3 milionu dávek vakcín proti covidu. Plně naočkováno je přes 6,6 milionu lidí. V úterý bylo očkováno zhruba 69 tisíc lidí, což je asi o pětinu méně než před týdnem. Většinu očkovaných v úterý tvořili lidé, kteří si přišli pro posilující dávku. Dohromady už dostalo třetí injekci skoro 2,3 milionu lidí, tedy více než třetina plně očkovaných. 

Lidé s Janssenem se bez posilující dávky zřejmě nedostanou do Rakouska

Češi očkování jednodávkovou vakcínou Janssen od společnosti Johnson & Johnson se od 3. ledna zřejmě nedostanou do Rakouska bez posilující dávky očkování proti covidu. ČT to potvrdil konzul ve Vídni Jiří Tomeš. „Zatím to není nikde stanoveno právně, takže to není závazné. Ale rakouská strana mi tvrdí, že do třetího ledna o tom určitě vyjde předpis,“ uvedl.

O nutnosti posilující dávky u očkovaných látkou Janssen má informace i ministerstvo zahraničí (MZV). „Kdo nemá druhou dávku jakékoliv očkovací látky, bude na něj od třetího ledna (v Rakousku, pozn. red.) nahlíženo jako na neočkovaného,“ potvrzuje Konzulární odbor MZV.

Podle resortu uznává Rakousko očkování posilující dávkou okamžitě po její aplikaci. Lidé, kteří se nechají očkovat posilující dávkou i těsně před odjezdem, by tedy neměli mít se vstupem do země problém. Smůlu ovšem mají ti, kdo se nechali v Česku očkovat vakcínou Janssen teprve nedávno, a nemají proto na posilující dávku nárok. V takovém případě podmínky pro vstup do Rakouska nesplní.

Nejistota panuje i ohledně toho, jestli budou plně očkovaní lidé či lidé, kteří mají potvrzení o nedávném prodělání nemoci, ke vstupu do země potřebovat i PCR test. „Nyní to tak je. Ale to platí zatím jenom do Silvestra,“ uzavřel Tomeš.

Od středy jenom čtyři lidé u stolu

Ve středu začínají platit přísnější protiepidemická opatření, která pro období na přelomu roku schválila vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Nová omezení platí pro restaurace a bary. Méně lidí může i na silvestrovské oslavy. 

V restauracích mohou do 2. ledna příštího roku sedět u jednoho stolu maximálně čtyři hosté místo dosavadních šesti. Výjimku mají lidé žijící ve společné domácnosti, platí to pro restaurace, taneční a hudební kluby či kasina. Více lidí je možné usadit také u stolů s deseti a více místy. V takovém případě ale musí být mezi nejvýše čtyřčlennými skupinami rozestup alespoň 1,5 metru. Celkem mohou restauratéři do podniku vpustit pouze tolik hostů, kolik je v něm míst k sezení.

Do první lednové neděle platí i omezení počtu účastníků večírků a silvestrovských oslav na maximálně padesát osob. Na akce i do restaurací mohou nadále až na výjimky jen lidé s dokončeným očkováním nebo ti, kdo onemocnění covid prodělali v posledním půl roce. Lidem do osmnácti let stačí výsledek PCR testu, který nesmí být starší než 72 hodin. Limit padesáti osob neplatí pro restaurace, kde se provozovatelé řídí počtem míst k sezení.

Vláda ve středu také oznámila, že chce od 17. ledna zavést povinné celoplošné testování zaměstnanců dvakrát týdně. Na tiskové konferenci to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Návrh ještě projedná tripartita.

Vláda dále rozhodla, že od 4. ledna bude mít po pěti měsících od druhé dávky vakcíny proti covidu-19 nárok na přeočkování každý nad osmnáct let. Zároveň od Nového roku pozastavila vyplácení příspěvku B z programu Antivirus.

Senátoři zvažují ústavní stížnost kvůli povinnému očkování

Skupina senátorů v čele s Jiřím Růžičkou z klubu STAN se rozhodla podat ústavní stížnost na vyhlášku o povinném očkování, které se bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) rozhodla zavést od března 2022 pro lidi nad 60 let a vybrané profese, napsal Růžička na Twitteru. Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje z předpisu vyřadit povinné očkování minimálně pro seniory.

Vyhláška podle Růžičky ještě víc rozděluje společnost. Uvedl, že ústavní stížnost podepsali senátoři napříč frakcemi, nikoli však kvůli tomu, že by byli odpůrci očkování. „Jsme pro očkování, ale nevyčerpali jsme další možnosti ochrany společnosti,“ sdělil. Jako příklad uvedl testování na protilátky proti koronaviru. Záměr napadnout u Ústavního soudu vyhlášku o povinném očkování oznámili před dvěma týdny také poslanci SPD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 15 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 25 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled