Ochota pomáhat nemá BARIÉRY ani v době krize, říká šéfka konta

Praha – Lidé chtějí pomáhat stále, i když doba nemusí dobrovolnému přispívání peněz zrovna nahrávat, říká ředitelka Konta BARIÉRY Božena Jirků. Právě Konto BARIÉRY, největší projekt nadace Charty 77, slaví 20 let od svého založení. Za tuto dobu pomohlo tisícům lidí a rozdělilo více než čtvrt miliardy korun. Pravidelně přitom přispívá víc než 40 tisíc lidí a řada dalších nárazově. Peníze pak nadace posílá buď na podporu rozvoje neziskových organizací, nebo konkrétním lidem. Jen loni to podle výroční zprávy bylo přes 37 milionů korun. Konto BARIÉRY i letos pořádá společný projekt s Českou televizí pod názvem Možná přijde i charita – a to už příští sobotu.

Nadace Charty 77, založená původně Františkem Janouchem ve Švédsku na pomoc disidentům, přenesla svou činnost do Československa v roce 1990 a hned její první celonárodní sbírka Konto Míša vyvolala nebývalý ohlas. Jde o dosud největší akci svého druhu v československých a českých dějinách. Za třináct měsíců poslali Češi a Slováci na konto Míša skoro 100 milionů. Do Nemocnice na Homolce se tak v roce 1992 dostal  takzvaný Gamma nůž. Během sedmnácti let s ním pak lékaři provedli přes deset tisíc operací mozku.

„Byla to vlastně první velká charitativní sbírka v této zemi. Za námi stál František Janouch, který skutečně přivedl tu nadaci do Prahy. My jsme svým způsobem učili tuhle zemi charitě a já myslím, že jsme ji to naučili. Konto Míša byl možná největší úspěch, ale od té doby máme i další velmi úspěšné projekty,“ říká ředitelka Jirků.

Nadace se zaměřuje na různé oblasti. Po červnových povodních pomáhala lidem, kterým velká voda zničila například vozíky nebo plošiny. Organizuje Job Fair, pracovní veletrh zaměřený na uplatnění lidí s handicapem na trhu práce, a radí také, jak získat státní příspěvek na pořízení speciálně upraveného auta.

V předvánočním čase pak konto organizuje aukční salon výtvarníků. Jen v loňském roce nashromáždilo 436 děl od 383 autorů, mimo jiné od Adolfa Borna, Olbrama Zoubka, Adrieny Šimotové, Zdeňka Sýkory či Jiřího Anderleho. I úspěch této akce podle Jirků dokládá, že lidé chtějí pomáhat a spojit příjemné s užitečným i v době krize, byť podle odborníků nyní již pomalu ustupující. „Za jedno odpoledne té dobročinné aukce jsme vydražili 5 milionů, tak jaká krize? Myslím, že je to vždycky o dobrém projektu, o tom přesvědčit lidi, že se peníze neprosuštrují, ale jdou na dobrou věc,“ tvrdí Jirků.

Výtěžek tradičně poputuje na Stipendium Bariéry, fond zřízený Kontem BARIÉRY v roce 2000. Je určen pro středoškoláky a vysokoškoláky z řad těžce zdravotně handicapovaných studentů. Středoškolákům a vysokoškolákům se vyplácí měsíční příspěvek tisíc až 4 tisíce korun na jejich konto; není podmíněn studijními výsledky, ale je chápán jako sociální podpora. Pro mnohé studenty je rozhodující. Podle ředitelky Konta BARIÉRY znamená studium pro vozíčkáře třeba denně jezdit autem nebo mít asistenta.

Mezi nové projekty patří například program podpory aktivního života seniorů – SENSEN. „Chtěla bych, aby byl jednou stejně dobrý jako Konto BARIÉRY. My hledáme kluby lidí, kteří něco zajímavého nabízejí nebo se věnují dobré činnosti. Nabízíme spojenectví a už máme první programy, jako je například Národní kronika, na které spolupracujeme s Národním muzeem,“ zmiňuje ředitelka konta.

Ve spolupráci s Českou televizí letos Konto BARIÉRY připravilo už druhý ročník projektu Možná přijde i charita - Pomáhej (s) humorem. Netradiční benefiční pořad poběží v sobotu večer 28. září na ČT1. V rámci humorných scének a skečů se představí řada osobností v nezvyklých rolích. „Jsou tam krásné scénky, které parodují různé pořady. Bude tam Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Eva Holubová, máme i velmi netradiční Události, komentáře s Jakubem Železným. Já věřím, že se lidé pobaví. Každý udělá něco, co by jinak neudělal. Udělá něco navíc a to je ten klíčový přístup,“ dodává Jirků.

Lidé mohou v průběhu večera přispívat formou DMS nebo telefonátů. Během loňského ročníku se vybralo přes 11 milionů korun. Ke 40 tisícům pravidelných dárců se přidalo na 60 tisíc jednotlivců a firem. Pořad se tak zatím stal nejúspěšnějším charitativním televizním přenosem roku 2012.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 mminutami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 3 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 3 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 3 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 4 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 5 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.