Karel Schwarzenberg a jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová se chtějí ve sporu o rodové dědictví dohodnout mimosoudně. Informaci České televizi potvrdil advokát Pezoldové Petr Meduna s tím, že soudní spor u Nejvyššího soudu přerušili. Pezoldová se domáhá uznání dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů. V roce 2012 se jí zastal Ústavní soud.
„Žalobkyně i žalovaný dospěli k závěru, že by zde byl prostor pro mimosoudní dohodu a jednání ve věci dědického řízení a z tohoto důvodu se Alžběta Pezoldová a Karel Schwarzenberg rozhodli společným návrhem přerušit řízení vedené u Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud 21. března naší žádosti vyhověl,“ uvedl právní zástupce Pezoldové Petr Meduna.
Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala aktivně usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana sporu namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.
Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší už od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor zpět na začátek. Nárokem Pezoldové se tak následně znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu v roce 2017 zamítl a verdikt loni v únoru potvrdil i odvolací soud. Pezoldová se následně obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale nyní obě strany přerušily, protože se chtějí domluvit mimosoudní cestou.
Cesta k rodinné hrobce
Předseda senátu krajského soudu při projednávání případu uvedl, že „reálné možnosti usilovat o navrácení majetku po jeho zabavení zákonem Lex Schwarzenberg tady nebyly. Jedinou výjimkou je rodová hrobka v Domaníně, kterou vrátil soud do majetku Schwarzenbergů“.
K rodinné hrobce v Domaníně u Třeboně otevřel Pezoldové cestu Ústavní soud, a to svým rozhodnutím z roku 2009. Hrobka je ale po právní stránce specifická stavba, a proto nelze nález soudu uplatňovat na ostatní nárokované nemovitosti.
Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před druhou světovou válkou obrovský nemovitý majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný lex Schwarzenberg, speciální zákon, který rod připravil o všechny državy.
Po roce 1989 stát vrátil majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubockého majorátu zůstaly státu. O zrušení lex Schwarzenberg neúspěšně žádala Pezoldová opakovaně Ústavní soud.
