Od pondělí musí zaměstnavatelé zajistit pro své lidi dvakrát za týden testování, a to i pro očkované, naopak ve školách se vrací interval testů na jeden týdně. Epidemie koronavirové varianty omikron sílí, o víkendu potvrdily testy přes 16 tisíc nakažených, z toho 7235 v neděli. Ve srovnání s předchozím víkendem to bylo dvaapůlkrát více. Podobně se zvyšuje i počet pozitivních případů ve školách. Nemocnice jsou ale i tak stále prázdnější, covidových pacientů je v nich podle dostupných dat 1505, na konci minulého víkendu jich bylo přes 2300.
Koronavirus - leden 2022
- 17:47
Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.
- 21:13
Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.
- 21:12
Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.
Přetestování metodou PCR potvrdilo nákazu 3357 lidí, kteří se zapojili do čtvrtečního testování ve školách, z toho 3016 mezi žáky a 341 u zaměstnanců. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví. Antigenní testy ukázaly původně přes sedm tisíc pozitivních výsledků. Na sto tisíc provedených testů nakonec připadá u žáků 255 potvrzených případů nákazy koronavirem a u zaměstnanců 202. Relativně více nakažených je na středních školách, kde metoda PCR potvrdila zhruba 360 nakažených ze sta tisíc testovaných lidí.
„Uvážíme-li, že testování ve školách je populačně plošným jednodenním průřezovým šetřením s většinovým pokrytím populace dětí a mladistvých, jsou záchyty řádově v souladu s populačními nálezy,“ komentuje ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší počty případů a zároveň také nejvyšší nárůsty potvrzených nákaz u testů ve školách vykazuje Praha, kde je podíl koronavirové varianty omikron na výskytu nákaz nejvyšší z republiky.
Celkově přibylo ve čtvrtek 11 683 nakažených, v pátek více než třináct tisíc. V sobotu a neděli počty nových pozitivních případů ve srovnání s všedními dny klesly, ale zůstaly až trojnásobné oproti předchozímu víkendu. V neděli stoupl jejich počet z 2762 na 7235. Spolu s denními nárůsty počtu nakažených se zvyšuje i takzvané incidenční číslo, tedy počet nových případů covidu za posledních sedm dní na každých sto tisíc obyvatel. K pondělí se z nedělních 636 zvýšilo na 678 případů.
Nejrychleji se nákaza šíří v Praze a okolí. V hlavním městě za týden přibylo 1373 nakažených na sto tisíc obyvatel, v okrese Praha-východ 1485 nakažených na sto tisíc obyvatel. Z krajů je incidence nejnižší na Vysočině s 362 případy na sto tisíc obyvatel za sedm dní, z okresů Jihlavsko, kde bylo v téže době 287 potvrzených případů na sto tisíc obyvatel.
Epidemie covidu v Česku postupně sílí zhruba od začátku roku. Zatímco v posledním týdnu loňského roku přibylo necelých 36 tisíc potvrzených nákaz, v prvním týdnu letošního roku to bylo asi 47 tisíc nově nakažených a v minulém už téměř 73 tisíc potvrzených případů onemocnění.
Odborníci podobný vývoj kvůli šíření nakažlivější varianty omikron očekávali. Vědecké studie ukazují, že omikron je proti variantě delta sice nakažlivější, ale průběh onemocnění je lehčí. Nadále tak pokračuje pokles počtu hospitalizovaných s covidem. Oproti předchozí neděli eviduje nyní ministerstvo v nemocnicích asi o 840 pacientů s covidem méně.
SZÚ: Omikron tvoří 80 procent nových případů
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) tvoří varianta omikron osmdesát procent nových případů, zbytek je delta a její subvarianty. SZÚ vychází z více než čtyřiceti tisíc testů za týden od 9. do 16. ledna.
Současná data o šíření omikronu vycházejí z takzvaných diskriminačních PCR vyšetření, kdy se vzorek porovnává s dosud známými variantami. Testují se tak vzorky všech nakažených, kteří mají příznaky nemoci. Definitivně může omikron ve vzorku potvrdit až celogenová sekvenace.
„I v datech celogenomové sekvenace, kam se výsledky promítají se zpožděním, už varianta omikron dosahuje 47 procent,“ popisuje mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. Od 17. prosince bylo sekvenováno 1245 vzorků, od začátku roku 2021 pak přes 23 tisíc.
I když je nyní víc nakažených očkovaných, v nemocnicích převažují ti bez vakcinace
Přestože by proti vážnému průběhu onemocnění mělo chránit i v případě omikronu zejména očkování, v minulém týdnu zájem o něj slábl. Bylo tomu tak i o víkendu, kdy vakcínu dostalo přes 36 tisíc lidí, z toho 12 228 v neděli. Minulý víkend zdravotníci vykázali přes 54 tisíc dávek. Téměř všichni lidé, kteří se o víkendu očkovali, přišli pro posilující dávku. První dávku dostaly necelé dva tisíce zájemců.
Přibližně od začátku roku již mezi lidmi s potvrzenou nákazou koronavirem převažují ti očkovaní – byť je procento pozitivních očkovaných nižší než podíl očkovaných ve společnosti. Plně vakcinováno je 72 procent lidí ve věku nad dvanáct let a 63 procent v celé společnosti. V neděli bylo mezi pozitivně testovanými 56 procent očkovaných. Mezi nově hospitalizovanými však bylo v neděli 59 procent lidí neočkovaných a dvě procenta dostalo teprve první dávku a nemělo vakcinaci dokončenou.
Z šesti lidí přijatých v neděli na JIP bylo pět neočkovaných a jeden očkovaný. V neděli zatím evidují úřady dvanáct úmrtí lidí nakažených covidem, z nich deset bylo neočkovaných a jeden neměl vakcinaci dokončenou.
Rakušan: Zásadní zahlcení nemocnic zatím nehrozí
V Česku zatím nehrozí kvůli covidu-19 zásadní zahlcení zdravotnických zařízení, uvedl po pondělním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) jeho předseda a vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Podotkl, že epidemická situace se od minulého týdne evidentně zhoršila. „Ukazuje se, že varianta omikron začíná být ve společnosti tou dominantní. Nejhorší situace je v hlavním městě, nejlepší naopak na Vysočině,“ shrnul data, se kterými pracoval štáb. „Nicméně postupně se začíná vyrovnávat v rámci celé České republiky,“ dodal.
Ministerstvo v nemocnicích eviduje 1505 pacientů, asi o 840 méně než předchozí neděli. „Je pozitivní zprávou, že klesá počet hospitalizací. Na druhou stranu lze očekávat, že při nárůstu, který se ukazuje tento týden, už ta situace za týden bude odlišná. Ale zatím nehrozí žádné zásadní zahlcení zdravotnických zařízení,“ sdělil Rakušan.
Kabinet ve středu na svém pravidelném jednání zhodnotí situaci. „Další informace o tom, jaké případné kroky v boji proti pandemii chystáme, budou oznámeny po zasedání ve středu,“ dodal vicepremiér.
Omikron od delty nelze rozeznat podle příznaků, varují lékaři
Laboratoře uvádějí, že variantu omikron detekují zhruba v 85 procentech pozitivních případů. Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně odhalila jich o víkendu asi 150 případů, což bylo 86 procent všech pozitivních testů, řekla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Varianta omikron převládala v minulých dnech i u pozitivních vzorků Fakultní nemocnice Brno nebo brněnské laboratoře Elisabeth Pharmacon. V Libereckém kraji převažoval omikron v posledních dnech z 84 procent.
Variantu omikron nelze od dříve dominující delty rozeznat jen na základě příznaků, které jsou totožné, podobají se nachlazení nebo chřipce. „Nepozná to ani pacient, ani lékař. U omikronu navíc tak často nedochází ke ztrátě chuti a čichu, a kvůli tomu je rozlišení ještě složitější,“ uvedl předseda Společnosti infekčního lékařství Pavel Dlouhý. Liší se však v tom, co na ně funguje.
Proti omikronu totiž neúčinkují monoklonální protilátky. Lékaři je nasazovali u potenciálně rizikových pacientů, aby zabránili vážnému průběhu covidu-19. Dlouhý však ujistil, že většina nakažených zvládne covid-19 doma s běžnými léky na horečku či kašel.
Praktický lékař Cyril Mucha na přelomu roku léčil starší manželský pár nakažený covidem-19. „Pán byl pozitivně testovaný bez určení varianty, takže jsem automaticky nasadil monoklonální protilátky,“ uvedl. U manželky už byla určena varianta omikron. Protilátky podle Muchy nezafungovaly a nakažený muž měl vážnější průběh než manželka, která dostala preventivní antivirotika. Své příznaky popsala jako jednodenní horečku, poté rýmu, zahlenění a vykašlávání. Do týdne příznaky odezněly.
Nového preventivního antivirotika molnupiravir od bylo dosud dodáno do Česka 14 400 dávek, další se očekávají na přelomu ledna a února, sdělil za výrobce Merck Vojtěch Šprdlík. Podobný lék paxlovid stát objednává od firmy Pfizer.
Hygienici mají priority pro trasování: děti, seniory, pečovatele
Nový metodický pokyn hlavní hygieničky Pavly Svrčinové stanovil pravidla pro trasování původu nákazy. Účinný je od 17. ledna. Předpokládá, že by v nadcházející „omikronové“ vlně mohlo být naráz tolik nakažených, že hygienici nebudou mít nejmenší šanci kontaktovat všechny, a proto Svrčinová stanovila prioritní skupiny pro dohledávání kontaktů.
Jako takové stanoví nová metodika seniory nad 65 let, ale zároveň i děti ve věku šest až osmnáct let a spolu s nimi lidi pracující v sociálních službách.
Ministerstvo zdravotnictví tuto změnu neavizovalo, překvapilo to i krajské politiky. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) uvedl, že „nekonzultovali detailně ty skupiny“, podotkl však, že chápe důvod, proč je hlavní hygienička stanovila. „I v ostatních vlnách, když kulminovaly, to hygienické stanice nestíhaly,“ poukázal.
Zostřené testování ve firmách začalo
Od 17. ledna začíná povinnost testovat se v práci, a to pro všechny – očkované, lidi po covidu i pro ty, kdo nemají za sebou nic z toho. Antigenní samotest bude muset prakticky každý, kdo nepracuje z domova – přičemž jiná pravidla platí zejména ve školství, zdravotnictví a sociálních službách – podstoupit dvakrát týdně. První test musí každý podstoupit do úterý, stát přispěje na každý provedený test 60 korunami.
Do práce může člověk s negativním testem. Kdo má pozitivní výsledek testu, čeká jej automaticky pětidenní karanténa. Ukončit ji podle platných pravidel může negativní PCR test, není však povinné podstoupit jej. Navíc pozitivní výsledek PCR znamená pětidenní izolaci.
Pokud zaměstnanec postoupí následně PCR test, karanténa se počítá již od pozitivního antigenního. „Pozitivní test jen potvrzuje nález z antigenního testu,“ vysvětlila Svrčinová. Zaměstnanec podle ní zároveň nemusí automaticky dostat neschopenku, ale může se domluvit napříkad na práci z domova. Hygienička také připomněla povinnost zaměstnavatelů, kteří musí po odběru v nejbližší pracovní den nahlásit na krajskou hygienu přes datovou schránku pozitivní záchyty.
Testovat se nově musí každý týden také všichni zdravotníci a pracovníci v sociálních službách bez očkování, a to sice jednou týdně, ale antigenní test musí být proveden profesionálně oproti samotestům ve firmách.
V prvních dvou lednových týdnech se v práci testovali pouze lidé, kteří neměli dokončené očkování ani v posledním půlroce neměli covid, což je výrazná menšina lidí ve srovnání s počtem, kterého se týká aktuální plošné opatření. Zato se dvakrát týdně prověřovala nákaza ve školách. Tam se již museli testovat i očkovaní. To sice platí dál, ale intenzita testů se ve školství snižuje na jeden za týden. Oproti zaměstnání však i nadále bude potřeba každý pozitivní antigenní test potvrdit dalším vyhodnoceným metodou PCR.
Testování jednou týdně se týká pouze základních a středních škol a pouze při teoretické výuce. Pro žáky na praxi platí tatáž pravidla jako pro zaměstnance, dvakrát týdně se prověřují i pracovníci na vysokých a v mateřských školách.
Vysokoškolští studenti ani děti ve školkách se testovat nemusí, ačkoli prvně zmíněným doporučil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), aby test podstoupili, pokud jdou na zkoušku. Vysoké školy mají nyní zkouškové období.
Jak dlouho bude plošné testování pokračovat, ministerstvo zdravotnictví nestanovilo, z dřívějších vyjádření vyplývalo, že by se mělo jednat o několik týdnů. Není proto zřejmé, zda se dotkne i začátku letního semestru. „Pokud by karanténa našich zaměstnanců ovlivnila výuku, máme nastaveny postupy z posledních dvou let. Možná je tedy dočasně on-line výuka, vzhledem ke zkrácení karantény na pět dní ale není problém nahradit i výuku vynechanou,“ předeslal mluvčí Univerzity Palackého Egon Havrlant.
Testy za 34 milionů
Dva miliony antigenních rozborů na covid-19 určených pro testování zaměstnanců státních úřadů dodá společnost Masanta za necelých sedmnáct korun za kus. Celkově tak zakázka vyjde asi na 34 milionů korun. „Dodání testů musí být velmi rychlé, a to do tohoto pátku 21. ledna. Jednotlivé úřady, a jejich 120, mohou již v tuto chvíli podepisovat s vítěznou firmou kupní smlouvu,“ řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Specifikaci k testům dodalo ministerstvo zdravotnictví.
Správa oslovila 45 firem, dostala ale pouze dvě nabídky. Testy jsou tak dražší než při posledním nákupu, kdy SSHR zajišťovala 14 milionů antigenních testů do škol. Tendr, který se vyhlašoval před týdnem, vyhrála také společnost Masanta, a to s cenou 13,89 korun za kus. Tentokrát je ale v ceně testů i doprava, úřadům je nebudou rozvážet hasiči, ale samotná firma.
„Pozitivní informací je ta, že testování ve školách běží a je dostatek testů i na skladech. Zároveň se nám povedlo vysoutěžit i nákup testů pro veřejnou správu, kdy cena je poměrně výhodná. Termín dodání je během tohoto týdne, nemělo by se stát, že by státní veřejné instituce neměly testy, aby mohly v pravidelných intervalech testovat své zaměstnance,“ sdělil Rakušan po pondělním jednání Ústředního krizového štábu.
Zdravotní pojišťovny odhadují, že měsíční povinné testování zaměstnanců na covid-19 by je mohlo stát dvě až tři miliardy korun. Pokud by trvalo déle, představovalo by to podle nich problém pro jejich hospodaření, informoval Svaz zdravotních pojišťoven ČR, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven s celkem 4,7 milionu klientů.
Pojišťovny připomínají, že náklady na testování zahrnují jednak proplácení antigenních testů, na které mohou firmy dostat příspěvek až 60 korun za test, ale i náklady na případné potvrzující PCR testy, kdy za jeden hradí centrům 700 korun.
Karanténa i pro očkované
Kvůli rostoucím číslům a v souvislosti se začátkem testování ve firmách se od pondělí opět mění některá proticovidová opatření. V souvislosti s možností přetestovat se po antigenním samotestu ještě metodou PCR mají nově očkovaní lidé z veřejného zdravotního pojištění hrazeno pět PCR testů měsíčně místo dosavadních dvou.
Do karantény musí od pondělí každý včetně očkovaných lidí, a to bez ohledu na to, zda je to karanténa po pozitivním antigenním testu, nebo kvůli rizikovému kontaktu. Již od minulého úterý se ale její délka zkrátila na pět dní (den testu nebo kontaktu s nakaženým je považován za „nultý“ den) z původních čtrnácti.
Hejtmanka by chtěla pracovní karanténu i pro řidiče. Města se připravují na prázdninový provoz
Vláda v pátek schválila vymezení takzvané pracovní karantény, v níž budou moci chodit do práce lidé s pozitivním testem, kteří nebudou mít příznaky covidu-19. Ministři rozhodli, že se bude týkat pouze pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, podle Válka by navíc mělo jít o výjimečné opatření zaváděné pouze v případě, že pozitivně testovaného člověka nebude jak nahradit.
Podobně se vyjádřila také Svrčinová v pondělní Devadesátce. Kritériem pro pracovní karanténu bude, pokud „zaměstnavatel má takovou nemocnost z důvodu covidu-19 nebo nedostatek zaměstnamců, že není schopen zajistit provoz tak, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti nebo poskytování služeb,“ přiblížila.
Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) ovšem s vymezením skupin pracovníků není zcela spokojena. Je přesvědčena, že by se pracovní karanténa měla týkat také řidičů autobusů. „Byla by opatření, která by eliminovala to, že by se setkával řidič s cestujícími. Už teď jsou první řady pro cestující uzavřené páskou, aby nemohli k řidiči blíž,“ míní.
Ostatně dopravci již mají potíže kvůli nemocným řidičům. V minulých týdnech v některých regionech nejely určité autobusové spoje a Středočeský kraj připravil seznam spojů, které by mohly odpadnout, kdyby bylo málo řidičů. Také městská hromadná doprava v Praze se řídí poloprázdninovým režimem, kdy jsou mezi spoji delší intervaly. Kdyby přibývalo zaměstnanců v karanténě nebo izolaci, hrozilo by další prořídnutí MHD.
„Nejbližší možný scénář je přechod na prázdninový jízdní řád a nejčernější scénář, který máme připravený, počítá s přechodem na víkendový provoz, který by byl během celého pracovního týdne, ale s posílením ranních a v některých případech i odpoledních špiček,“ přiblížil generální ředitel pražského dopravního podniku Petr Witowski.
Zavedení prázdninových jízdních řádů připadá v úvahu i v Brně. „S nemocností obecně bojujeme a jsme na hraně,“ podotkla mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.
Pracovní karanténa jako mimořádnost
K opatrnosti v souvislosti s pracovní karanténou vyzývá šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). „Někdo, kdo bude mít pozitivní test, by se měl do práce dostat opravdu až za krizových podmínek. A v té chvíli bychom museli říct, že Česká republika je v nouzovém stavu. Měli bychom nachystat procesy tak, aby ti lidé do práce nepřišli. Zkrácení karantény a izolace považuji za rozumné, ale tenhle nástroj bych využíval velmi s rozumem,“ řekl.
Pokud by se Česko dostalo do kritické situace, přidal by k oborům, pro něž by zmíněné podmínky platily, energetiky, vodohospodáře, svoz odpadu a potravináře. „Když jdete do práce do sociálního zařízení a máte pozitivní test, tak je to trochu horší situace, než kdybyste šel do práce někam na velín, kde sedíte relativně sám. V zemědělských družstvech také musí někdo dojít podojit krávy. Ale byl bych s tímto institutem (pracovní karantény, pozn. red.) opatrný, a jestli ho vůbec využít, tak musí být situace opravdu krizová. Myslím, že se máme bránit tomu, aby pozitivní lidé chodili do práce,“ dodal. Kuba se už sešel s krajskými zástupci kritické infrastruktury. Požádal je, aby si připravili modely, kdy ještě dovedou fungovat.
Hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS) považuje seznam profesí, pro které se lze v případě výrazného zesílení epidemie koronaviru zavést takzvanou pracovní karanténu, za dostatečný. Před případným rozšířením musí být pečlivě vyhodnocen vývoj v daných oblastech, řekl.
„Institut pracovních karantén od začátku považuji za určitou mimořádnost v situaci, kdy se epidemie bude vyvíjet nepříznivě a bude ohrožovat fungování mimo jiné profese v kritické infrastruktuře, integrovaném záchranném systému, ale i ve veřejné dopravě a podobně. V tuto chvíli považuji za dostatečné, že se pracovní karanténa týká pouze zdravotnické a sociální oblasti. Měla by totiž přispět k zajištění funkčnosti právě zdravotnických a sociálních zařízení,“ uvedl Červíček.
Středula vnímá rozpor se zákonem
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula nepovažuje pracovní karanténu za dobrý nápad. Řekl to v pondělním Interview ČT24. „Když srovnám situaci s podobnou věcí rok zpátky, tak když někdo měl pozitivní antigenní test, tak vůbec nemohl nastoupit do práce,“ upozornil.
„Když se podíváte do trestního zákoníku, tak máte v paragrafu 153 ustanovení, které říká, že kdo, ať už vědomě či nevědomě, šíří nemoc, může být odsouzen až na jeden rok odnětí svobody. Pokud dojde k tomu, že nadřízený zaměstnance do takovéto situace dostane, tak je to ještě pohoršující, co se týká kvalifikace takového přečinu,“ dodal.
