Jen jednou týdně se budou od 17. ledna opět testovat žáci a zaměstnanci ve školách. Rozhodla o tom vláda, která v prvních dvou lednových týdnech požadovala testování dvojí. Začne i rozšířené testování ve firmách, které se naopak uskuteční dvakrát týdne. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) je přesvědčen, že státní systémy jsou připravené na hromadné hlášení karantén po pozitivních testech. Vláda projednala i pravidla pro takzvanou pracovní karanténu. Podle Válka bude umožněna jen zcela výjimečně a pouze ve zdravotnictví a sociálních službách. Hasičů nebo energetiků se tedy týkat nebude. Případné rozšíření na další odvětví by vláda zvážila, kdyby to bylo nezbytné.
Válek v minulosti hovořil o tom, že by se pracovní karanténa mohla týkat třeba i pozitivně testovaných řidičů metra, aby epidemie koronavirové varianty omikron nenarušila provoz veřejné dopravy. Nakonec tomu tak nebude. Ministr zdravotnictví to naznačil již před jednáním vlády a totéž vyplynulo z jeho závěrů. Vláda pravidla pro pracovní karantény schválila, ale jsou vymezena velmi úzce.
„Zavedli jsme v opravdu mimořádných případech, kdy o tom musí rozhodnout zřizovatel, možnost pracovní karantény. Využívá se zcela raritně. Pracovník, který je v pracovní karanténě, musí splňovat velmi přísné hygienické předpisy jako respirátor po celou pracovní dobu, může pouze do práce a domů, nemůže se zúčastňovat jiných aktivit, musí jíst v oddělené místnosti,“ shrnul Válek. Podmínkou pracovní karantény je bezpříznakový průběh nákazy.
Pracovní karanténa je podle něj cílena zatím hlavně na zdravotnické obory, které jsou závislé na velmi úzkém okruhu specialistů. „Především se jedná o zdravotnictví, ale zahrnuli jsme pro jistotu i sociální služby,“ upřesnil ministr zdravotnictví.
Systém pracovní karantény budou zdravotní nebo sociální zařízení moci podle ministra využít jen pro zaměstnance, kteří jsou pro jejich fungování nezbytně nutní, a to až ve chvíli, kdy by mohla být ohrožena péče. Povolení a podmínky budou muset podle Válka udělit hygienici.
Její rozšíření na další odvětví, třeba hasiče nebo armádu, o čem počátkem týdne hovořil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), by podle Válka připadalo v úvahu v případě, že by hrozilo jejich ochromení. „Tím, že máme pětidenní karanténu, jsme snížili riziko, že by došlo k omezení dostupnosti některých profesí. Navíc počítáme s tím, že kdyby v některých profesích k omezením došlo, tak nachystáme opatření podobná těm ve zdravotnictví,“ přislíbil ministr zdravotnictví.
Ve školách jen jeden test denně, ve firmách dva s automatickou neschopenkou
Vláda schválila prodloužení intervalů testů, které podstupují žáci a zaměstnanci ve školách, na jeden týdně. V prvních dvou týdnech roku se testovalo dvakrát týdně. Vzhledem k sílící vlně varianty omikron navrhne ministr školství Petr Gazdík (STAN) na příštím jednání vlády navýšit počet dnů ředitelského volna ze stávajících pěti na patnáct, aby mohly školy flexibilně reagovat na vývoj epidemie. Návrh chce projednat ve stavu legislativní nouze.
Ve firmách (ale například i na úřadech) se naopak budou lidé od 17. ledna testovat dvakrát týdně, a to i lidé očkovaní proti covidu a lidé, kteří v posledním půlroce prodělali covid-19. O tom kabinet rozhodl již dříve, nyní Válek ujistil, že je stát připraven na to, aby bylo co nejjednodušší zavádění karantén pro pozitivně testované zaměstnance.
„Bude to obrovský nápor na IT systémy, na správu sociálního zabezpečení. Udělali jsme vše pro to, aby to fungovalo,“ zdůraznil Válek. Vše by podle něj mělo být automatické. Zaměstnavatel bude muset nahlásit pozitivně testovaného člověka, ten potom dostane automaticky neschopenku na pět dní a také dostane možnost objednat se na PCR test, kdyby se u něj objevily příznaky covidu. Nebude ji ani muset vypsat lékař.
Pravidla pro testování ve firmách se týkají i zaměstnanců mateřských škol, kde se děti netestují, a vysokých škol. Na nich je nyní zkouškové období a po studentech nejsou testy požadovány. Ministr zdravotnictví jim však doporučil, aby podstoupili antigenní test, než půjdou na zkoušku.
Zároveň vláda souhlasila s tím, že počet pojišťovnou hrazených preventivních PCR testů pro lidi alespoň s dokončeným očkováním nebo s kontraindikací, která vakcinaci znemožňuje, se od pondělí zvýší na pět za měsíc.
Speciální požadavky na testování budou ve zdravotnických zařízeních a v sociálních službách. Jejich pracovníci se budou testovat pouze jednou týdně, ale zatímco v jiných oborech postačí samotest, zdravotníci budou muset podstoupit profesionální antigenní test. Například malé kliniky, kde by byl problém takové testování zajistit, ale podle Válka budou moci postupovat i podle obecných pravidel pro zaměstnance, takže by se podstupovaly dva samotesty týdně.
Válek uvedl, že podle predikcí ministra zdravotnictví by na počátku příštího týdne mohlo být méně než dvacet tisíc pozitivních antigenních testů denně, na jeho konci však již kolem padesáti tisíc.
Výhrady k podobě pracovní karantény: pro zaměstnavatele je to málo, pro odbory moc
Rozhodnutí vlády o podobě pracovní karantény vůbec neodpovídá tomu, co požadovaly zaměstnanecké svazy. Ty chtěly, aby se možnost pracovní karantény týkala kromě zdravotnictví a sociálních služeb, případně bezpečnostních a záchranných složek, také dalších odvětví. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje od počátku vypuknutí pandemie jedná svaz s relevantními ministerstvy a expertními skupinami, aby byla vytvořena širší definice nezbytných a strategických odvětví, například i pro mimořádné krizové situace. Zatím taková definice podle Rafaje neexistuje.
„Stát by měl mít k dispozici data a fakta, aby uměl v takovýchto situacích rozhodovat, znát dopady a specifika a roli sektorů, jako je například svoz a zpracování odpadu, úpravny vody, výroba obalů pro léky a potraviny či nepřetržité výroby v ocelářství, chemickém průmyslu nebo sklářství,“ uvedl Rafaj. Zástupci zaměstnavatelů na toto téma jednali s resorty zdravotnictví a průmyslu a obchodu. Svaz své podněty podle Rafaje poslal také Ústřednímu krizovému štábu.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza však připustil, že počty nakažených jsou zatím výrazně menší, než se předpokládalo, pro pracovní karantény tak není důvod. Předpokládá, že kdyby to bylo potřeba, vláda by pracovní karanténu povolila i ve firmách.
Zatímco však zaměstnavatelé chtěli, aby se pracovní karanténa týkala více profesí, podle odborů je naopak celá myšlenka problematická. Místopředseda České konfederace odborových svazů Vít Samek apeloval na dobrovolnost pracovní karantény. Obává se, že člověk, který by s vědomím, že byl pozitivně testován, mohl mít nakonec velké problémy například tehdy, kdy by někoho nakazil. Připomněl, že vědomé šíření covidu-19 je trestný čin.
„Moc bych to nedoporučoval. Bez dostatečné právní ochrany, která není zajištěna, je to na hraně. V okamžiku, kdy zaměstnanec bude vědět, že je pozitivní, (…) je velmi těžké, aby přicházel do styku s jakýmikoli jinými lidmi a vystavoval je riziku přenosu infekční nemoci,“ zdůraznil.
Na tento problém ostatně poukázal i opoziční poslanec Julius Špičák (ANO). „Musí se počítat se zásadní námitkou, co se stane, jestliže dotyčný půjde pracovat, a pak bude mít vážný průběh onemocnění,“ poznamenal.
Poslankyně Karla Maříková (SPD) považuje pracovní karanténu za velmi problematickou i vzhledem k jiným platným opatřením. „Proč budou moci chodit do práce ti, kteří ohoržují citlivou skupinu obyvatel, a na druhou stranu zdraví lidé, kteří nejsou očkovaní nebo neprodělali nemoc, ač nejsou pozitivní, nemohou ani do restaurace?“ podotkla.
Ministerstvo stále počítá se zrušením povinného očkování pro seniory
Vlastimil Válek po jednání vlády zopakoval, že počítá s revizí vyhlášky, která zavedla povinné očkování pro některé skupiny, a zruší tuto povinnost pro lidi ve věku nad šedesát let, která má být plošná. Ministr zdůraznil, že se nikdo, kdo se nenechá naočkovat, i když mu to nynější znění vyhlášky nařizuje, nemusí bát sankcí.
Zároveň však šéf zdravotnického resortu k očkování znovu vyzval. „Máme tvrdá data ze všech zemí EU a z USA, že třetí dávka vás ochrání před závažným průběhem omikronu,“ řekl.
V březnu či dubnu chce ministr Válek naopak představit systém, který by nastavil pravidelné očkování proti covidu podobné každoroční vakcinaci proti chřipce.
Jindřich končí v legislativní radě, náhradníkem v Benátské komisi bude Langášek
I když se vláda zabývala především rozhodnutími, která souvisejí s epidemií covidu-19, učinila i několik rozhodnutí, která se jí nijak netýkají. Z Legislativní rady vlády formálně odvolala Miloslava Jindřicha, který na své členství rezignoval v prosinci dopisem z důvodu vysokého věku a konce svého profesního působení ve funkci notáře.
„Odvolání je tedy v tomto případě pouze formálním krokem, jímž se proces rezignace dokončí,“ stálo v návrhu, který ministři schválili. Kdo by měl Jindřicha nahradit, vláda zatím nerozhodla.
Vláda také vybrala nového náhradníka členky Evropské komise pro demokracii neboli Benátské komise. Dosud byla náhradnicí ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, ale ta se stala soudkyní Evropského soudu pro lidská práva. Novým náhradníkem bude soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. Nynější funkční období členky komise Veroniky Bílkové i náhradníka skončí v říjnu.
Komise je nezávislým poradním orgánem Rady Evropy v ústavních otázkách, který je členským zemím této organizace nápomocen zejména při tvorbě či změně ústavy a volební legislativy.
