Rodiče, jejichž případy kvůli dětem řeší norské sociální úřady, se mohou ke svým kauzám v médiích svobodně vyjadřovat. Podle norského velvyslanectví tím nijak neriskují, že za to budou potrestaní. Norské instituce ale zároveň nemohou na „nesprávná tvrzení“ v kauzách reagovat, protože je zákon zavazuje k mlčenlivosti. Norská ambasáda to uvedla v jednom z prohlášení k případu bratrů Michalákových.
Norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv ke staršímu synovi a mladšího daly k adopci. Michaláková i její zástupci poté uvedli, že za rozhodnutím bylo mimo jiné i to, že matka mluvila s médii.
„Rodiče mají právo vyjadřovat se svobodně o případech skrze média. Žádným způsobem tím neriskují, že budou za toto potrestáni či trestně stíháni,“ uvedla v jednom z prohlášení norská ambasáda.
Velvyslanectví ale zároveň uvedlo, že nemá o důvodech rozhodnutí „o dvou nezletilých dětech českého občanství“ žádné informace. Případ mohou komentovat jen účastníci řízení, což podle velvyslanectví může vést k tomu, že média nepředstavují záležitost „na základě všech relevantních informací“.
Názory by přitom podle ambasády měly vycházet „ze správných a věcných“ údajů. Kvůli povinnosti zachovat mlčenlivost a s ohledem na ochranu dětí ovšem nemohou norské úřady „reagovat na nesprávná tvrzení“, uvedlo už dříve velvyslanectví. Nyní sdělilo, že norský zákon je v souladu s principy Úmluvy o právech dítěte a norské zákony se vztahují na všechny lidi v Norsku bez ohledu na jejich původ či národnost.
Michaláková se proti verdiktu norských úřadů chystá odvolat. Podle některých informací mohlo úřadům vadit hlavně to, že se ve sdělovacích prostředcích často objevovaly informace o chlapcích i jejich snímky.
Případ vyvolal vlnu reakcí i mezi politiky. Česko už do Norska poslalo diplomatickou nótu. Prezident Miloš Zeman kvůli zrušil pozvání norské velvyslankyně na oslavy 28. října.
Senátorka a šéfka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová na odebrání dětí reagovala slovy, že se nesetkala “s příběhem tak hrubého porušení lidských a dětských práv“. Norský postup považuje za „výsměch Úmluvě o právech dítěte“. Postrádá ale i „zásadní reakce a akční kroky“ členů vlády, aby se děti vrátily do rodiny.
