Norská krajská komise vydala v případu rodiny Michalákových tvrdé rozhodnutí. Šestiletého Davida posílá do adopce k jeho pěstounům. K desetiletému Denisovi matka ztrácí rodičovská práva a nemá s ním povolený žádný kontakt. Jako důvod uvedl úřad zveřejnění případu, dalším má být snaha o zajištění stability u pěstounů. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek označil odebrání dětí za nehorázné a pozval si norskou velvyslankyni. Premiér Bohuslav Sobotka zase svolává příslušné ministry, se kterými chce řešit další postup vlády.
Norové sebrali Michalákové právo na oba syny. Žádného už neuvidí
Během jednání nám bylo opakovaně sdělováno, že pokud bude mít o péči zájem biologická rodina a nabídneme pomoc, v takovém případě adopce nepřichází v úvahu. To je důvod, proč rozhodnutí, které padlo, pokládám za nehorázné.
Norská komise řešila loňskou žádost Michalákové o přezkoumání případu a vrácení synů do péče. Otci dětí Norové rodičovská práva ke staršímu synovi ponechali.
Podle právního zástupce Michalákové Pavla Hasenkopfa se komise obává, že matka by v případě zachování rodičovských práv mohla pěstounskou rodinu obtěžovat podáváním dalších návrhů na vrácení mladšího Davida.
Ředitel Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Zdeněk Kapitán považuje za nonsens zbavit biologické rodiče rodičovské odpovědnosti a dát dítě k adopci, když o ně projevují zájem.
Michaláková bude o děti dál bojovat
Michaláková se svých dětí vzdát nechce a bude o ně dál bojovat. ČTK řekla, že se proti rozhodnutí úřadů odvolá, vyjadřovat se k němu nebude. „Norské úřady používají jako jeden z hlavních důvodů zbavení mne práv to, že jsem o případu mluvila s médii,“ objasnila svůj postoj. S mladším synem se Michaláková naposledy setkala letos v září.
GALERIE
Norsko, Michalákovi a negativní stanovisko soudu
Rozhodnutí komise ale podle Dory Bokové, která je rovněž právní zástupkyní Michalákové, není překvapivé. Hlavní zdůvodnění stojí na tom, že si děti na své pěstouny vytvořily natolik silné citové vazby, že by nebylo v jejich zájmu, aby byly vráceny do péče matky.
„Barnevernet v podstatě pracoval čtyři roky na tom, aby děti kontakt s původní rodinou zratily a aby se naopak posilovaly vazby na pěstouny. Norské úřady takto rozhodují často,“ konstatovala.
Norské rozhodnutí je jednoznačně v rozporu s mezinárodními normami a principy na ochranu dětí. Současně je důkazem selhání dosavadní strategie českých úřadů a vlády, v jejíž pomoc Eva Michaláková doufala.
Právníci chtějí po vládě stížnost na Norsko
Podle Hasenkopfa vyšlo najevo, že už v roce 2012 byl David umístěn do rodiny, která usilovala o adopci dítěte. „Uspokojení čekatelské rodiny proto bylo také zřejmým důvodem rozdělení dětí,“ uvedl v tiskové zprávě petiční výbor, jehož je Hasenkopf součástí. U staršího Denise je jako klíčový důvod odnětí rodičovských práv uvedeno zveřejnění případu.
Právní zástupci Michalákové proto budou českou vládu žádat, aby jménem České republiky podala stížnost na Norsko před Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Důvodem by byly systémové nedostatky v oblasti ochrany práv dětí a biologických rodin. Takové řízení, jehož právním základem by byl článek 33 úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, by bylo podle nich historicky první žalobou svého druhu ze strany Česka.
Eva Michaláková se svými dětmi
Michaláková se už na soud pro lidská práva jednou obrátila. Její stížnost ale nepřijal. V Norsku se podle Bokové odvolá k soudu prvního stupně. „Případně poté k odvolacímu soudu a následně k Nejvyššímu soudu,“ dodala advokátka.
Podle Hasenkopfa je ale norský právní systém v podstatě nastavený tak, že Michaláková nemá šanci uspět. Dokud ovšem nevyčerpá všechny vnitrostátní odvolací mechanismy, nemůže podle ministryně Michaely Marksové (ČSSD) Česká republika nijak formálně do případu vstupovat.
Norsko ukradlo české matce děti. Je to nevídané a připomíná mi to nacistické postupy. Obracím se na premiéra Bohuslava Sobotku, aby přerušil diplomatické vztahy s Norskem, a budu žádat o okamžitý odchod norské velvyslankyně.
Europoslanec chce vyhostit norskou velvyslankyni, Zeman ho podpořil
Podle poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09), která se v případu angažuje, se úřady vůbec nezabývaly schopnostmi matky. Důvody úřadů k odebrání dětí navíc označila za nehorázné a vykonstruované. „Úplně vymažou vlastní rodinu,“ zdůraznila s tím, že ji zajímají další kroky české vlády.
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který rovněž bojuje za navrácení obou synů matce, v reakci na kauzu řekl, že žádá o vyhoštění norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové z Česka. Požaduje i přerušení diplomatických vztahů s Norskem. Prezident Miloš Zeman k návrhu vyhostit norskou velvyslankyni řekl, „že to není úlně špatný nápad“. Česko by se podle něj mělo obrátit i na soud pro lidská práva.
Předseda lidovců a vicepremiér Pavel Bělobrádek ale nepovažuje výzvu svého stranického kolegy za dobrý nápad. Případem se zabýval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), očekává proto, že na jeho úrovni vznikne právní analýza, která ukáže další možnosti. Premiér kvůli kauze svolává schůzku příslušných ministrů. Chce s nimi projednat možný postup vlády. Norské rozhodnutí označil za bezohledné.
Případ se táhne už 4,5 roku
Norské úřady odebraly oba chlapce v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Podezření na zneužívání a zanedbávání se po odebrání dětí nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za natolik závažná, že chlapce nechal u pěstounů.
Do případu se zapojila i česká diplomacie, premiér i prezident Miloš Zeman, který napsal dopis norskému králi. Podle Sobotky česká diplomatická aktivita vedla k tomu, že norská strana zvažuje nad sociální službou Barnevernet dohled.
Michaláková má v Česku řadu podporovatelů. Podle některých ochránců dětských práv se ale upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů, politici nemají o případu všechny informace a zjištění o situaci chlapců se neberou v potaz. Ministryně Marksová pak v září uvedla, že Česko vyvíjí v případu sourozenců Michalákových „naprosto nestandardní“ diplomatické úsilí, matka ale nevyužila řadu rad od českých úřadů.
Případu se letos v lednu věnovali i Reportéři ČT, kteří mohli nahlédnout do rozsudků dvou odvolacích norských soudů. Kauza podle nich není tak úplně černobílá, jak by se mohlo zdát:
Světla a stíny "norského" případu (zdroj: ČT24)