V případě bratrů Michalákových by mohl být stažen na konzultace český velvyslanec v Norsku. Prohlásil to prezident Miloš Zeman. Jde o reakci na rozhodnutí norské krajské komise odebrat Evě Michalákové rodičovská práva. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD) si zatím pozval norskou velvyslankyni , aby jí tlumočil rozhořčení. Poškozuje to podle něj vzájemné vztahy a ministerstvo připravuje nótu norské vládě. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je norské rozhodnutí bezohledné.
Norská krajská komise rozhodla o tom, že Eva Michaláková přišla o rodičovská práva k oběma synům. Mladšího z chlapců posílá k adopci, se starším se matka nesmí jakkoliv setkat. Úřad argumentuje hlavně medializací celého případu a nejlepšími zájmy dětí. Michaláková už řekla, že se proti rozhodnutí norské strany odvolá.
Ostré vyjádření přichází od politiků. Podle prezidenta Miloše Zemana by mohl být stažen na konzultace český velvyslanec v Norsku. Prezident na výrok norských úřadů reagoval prohlášením skrze svého mluvčího Jiřího Ovčáčka, že „není úplně špatný nápad“ návrh europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) na vyhoštění velvyslankyně.
„To jsem řekl spíše jako nadsázku. V úvahu spíše přichází varianta, kdy náš velvyslanec v Norsku by byl odvolán na takzvané konzultace. To se děje v případě, kdy vláda suverénního státu se chce zastat svých občanů,“ podotkl prezident. „I to je silné politické gesto. Já před nimi varuji, protože k ničemu nevedou,“ hodnotil bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Zeman si ale myslí, že by to bylo efektivní gesto. „Jako výraz určitého nesouhlasu s norskou politikou v této oblasti,“ podotkl.
Zeman už v minulosti kvůli odebraným chlapcům napsal dopis norskému králi Haraldu V. s žádostí o pomoc. Odpověď přišla od příslušné norské ministryně, která se odvolala na nezávislost norského úřadu zabývajícího se ochranou dětí. „Nicméně pokud jsem správně informován, Norsko má nyní přistoupit k mezinárodní úmluvě o ochraně dětí. A to nám dává některé další možnosti,“ naznačil další možný postup Česka vůči Norsku.
Ve středu odejde nóta do Norska, Michaláková má využít opravné prostředky
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) si myslí, že norské rozhodnutí je bezohledné. Svolal kvůli tomu schůzku ke kauze Michalákových s ministry zahraničí a spravedlnosti a ministryní práce a sociálních věcí. „Shodli jsme se na čtyřech bodech dalšího postupu, který vidíme jako užitečný a rozumný, tak aby Eva Michaláková mohla využít maximální prostor pro uplatnění svých práv,“ prohlásil poté Sobotka.
První věcí bude příprava prostestní diplomatické nóty, kterou ministerstvo zahraničí odešle ve středu. Cyril Svoboda ale upozorňuje na skutečnost, že Norsko je právní stát, kde se musí rozhodnutí soudu respektovat. „Kdyby mohla norská vláda nebo velvyslankyně změnit rozhodnutí příslušného orgánu v Norsku, tak nótu chápu, ale oni s tím nemůžou udělat vůbec nic,“ uvedl.
Pak má ministerstvo práce vyvolat jednání s norskými orgány, aby vysvětlily, proč se tak odchýlily od toho, co bylo tlumočeno při předcházející komunikaci. Ani Michaela Marksová (ČSSD) nepovažuje rozhodnutí norských úřadů za korektní.
„Za třetí příslušné resorty doporučí Michalákové vyčerpat všechny vnitrostátní odvolací prostředky, které má v rámci norského právního systému k dispozici. Podle našich informací tam existují dvě odvolací instance a Michaláková má teď jeden měsíc od doručení rozhodnutí komise k tomu, aby využila možnost odvolání,“ uvedl premiér. Právník Michalákové Pavel Hasenkopf ale upozorňuje, že všechna odvolání matka absolvovala už při minulém řízení. „Odvolává se čtyři roky. Nynější odvolací kolečko je na další tři roky,“ uvedl právní zástupce.
Skončí věc u evropského soudu?
Teprve po využití opravných prostředků vláda doporučuje obrátit se na Evropský soud pro lidská práva. Vhodný nástroj je stížnost u soudu ve Štrasburku přímo od Michalákové, do které je připravena Česká republika intervenovat na její podporu. „Mezistátní stížnost nevidíme jako účinný nástroj, protože řešíme jeden konkrétní příklad, není to otázka desítek nebo stovek českých občanů,“ dodal Sobotka s tím, že mezistátní stížnost má místo, když jde o masové, systémové a opakované porušování práv občanů jednoho státu státem druhým.
Stát ale i podle Svobody nemá legitimitu k podání žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva. Intervence státu může v soukromých sporech škodit. „Měli jsme to už v kauze Kinský. Také se tehdy česká vláda do restitučního sporu vložila, hodně o něm mluvila, ale on potom vyhrál spor proti českému státu, že byl politizován. Podle mě se nemá výkonná moc, vláda či prezident republiky, do toho vkládat,“ doplnil.
Zaorálek se setkal se zástupkyní norské diplomacie
Každopádně si ministr zahraničí Lubomír Zaorálek pozval norskou velvyslankyni, aby tlumočil rozhořčení nad tím, jak se případ vyvinul. „Během jednání nám bylo opakovaně sdělováno, že pokud bude mít o péči zájem biologická rodina a nabídneme pomoc, v takovém případě adopce nepřichází v úvahu. To je důvod, proč rozhodnutí, které padlo, pokládám za nehorázné,“ řekl Zaorálek.
Jelikož stát zaštítil nabídku rodiny, považuje rozhodnutí norských úřadů za porušení slibu. Na Twitteru uvedl, že věc poškozuje česko-norské vztahy. Nakonec se setkal se zástupkyní Monicou Stenslandovou, protože velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová nebyla v Praze.
Kritika od europoslance, který by vyhostil velvyslankyni
Jedním z prvních, kdo na zveřejnění rozsudku norské komise zareagoval, byl europoslanec Zdechovský, který přes rok usiluje o navrácení obou synů matce. Napsal, že „Norsko ukradlo české matce děti“, a že mu to připomíná nacistické postupy. „Obracím se na premiéra Bohuslava Sobotku, aby přerušil diplomatické vztahy s Norskem, a budu žádat o okamžitý odchod norské velvyslankyně,“ prohlásil Zdechovský, na kterého pak v této myšlence navázal Zeman.
Šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek to ale nepovažuje za vhodné řešení. „Je třeba vyhodnotit, zda jsou možné další kroky," uvedl. I podle premiéra Bohuslava Sobotky by vyhoštění velvyslance jenom uškodilo z hlediska další obhajoby práv Michalákové.
Stanislav Polčák (STAN) souhlasí, že je Zdechovského návrh zcela nevhodný, mělo by se to řešit spíš naopak. „Norská velvyslankyně by měla být denně zvána k prezidentovi, premiérovi, do českého parlamentu a k dalším státním orgánům,“ řekl Polčák. Rozhořčení českých autorit i občanů by pak měla přenášet a vysvětlovat své vládě. „Samozřejmostí by mělo být stupňování diplomatického úsilí a tlaku. Ten však bude zásadně ohrožen, pokud obě strany spolu nebudou komunikovat,“ dodal.
