Česko protestuje u Norů, Michaláková chystá odvolání do Štrasburku

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek podepsal protestní nótu Norsku kvůli rozhodnutí tamních úřadů o zbavení Evy Michalákové rodičovských práv. Ministerstvo nótu předá norské ambasádě. Michaláková se plánuje odvolat kvůli odebraným synům u Evropského soudu pro lidská práva, a to poté, co vyčerpá všechny právní prostředky v Norsku.

„Řízení v té věci musí probíhat před norskými orgány. Paní Michaláková má možnost podat opravné prostředky, teprve potom se může obrátit na Evropský soud pro lidská práva,“ vysvětlil zmocněnec pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva Vít Schorm.

Podle norského systému má paní Michaláková možnost se odvolat.
Emira Holmeyová
Spolupracovnice ČT v Norsku

Norská krajská komise rozhodla o tom, že Eva Michaláková přišla o rodičovská práva k oběma synům. Mladšího z chlapců posílá k adopci, se starším se matka nesmí jakkoliv setkat. Úřad argumentuje hlavně medializací celého případu a nejlepšími zájmy dětí.

Stížnost u soudu ve Štrasburku musí přijít přímo od Michalákové, Česká republika je připravena intervenovat na její podporu. „To podání je především na paní Michalákové, tu žádost musí podat ona sama. Pokud by se na nás před podáním obrátili právní zástupci paní Michalákové, budeme se jim snažit vyjít vstříc, vysvětlit jim řízení před Štrasburským soudem a podobně,“ dodal Schorm.

Odvolání může přijít až poté, co Michaláková vyčerpá všechny právní prostředky v Norsku. To může podle Schroma trvat zhruba rok. „Norské soudy jsou poměrně rychlé, proto odhaduji, že stížnost by mělo být možné podat zhruba za rok,“ řekl.

Zaorálek podepsal nótu Norsku

Ministr zahraničí Zaorálek (ČSSD) podepsal diplomatickou protestní nótu Norsku kvůli rozhodnutí norských úřadů, které zbavily Michalákovou rodičovských práv. Česko je podle nóty rozhodnutím znepokojeno a má pochybnosti, že je v souladu s mezinárodními závazky Norska.

Zaorálek předpokládá, že se s velvyslankyní Siri Ellen Sletnerovou sejde po jejím návratu do Prahy. V úterý se šéf české diplomacie setkal s její zástupkyní Monicou Stenslandovou a tlumočil jí rozhořčení české vlády nad postupem norských úřadů.

Ministerstvo zahraničních věcí má pochybnosti, že kroky norských úřadů jsou v souladu se závazky Norska podle úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a podle úmluvy o právech dítěte.
Irena Valentová
Ministerstvo zahraničí

Norská sociální služba odebrala českým rodičům syny – nyní desetiletého Denise a šestiletého Davida – v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud považoval ale zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.

Nahrávám video

Sedm europoslanců vyzývá vládu, aby dala Michalákové právní pomoc

Sedm českých europoslanců z lidovecké frakce Evropského parlamentu vyzvalo vládu, aby Evě Michalákové poskytla účinnou právní pomoc a znalce norského právního systému. Kabinet by pak měl zajistit také odborníky pro postup před Evropským soudem pro lidská práva. Europoslanci také žádají politiky o zdrženlivé vystupování v kauze.

Norské velvyslanectví v Praze nemá žádné informace o důvodech rozhodnutí Krajské komise o dvou nezletilých dětech českého občanství. Pokud jde o rozhodnutí o pěstounské péči či adopci, důvodem je vždy nejlepší zájem dítěte.
Norské velvyslanectví v České republice

Prohlášení podepsali čtyři europoslanci TOP 09/STAN Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a tři lidovci Michaela Šojdrová, Pavel Svoboda a Tomáš Zdechovský, který navrhoval po zveřejnění norského rozhodnutí vyhoštění norské velvyslankyně z Česka. Teď se připojil k výzvě, podle níž vyhošťování není přístupem, který by vedl ke společnému životu dětí s jejich matkou a rodinou. „Já mám ale jiný názor a vyhoštění považuji za silné politické gesto,“ řekl Zdechovský. Je přesvědčen o tom, že norská diplomacie uvedla českou stranu v omyl, když ji ujišťovala, že adopce dětí Michalákových není ve hře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 58 mminutami

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 15 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 17 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.