Dotacemi pro firmu Agrofert se zabývá Evropský úřad proti podvodům. Informaci přinesl server Neovlivni.cz. Organizace řeší podezření, že společnost skrytým lobbingem ve státní správě změnila pravidla čerpání dotací ve svůj prospěch. Anonymní oznámení na možný podvod dostalo několik evropských institucí na konci loňského roku.
Podle oznámení se manažerovi Agrofertu povedlo ve státní správě protlačit změnu, která firmě zajistí více peněz z evropských fondů. Klíčovým důkazem je údajně dopis, který loni v květnu zaslal místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému, který je zodpovědný za čerpání dotací v programu OPPIK ve výši 120 miliard korun.
Cingr se nepodepsal jako manažer Agrofertu, ale jako prezident Svazu chemického průmyslu. V korespondenci údajně prosazoval zvýšení hranice čerpání dotací pro velké firmy na 40 procent alokace v první výzvě místo Bruselem požadovaných dvaceti procent. Novotný pak změnu prosadil.
Babiš: Je to jen další lež
Dvacetiprocentní omezení pro firmy s více než 250 zaměstnanci zavedl Brusel proto, že v těchto případech lze jen velmi těžko doložit, zda peníze přispěly k rozvoji výroby a novým pracovním uplatněním nebo jen firmě vylepšily hospodářský výsledek.
Majitel Agrofertu a ministr financí Andrej Babiš (ANO) veškerá nařčení odmítl. Na tiskové konferenci k výsledkům státního rozpočtu za rok 2015 řekl, že jde jen o další lež, která má poškodit jeho osobu.
OLAF případ nechce nijak komentovat. „Nevyjadřujeme se k žádným kauzám. A to proto, abychom chránili důvěrnost možných vyšetřování a potenciálních právních kroků a také kvůli ochraně osobních údajů a procedurálních práv,“ sdělil serveru Neovlivni.cz.
Za Babišem stojí i ministr Mládek
Pokud by ale úřad dospěl k závěru, že šlo o podvod, mohla by podle serveru Evropská komise požadovat i vrácení peněz. Společnost Agrofert ale nařčení odmítá. Cingr podle ní mluvil za Svaz chemického průmyslu, v němž je 86 převážně velkých firem.
„Vždy vystupoval a mluvil jménem Svazu chemického průmyslu, nikoli jménem Agrofertu. Odešel jeden standardní a transparentní dopis, který nežádal o možnost získávání větších dotací pro kohokoliv. Nic víc, nic míň,“ řekl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Cingr se podle něj jako prezident svazu sešel s Novotným loni v květnu, na schůzce ale bylo dalších až dvacet lidí, například z Technologické agentury ČR, ale i z ČEZu nebo ministerstva financí.
Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v reakci uvedl, že rozhodnutí bylo učiněno s plným mandátem, a to jak jeho, tak Evropské komise. „Evropská komise zároveň kontroluje čerpání peněz, čili ona musela i schválit posun toho podílu. To nebylo tak, jako že se to komisi neřeklo nebo o tom nevěděla,“ řekl na tiskové konferenci. Návrh podle něj předkládal Svaz průmyslu a dopravy.
Evropská komise chystá audit
Evropská komise prý ale v písemných odpovědích na otázky europoslanců v prosinci uvedla, že program nijak změněn nebyl a nyní vysoký podíl velkých firem v prvních pěti alokacích se časem, po zapojení dalších podniků, může snížit na požadovaných 20 procent. Zástupci komise dali české straně zároveň jasně najevo, že zvýšení hranice na 40 procent není přijatelné.
Komise také europoslancům napsala, že v první polovině letošního roku hodlá uskutečnit audit výběrových postupů v tomto operačním programu. Ve druhém pololetí hodlá komise prověřit také práci českých auditních orgánů.
Majetky ministra financí Andreje Babiše (ANO) už kvůli dotacím od státu prošetřuje česká policie. Server Aktuálně.cz na konci loňského roku informoval, že začala prověřovat, jak farma Čapí hnízdo získala 50 milionů korun z evropských fondů na podporu cestovního ruchu.
Dotační program byl ale určený pro malý nebo středně velký podnik, který alespoň dva roky podniká v cestovním ruchu. Společnost Farma Čapí hnízdo a. s. měla vlastníka skrytého za anonymními akciemi. Podle trestního oznámení ji ale ve skutečnosti kontroloval Babiš. Oznámení se odvolává i na jeho vyjádření v dokumentu České televize Matrix AB.
Týdeník Dotyk loni v září uvedl, že Agrofert získal v končícím programovém období dotace v celkové výši 4,9 miliardy korun, což je nejvíce ze všech soukromých firem v Česku.
