Ačkoli od pondělí již dostávají zdravotníci ze všech krajů první vakcíny proti covidu-19, začínají se nemocnice potýkat s nedostatkem personálu. Mnoho zdravotníků se koronavirem nakazilo, ústavy proto stahují lékaře a sestry z jiných oddělení, jihlavská nemocnice už požádala o pomoc armádu, pomoci by mělo osm vojáků. Nákaza se před koncem roku začala šířit nebývalým tempem. Dalších 6220 lidí s potvrzenou nákazou koronavirem přibylo v neděli.
Nemocnicím dochází personál, té jihlavské pomůže armáda. PES zůstává vysoko v pátém stupni
Události ČT: Nakažených zdravotníků v nemocnicích přibývá (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Proti koronaviru se od pondělí očkuje ve všech krajích. Jako poslední dostaly vakcínu nemocnice v Libereckém, Karlovarském a Zlínském kraji. Zatím je určena pro zdravotníky v nemocnicích a pracovníky záchranné služby.
V Karlovarském kraji je necelá polovina z 975 vakcín z první dodávky určena pro zdravotníky z nemocnic v Karlových Varech a Chebu, které spadají pod Karlovarskou krajskou nemocnici. Další připadnou sokolovské nemocnici a záchrance. Podle mluvčího Karlovarské krajské nemocnice Vladislava Podrackého má zájem o vakcínu zhruba polovina pracovníků nemocnic.
Až 1170 vakcín dostanou zdravotníci v Libereckém kraji, v prvé řadě ti, kteří působí v první linii bezprostředně u pacientů s covidem-19. Mezi prvními očkovanými v kraji byl přednosta centra interních oborů liberecké nemocnice Tomáš Klimovič. Podle něj je vakcinace pracovníků jeho střediska nutná. „Polovina našich lékařů prodělala nákazu covidem-19, takže je potřeba, aby měl za prvé kdo pracovat, a za druhé abychom nepřenášeli infekci na další pacienty a na naše rodinné příslušníky,“ zdůraznil.
Po vakcinaci lidí, kteří jsou klíčoví pro péči o ostatní pacienty s covidem-19, začne očkování široké veřejnosti. Podrobnosti zveřejní ministerstvo zdravotnictví v úterý, premiér Andrej Babiš (ANO) však již o víkendu prozradil některé podrobnosti.
Od poloviny ledna se podle něj budou očkovat lidé nad 80 let, poté i mladší. Kdokoli se bude moci přihlásit o termín na vakcinaci od počátku února, přednost však budou mít lidé s rizikovými faktory – starší či chronicky nemocní.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty (SLK) se ale termín, kdy začne očkování široké veřejnosti, bude v různých regionech lišit podobně jako zahájení očkování zdravotníků. V otevřeném dopisu adresovaném starostům obcí ve svém kraji uvedl Půta, že do konce ledna nebude v regionu dost vakcín na to, aby se mohl očkovat někdo jiný než zdravotníci nebo pracovníci v sociálních službách.
„V lednu budeme mít v kraji podle informací ministerstva zdravotnictví k dispozici necelých 10 000 vakcín. (…) Pro veřejnost v této zásilce žádná rezerva není, tato rovnice zatím prostě nevychází. Úplně nejhorší jsou tak v krizové situaci nenaplněná očekávání lidí,“ uvedl liberecký hejtman.
Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) míní, že bude potřeba otevřít kapacitní očkovací centra, měla by podle něj být v každém okresním městě. „Chceme-li naočkovat co nejvyšší počet lidí v co nejkratším čase, tak samotné píchnutí jehly je to nejsnadnější. Mnohem důležitější budou věci jako logistika nebo komunikace. A bez vysokoprůtokových vakcinačních center to nepůjde,“ řekl. Budějovické očkovací centrum by podle něj mohlo vzniknout na výstavišti a odbavit tisíc lidí denně.
Kuba: Vzniknout by měla čekací listina na očkování
Za zásadní Kuba považuje očkování lidí nad 60 let. V jižních Čechách jich podle hejtmana žije přibližně 174 tisíc. V součtu s další skupinou obyvatel s rizikovými faktory jde zhruba o 200 tisíc lidí, kteří by měli podstoupit očkování v období do června.
„Protože každý musí být očkovaný dvakrát, potřebujeme mít 400 tisíc vakcín. V době od března do června má Česká republika obdržet 5,6 milionu vakcín, z nichž by měl Jihočeský kraj získat 350 až 400 tisíc vakcín,“ řekl Kuba. Kraj podle něj očekává v lednu 11 700 vakcín a v únoru dalších 19 500. Očkovací strategie by podle něj měla snížit úmrtnost na koronavirus, zabránit přetížení zdravotního systému a postupně vytvořit kolektivní imunitu.
Kuba dodal, že není možné, aby systém evidence uchazečů o vakcinaci byl totožný se systémem na testování na koronavirus. V pořadí na očkování by podle něj měla vzniknout čekací listina. Správně nastavený systém považuje za zásadní pro co nejrychlejší snížení šíření koronaviru.
VZP: Očkování u praktických lékařů lze čekat nejdříve v březnu
Očkování proti covidu-19 u praktických lékařů lze podle největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) očekávat nejdříve v březnu.
„V prvních dvou měsících roku 2021 bude probíhat centralizované očkování vybraných skupin obyvatel v síti očkovacích center, neboť v té době dostupné vakcíny jsou náročné na distribuci a skladování,“ uvedl mluvčí pojišťovny Milan Řepka. Současná vakcína od firem Pfizer a BioNTech vyžaduje skladování při minus 70 stupních Celsia.
Zdravotní pojišťovny očkování proti novému typu koronaviru platí z pojištění odváděného občany. Platí aplikaci a distribuci, samotná vakcína je nakoupena ze státního rozpočtu.
PES ukázal 85. Pozitivních bylo přes 40 procent testů
Celorepublikový rizikový index protiepidemického systému se po třech dnech na dosud nejvyšší hodnotě 90 zmírnil na 85. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se ale zlepšil pouze jeden faktor, ze kterého se skóre počítá, a to reprodukční číslo. Absolutní počet nakažených i množství pacientů starších 65 let stále roste stejně jako podíl pozitivních testů.
V neděli vyhodnotily laboratoře pozitivně 41,9 procenta z 14 847 provedených testů, nákaza koronavirem se tedy prokázala u 6220 lidí. Celkem je momentálně infikováno téměř 120 tisíc lidí, z nich 5777 je v nemocnici. Z šesti tisíc pozitivních PCR testů byla zhruba desetina (629) těch, kterými zdravotníci potvrzovali pozitivní výsledek antigenního testu. Pozitivní antigenní test se potvrzuje metodou PCR v případě, že nakažený netrpí žádnými symptomy, naopak pozitivní výsledky antigenní testy u symptomatických pacientů se již nepotvrzují. Těch bylo v neděli 1129.
Množství lidí s pozitivním testem v neděli vzrostlo ve srovnání se sobotou, kdy přibylo necelých pět tisíc nakažených, i s předchozí nedělí s 3775 novými případy. Celkový počet testů byl v neděli o trochu vyšší než v sobotu, oproti předchozí neděli se zvýšil o dvě pětiny.
PES není vlídný ani na regionální úrovni. Všechny kraje jsou nad hraniční hodnotou 75, i když Jihočeský a Plzeňský kraj mají rizikový index 76, jsou tedy na spodní hranici pátého stupně. Nejhůře hodnotí zdravotničtí statistici situaci v Karlovarském kraji s indexem 96. Ostatně na okresní úrovni mají dva ze tří okresů Karlovarského kraje maximální uváděnou hodnotu 100, je to na Chebsku i Sokolovsku.
Na druhé straně pět okresů má rizikový index odpovídající čtvrtému stupni rizika. Nejlépe je na tom Jesenicko s indexem 67.
Zdravotníci onemocněli, nemocnice mají personální potíže
V nemocnicích je po neděli o 192 volných postelí méně než po sobotě. V nemocnicích však během neděle skončily zhruba tři stovky nových pacientů, obsadili i postele uvolněné 132 pacienty, které lékaři pustili domů.
Některé nemocnice jsou na hranici svých možností. Přidávat lůžka pro pacienty s covidem-19 musí Fakultní nemocnice Brno, kde přes víkend přibylo 39 obsazených lůžek, pečuje nyní o 206 pacientů. V bohunickém areálu bude kvůli zhoršení situace pomáhat i personál z Dětské nemocnice, která proto uzavřela některá oddělení. „Týká se to oddělení, kde jsou plánované úkony a je možnost jejich odkladu. Chceme posílit personál v Bohunicích,“ uvedla mluvčí fakultní nemocnice Veronika Plachá.
Potíže s personálem má i Fakultní nemocnice Ostrava. „Limitace není prostorová, limitace je personální,“ zdůraznil ředitel nemocnice Jiří Havrlant. I když se v ostravské nemocnici očkuje, je podle ředitele 202 jejích zdravotníků s covidem-19 na nemocenské, anebo jsou v karanténě.
Otevřou se další covidová oddělení, na Vysočině pomůže armáda
Pacientů s covidem výrazně přibývá také ve Zlínském kraji. „Zlínská nemocnice se pomalu blíží k číslu 200. Uvidíme, tento týden se rozhodne, jestli toto číslo překonáme, nebo se ta situace začne zase lepšit,“ řekl ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně Radomír Maráček. Některé nemocnice v kraji už musí vozit pacienty jinam. Právě ve Zlíně, ale také v Uherském Hradišti chystají otevření další covidové stanice.
„My jsme teď v nejhorší situaci, kterou jsme vlastně od jara měli. Ty nejhorší dny a týdny nás teprve čekají. My přidáváme pořád nové a nové covidové stanice, máme hodně velký problém, aby se to neodrazilo na péči o necovidové pacienty,“ uvedl přednosta chirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě Petr Vávra.
Kraj Vysočina potom požádal kvůli velkému počtu nakažených zdravotníků armádu o výpomoc v jihlavské nemocnici. Té chybí sto lidí z 1500. V dalších nemocnicích v kraji je situace lepší. „Ostatní na tom zatím nejsou s nemocnými tak jako jihlavská nemocnice, ale všechno se to může změnit. Tlak je obrovský, máme přes 300 pacientů covid pozitivních,“ řekl krajský radní pro zdravotnictví Vladimír Novotný (ČSSD).
V Jihlavě by mělo podle vedení Kraje Vysočina pomoci osm vojáků, zjistila redaktorka ČT Blanka Poulová. O pomoc žádají i další nemocnice – královéhradecká fakultní nemocnice se obrátila na lékařskou fakultu a ozvali se jí již první studenti.
Platí pátý stupeň, vláda probere, jak funguje
V Česku platí pátý stupeň opatření vyhlášených v souvislosti s šířením nového typu koronaviru. Zavřená je většina obchodů, restaurace, platí zákaz vycházení od 21 do 5 hodin a výrazné omezení volného pohybu po zbytek dne, a přesto se koronavirus v posledních pracovních dnech roku 2020 v republice šířil dosud nejrychleji od doby, kdy se do Česka pandemie rozšířila. Středečních 17 tisíc nových případů bylo absolutním denním maximem.
Někteří odborníci dávají prudký nárůst počtu nových případů po Vánocích do souvislosti se svátky, kdy se testovalo málo, a tedy po nich přicházeli lidé ještě na dodatečné testy. O tom, že se situace zhoršuje, však svědčí kromě absolutních počtů nakažených i rostoucí počet lidí, kteří jsou s nemocí covid-19 v nemocnici. Za týden od 27. prosince, kdy začal platit nejpřísnější stupeň opatření, do 2. ledna vzrostl počet hospitalizovaných téměř o tisíc – z necelých pěti tisíc na necelých šest tisíc.
Předsedkyně předstvenstva Jihočeských nemocnic Zuzana Roithová navíc v neděli řekla, že očekává, že počty pacientů ještě vzrostou v souvislosti s rodinnými návštěvami v období kolem Nového roku.
Situaci v pondělí odpoledne zhodnotí na svém prvním jednání v novém roce vláda. Ministři se budou zabývat mimo jiné kompenzacemi pro některé dosud opomenuté obory, například skiareály.
Jejich provozovatelé dali před vládní schůzí najevo, že jim jde o holou existenci. „Je třeba zastavit chaos, který panuje ve skiareálech v posledních dnech, kdy návštěvnost je enormně vysoká, ačkoliv jsou sjezdovky pro lyžařské účely uzavřeny. Chování návštěvníků je zdravotně rizikové, způsobují škody na majetku,“ uvedly ve společném prohlášení skiareály a podnikatelské svazy. Navrhují znovuotevření středisek ideálně od 9. ledna, bez toho podle nich mnoho skiareálů zkrachuje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) řekl v rozhovoru pro Český rozhlas, že brzké otevření lyžařských středisek považuje za ideální řešení. Nebude-li to možné, chtěl by je zařadit do programu COVID – nájemné.
Členové vlády by měli v pondělí projednat i změny protiepidemického systému (PES), které však představí ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) až v úterý.
Začíná škola. Většinou opět z domova
Jisté je, že do roku 2021 vstupuje většina žáků a studentů na distanční výuce – od rozšíření pandemie do Česka již potřetí. Skončily vánoční prázdniny, které ministerstvo školství poněkud prodloužilo, takže byly dvoutýdenní, ale protože během nich začal platit pátý stupeň opatření, mohou do lavic usednout pouze prváci, druháci, žáci speciálních škol a ještě několik dalších výjimek. Všichni ostatní se opět učí distančně.
Učitelka Základní a mateřské školy Kotlářská v Brně Eliška Nečasová uvedla, že celý tento týden budou děti spíš opakovat a procvičovat to, co mohly během prázdnin zapomenout. K tomu patří i to, jak se ve škole chovat. Právě návyky se totiž podle Nečasové učí on-line nejobtížněji.
Kromě nejmladších žáků se mohou v lavicích učit také děti rodičů, kteří pracují jako zdravotníci nebo sociální pracovníci. „Pro nás je to velká úleva, týká se to zhruba devatenácti maminek, které toto využijí,“ řekl ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček. Kdyby zdravotníci neměli možnost posílat své děti do školy, měly by nemocnice velký problém pokrýt všechny služby.
Začíná také období, kdy se mohou konat talentové zkoušky na střední školy. Ministerstvo školství je však v souvislosti s pandemií prodloužilo v případě uměleckých oborů a konzervatoří až do 31. ledna, původně mělo být jejich období v lednu asi o polovinu kratší. V případě sportovních gymnázií se termíny talentových zkoušek prodloužily do 31. března. Přihlášky mohli zájemci o obory s talentovou zkouškou odevzdat do konce listopadu.