Fotograf Stanislav Krupař vyhrál loni Czech Press Photo v kategorii Reportáž se sérií snímků Přes moře do Evropy, které nafotil díky jednomu z uprchlíků Amarovi. Právě díky Amarovi se spolu s kamarádem z německého listu Zeit Wolfgangem Bauerem mohli v Egyptě přidat ke skupině syrských uprchlíků, kteří opouští rodiny a domovy kvůli nadmíru riskantní cestě za nejistým cílem – dosažením Evropy. Při vzpomínce na cestu vypráví Stanislav Krupař o chvílích nejistoty, násilí egyptských vojáků i drsných podmínkách v egyptském vězení. Amarův příběh má ale prozatím dobrý konec, Stanislav Krupař mohl v březnu zachytit na objektiv shledání celé rodiny na letišti v německém Frankfurtu.
Celá série fotografií začíná v předvečer odjezdu v egyptské Alexandrii, kde se Amar loučí se svou rodinou. Nepochází vůbec z chudých poměrů. „Je to bezesporu velmi zámožná rodina a ani tihle lidé nemají jinou šanci, jak se dostat do Evropy, než podstoupit tuhle smrtící cestu,“ přibližuje fotograf. Do severoafrických zemí se syrští uprchlíci dostávají jako do bodu, ze kterého se vydávají na nelegální cestu.
Továrník mezi uprchlíky
Jedna loď skupinu uprchlíků i se dvěma novináři, kteří se také vydávali za ázerbajdžánské uprchlíky, vysadila na ostrově Nelson na dohled od alexandrijského břehu. Plán byl takový, že pro ně přijede druhá loď, která je dostane do Evropy. Za takovou přepravu si pašeráci lidí neřeknou vůbec málo. „Abyste dorazil do Evropy, musíte mít přinejmenším 3200 dolarů za osobu,“ líčí Stanislav Krupař finanční podmínky nelegálního cestování. „Na jednom člunu jsme se potkali třeba s člověkem, který byl majitelem čokoládoven,“ dodává.
Na ostrově přišly dlouhé chvíle čekání na příjezd druhé lodi. Při nich ještě nikdo ze skupiny netušil, že namísto vytouženého plavidla skončí v člunech egyptského námořnictva. „Na ostrov vlítli, stříleli a rovnou nás tam zabásli,“ vzpomíná s upřesněním, že střelba sice mířila do vzduchu, ale kopance už bez milosti do žeber.
Z vězení to jdou uprchlíci ihned zkoušet znovu
Stanislavu Krupařovi se podařilo do vězení, kam skupina putovala, pronést malý fotoaparát. Na něj zachytil zhruba 60 lidí v místnosti o 35 metrech čtverečních, odhaduje neutěšené podmínky v egyptském vězení. S Wolfgangem Bauerem museli přiznat, že jsou ve skutečnosti evropští novináři. Díky tomu podle něj jednání Egypťanů s nimi i celou skupinou bylo výrazně přívětivější, než by tomu asi bylo za normálních okolností. Ve vězení skončili na 9 dní, poté je egyptské úřady vyhostily ze země. Poté, co se syrští uprchlíci z podobného nezdaru oklepou, okamžitě se snaží svou cestu do Evropy zopakovat.
Průvodce obou novinářů Amar byl z Egypta vyhoštěn také. Nakonec se mu podařilo s falešným pasem přicestovat do Německa z Namíbie. „Po několika měsících získal politický azyl. A jsou to necelé tři týdny, kdy jsem za ním přiletěl do Frankfurtu a vítali jsme jeho rodinu na letišti. Byl jsem u jeho posledního rozloučení s rodinou a teď jsem fotil to velmi dojemné setkání rok poté,“ končí příběh fotograf.
