Fakultní nemocnice budou muset omezit plánované operace a péči. Uvolněnou kapacitu a lůžka mají připravit pro pacienty s covidem, dohodl ve středu ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) s řediteli nemocnic. Podle Prymuly se bude muset původně plánovaný počet míst pro nemocné s koronavirem kvůli rostoucímu počtu případů zdvojnásobit. Fakultní nemocnice Motol s tím podle svého ředitele Miloslava Ludvíka nebude mít problém. Ten o tématu debatoval s dalšími hosty v pořadu ČT24 Události, komentáře.
Miloslav Ludvík (ČSSD) je ohledně současné situace stále spíše optimistický. Již dříve uvedl, že v nemocnici Motol budou sice omezovat plánované operace, není to ale kvůli nakaženým zdravotníkům. Šlo o požadavek z centrálního řídicího týmu na vyčleňování kapacity pro pacienty s covidem. Z 6300 zaměstnanců má Motol 45 nakažených, ze kterých se čtyřicet v pondělí vrací do práce, pochvaloval si.
Upřesnil, že zatímco ministr zdravotnictví vždy mluví za celek, on zastupuje jen nemocnici Motol. Ve středu večer tak bylo v jeho zařízení 116 pacientů s covidem, z nichž 64 mělo lehký, nebo úplně bezpříznakový průběh. Jen deset jich bylo v těžkém stavu. Tahle čísla jsou dle ředitele poslední tři týdny zhruba podobná. Uvedl, že na dramatické navýšení kapacit jsou připraveni, plánují vyčlenit dalších 350 lůžek, všechny „pod kyslíkem“.
Omezit nicméně v Motole plánují takzvanou elektivní (výběrovou) péči, akutní a urgentní medicína zůstanou. Tam patří třeba autonehody či porody. Vůbec nebudou omezovat onkologii, která je z jejich pohledu také akutní. Omezení se bude týkat typicky ortopedických výkonů, Ludvík očekává, že Motol pojede na 60 %, přičemž na jaře jel na 40 %.
„Lidé se budou rodit, lidé budou mít infarkty, mrtvice, nemocnice musí fungovat. Od jara slýchám katastrofické scénáře. Naší prací je, aby ty scénáře nenastaly. Já odmítám mít katastrofické scénáře a odmítám strašit lidi,“ prohlásil.
Ostrava jede naplno
Vedoucí lékař JIP z Fakultní nemocnice v Ostravě Jiří Sagan, který byl rovněž hostem pořadu, uvedl, že hranicím kapacit se jeho pracoviště pomalu blíží. V tuto chvíli neví, jak to bude s pomocí mediků, čerpají z vlastních řad. Pokud ale trend růstu setrvá, bude ostravská nemocnice nejspíš mediky vyžadovat také.
Přesto si ani Sagan nemyslí, že by mohla nastat situace, kdy by neměli možnost přijímat pacienty s covidem. „Lůžková péče je taková, že jsme schopni pacienty ukládat a v plánu je otevření dalších lůžek. Strach v tuhle chvíli nemáme. Ten nápor musíme čekat,“ řekl.
Další debatující, lékař v oboru gynekologie Bohuslav Svoboda (ODS), uvedl, že nemá smysl řešit, zda se české nemocnice zaplní, nebo ne. „To je matematický úkol. Složité je to, abychom měli nějaké řešení. Na lůžkách akutních nesmí být hospitalizováni ti, kteří nejsou akutní. My tam máme pacienty, kteří nejsou akutní, kteří prostě ze sociálních důvodů nemohou odejít,“ řekl.
Navrhl, aby pacienti, kteří jsou v relativně dobrém stavu, mohli jít na doléčení do lázní. Lázně mají dle něj dobré vybavení a po zaškolení by pro tento účel mohly fungovat. Otázkou však je, kdo to bude financovat.
Dále zdůraznil důležitost zachování primární péče v dostatečné kvalitě a navrhl motivovat praktické lékaře, kteří budou pracovat s počítačovou technikou a dojíždět za pacienty. „Dnes víme, že když se pacient začne léčit včas, tak tu nemoc dokážeme zvládnout. Vyžaduje to, aby to dělaly nemocnice, které to dovedou,“ řekl.
