Praha - První myšlenka na rozpad Československa zazněla veřejně poprvé už v říjnu 1990. Touhu po státní samostatnosti tehdy vyslovil slovenský politik a předseda Slovenské národní strany Víťazoslav Móric v prvním vydání diskuzního pořadu Co týden dal. Mezi ostatními hosty tak vyvolal zděšení, protože nad rozdělením v té době ještě nikdo moc nepřemýšlel. Jediný Jan Kalvoda hbitě reagoval větou: „Dobře, my na to přistoupíme.“ Od té doby se myšlenka rozpadu stávala stále reálnější až do jejího finálního dovršení v lednu 1993. Právě tato diskuze v Československé televizi odstartovala debatu kolem toho, jak velký vliv měla tehdejší média a novináři na samotný rozpad.
Zájem politiků o účast v televizních diskuzích byl na počátku 90. let obrovský. Podle tehdejšího moderátora pořadu Co týden dal Otakara Černého politici doslova stáli fronty. Sami pak totiž cítili dopad televizních debat velmi silně. Celý následující týden k nim mířila odezva veřejnosti na jejich výstup. Zpětná vazba pro ně byla buďto velmi příznivá, nepříznivá anebo také nulová. „Když pak byla nulová, tak je to velmi mrzelo,“ vzpomíná bývalý moderátor.
Právě Otakar Černý byl před dvaceti lety mimořádně populární osobností. Kromě moderování se ve velké míře také pohyboval jako zpravodaj v terénu. Účastnil se mnoha politických jednání, z nichž bylo mnohdy zjevné, jakým směrem se bude Československo nadále ubírat. Například v brněnské vile Tugendhat to prý byla otázka pouhých 15 minut. „Vladimír Mečiar přijel s požadavkem rozpadu a Václav Klaus na to kývnul,“ vzpomíná dnes na rozhodující jednání.
- Rozhovor Oty Černého s Miroslavem Mackem po jednání ve vile Tugendhat v roce 1992 zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3506/350569.jpg
- Moderátor pořadu Co týden dal Otakar Černý zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3506/350568.jpg
- Diskuzní pořad Československé televize Co týden dal zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3506/350567.jpg
- Tehdejší novinář MF Dnes Petr Nováček zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3506/350570.jpg
Slovenští novináři v Praze se báli Mečiara
Drtivá většina novinářů byla tehdy nejen pro konsolidaci demokracie, ale také pro zachování společného státu se Slováky. Těžko si proto reálný zánik dovedli představit. K politickému aktivismu se ale jakožto novináři neuchylovali. „Politický aktivismus patří do politiky, ne do novin,“ říká tehdejší redaktor Mladé fronty Dnes Petr Nováček, který je v současnosti vnitropolitickým komentátorem Českého rozhlasu.
Samotní novináři a redaktoři v Československé televizi se však také báli o svou profesní existenci. S blížícím se rozpadem státu se totiž blížilo i rozdělení televize - na Českou (ČT) a Slovenskou (STV). Zvláště pak slovenští kolegové v Praze měli o zaměstnání velký strach. „Věděli, že když se vrátí, tak jim to Mečiar spočítá. Mečiar byl velmi nepříznivý vůči novinářům, kteří pracovali v Praze,“ vzpomíná Ota Černý, jak tehdejší slovenský premiér dokonce Slovákům zakázal do Prahy jezdit.
