Na pražské letiště má vést železnice. Ale varianta s tunelem je v mlhách

Nahrávám video

Vlaky na pražské letiště Václava Havla budou nejspíš jezdit tunelem pod Střešovicemi – s plánem souhlasil magistrát i ministerstvo dopravy. To nyní ale musí zjistit, jestli novou a dražší variantu zaplatí Evropská unie. Lidé si tak budou muset na železniční spojení mezi letištěm a centrem města ještě počkat – minimálně sedm let.

Pražské letiště odbaví ročně přes 12 milionů lidí. Polovina z nich jede svým autem, pětina využije taxislužbu a další pětina autobus. A právě tato poslední pětina vyvolává horečné úvahy, jaký bude další vývoj.

Každoročně narůstají počty cestujících a lze předpokládat, že v dlouhodobém horizontu současná autobusová doprava již nebude dostačovat, soudí například mluvčí Letiště Václava Havla Marika Janoušková. 

Dvě třetiny lidí, kteří z letiště do centra jedou hromadnou dopravou, volí linku 119 – jezdí každých pět minut, její kapacita ale často nestačí. To připouští i vedoucí projektování dopravy společnosti ROPID Martin Fafejta. Podle něho autobusy zvláště v červenci a srpnu nedokážou pobrat všechny pasažéry, kteří často cestují s objemnými zavazadly.  

A vítězem se stává železnice

Praha uvažovala o dvou možnostech, jak vyřešit přímé spojení na letiště – prodloužením metra A nebo rychlodráhou z centra města. Nakonec vyhrála železnice. Správu železniční dopravní cesty tak čeká fáze zpřesňování všech dosavadních podkladů, geologických posudků a cenových odhadů a kalkulací. 

Zatím se uvažuje o tom, že vlaky zajedou u dejvického nádraží do tunelu a zpět nad zem se dostanou na Veleslavíně. Pokud ovšem „tunelová varianta“ projde. Samotné tunely by totiž stavbu zdražily asi o 3 miliardy korun.

Varianta tunelů
Zdroj: ČT24

Ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO) tak musí nejdříve o této variantě přesvědčit Evropskou komisi. Ta však již dříve vyzvala ke zlevnění dopravy. 

„Když se nám to nepodaří, tak budeme možná muset najít nějaké vlastní zdroje,“ naznačil Ťok. Jeho ministerstvo zatím odhaduje, že první cestující by se mohli svézt alespoň na Veleslavín v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.