Česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA), kterou podepsala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým americkým protějškem Lloydem Austinem, budou brzy schvalovat čeští poslanci a senátoři. V obou komorách by měla díky většině vládních stran bez výraznějších problémů projít. Opoziční hnutí ANO ještě není rozhodnuté, zda smlouvu podpoří. Hnutí SPD je proti.
Na potřebu obranné smlouvy s USA ukázaly události ve světě, zní z vlády. ANO o podpoře diskutuje, SPD ji odmítá
Česká vláda letos v dubnu schválila česko-americkou dohodu, která má usnadnit případný pobyt amerických vojáků v Česku, upravuje především jejich právní postavení v případě, že by zde plnili úkol. Její součástí je také seznam vojenských zařízení a prostorů české armády, které budou moci ozbrojené síly USA za předem dohodnutých podmínek využívat. Tato zařízení a prostory zůstanou i nadále plně v českém vlastnictví.
Během úterý Černochová podotkla, že nejde o smlouvu o pobytu amerických vojáků v Česku nebo o smlouvu týkající se umístění vojenské základny. Stejně se vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). „To, co občas zaznívá ve veřejném prostoru, že to je dohoda, která tady umožňuje budování amerických základen nebo něco podobného, to jsou všechno nesmysly,“ uvedl.
Zásadní nesouhlas se spojeneckou smlouvou už vyslovilo hnutí SPD. „Nechceme tady žádnou přítomnost cizích vojáků na českém území, ať jsou z Východu, nebo ze Západu, takže my určitě budeme hlasovat proti,“ uvedl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře podotkl, že obranná dohoda je spíše dohodou o vytváření trvalých podmínek pro přítomnost ozbrojených sil USA na území Česka, z čehož mají občané obavy kvůli historickým zkušenostem z roku 1968.
Míní rovněž, že Američané si budou moci stavět jakoukoliv infrastrukturu. „Česko nebude moci zjistit, co si tam dovážejí. Bude podobný režim jako na ambasádách, sklad zbraňových systémů bude úplně mimo kontrolu českých orgánů.“
26 minut
Metnar, Žáček a Koten hovořili o česko-americké obranné dohodě
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) oponoval, že jde o srovnání nesrovnatelného. „Copak Sověti sem vstoupili na základě dohody? To byla regulérní okupace, s tou máme zkušenost a na základě té zkušenosti upravujeme dohodu jako dva svrchované státy, spojenci. Upravujeme to, co už je standardně upraveno s ostatními partnery.“
Zdůraznil, že bez vůle českých orgánů nemohou Američané budovat infrastrukturu, o které by Česko nevědělo. „Proto je možné vyloučit i přesun jaderných zbraní, protože ty spadají pod úplně jiný režim, není to tak. To jsou pohádky pana kolegy Kotena.“
Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) podotkl, že čeští občané jsou velmi citliví na pobyt cizích vojáků, zároveň je kvůli nekomunikaci vlády podle něj ve veřejném prostoru mnoho informací a lidé mají obavy. „Diskutujeme ty věci, které jsou rizikové, ať už je to právo stavby, jurisdikce, nebo pobyt vojáků,“ dodal a připomněl, že v době pandemie Česko povolalo na pomoc vojáky cizích zemí.
„Byli tu Američané, Němci, Francouzi, ale nemohli nám pomoci, protože jsme neměli uzavřená pravidla mezi sebou. Je to složitá materie, je to právní dokument, kdy děláme i komparace s jinými zeměmi, abychom si řekli, jak to vypadá z celkového pohledu,“ uvedl s tím, že hnutí ANO je otevřené diskuzi a vysvětlování.
V klubu hnutí ANO podle něj ještě nedošli k žádnému stanovisku, jak se v rámci ratifikačního procesu k dohodě postaví.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je smlouva v současné době potřebná. „Samozřejmě, že ta souhra s událostmi, které ve světě cítíme, ukázala ještě více na potřebu takové smlouvy,“ poznamenal.
Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) jde o standardní dohodu, kterou má v bilaterální rovině řada států v Evropě. Podobně se vyjádřil i místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN). „Jsem rád, že se to konečně podařilo, protože možností bylo nespočet, kdy tato smlouva mohla být uzavřená. Můžeme si říct, že jsme jedni z posledních z východního části,“ podotkl s tím, že nejde o novou dohodu. „Je to smlouva, která je doplňkem té stávající smlouvě.“
Zachovat kritický pohled
Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v pořadu Interview ČT24 uvedl, že je potřeba upevňovat vzájemné vztahy. „Spojené státy jsou hlavní garancí bezpečnosti i pro Evropu, takže obecně je to správně. Neznamená to však, že se zbavujeme kritického pohledu na ten text smlouvy,“ uvedl s tím, že vzbuzuje některé otázky a některé vnímá jako mimořádně závažné. Jednou z nich podle něj je to, že Česko nemůže mluvit do toho, kdo tu bude, a nemůže případně nikoho vyhostit, což se má týkat i osob závislých – rodinných příslušníků.
27 minut
Interview ČT24: Cyril Svoboda
Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) podotkl, že se smlouvou souhlasí, ale je potřeba některé její části významně dovysvětlit. „USA jsou pro nás jako pro hnutí ANO významný partner, což jsme dokázali minulé volební období, kdy jsme se účastnili s americkými vojáky spousty zahraničních misí. Myslím, že každá smlouva, která je s USA uzavřená, je ve prospěch věci,“ uvedl a dodal, že výhrady má zejména k článku sedm, který hovoří o stavební činnosti v Česku.
Své výhrady zopakoval i v pořadu 90' ČT24. „Rozhodně nejsem ten, který by cokoliv vůči Americe zpochybňoval, jen upozorňuju na to, že vláda tady selhala – měsíc měla na to, aby informovala, co v té smlouvě je, a pokud by to bylo dobře vysvětleno, tak se vyvarujeme toho, že tady budou jakékoliv dezinformace,“ sdělil.
45 minut
90’ ČT24 – Význam spolupráce Česka s USA v oblasti obrany
Pospíšil: Klíčová debata bude v parlamentu
Europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil v pořadu zdůraznil, že klíčové kroky schvalování a debata o smlouvě teprve nastanou na půdě parlamentu. „Základní komunikace nastane ve chvíli, kdy smlouva půjde do parlamentu, bude opravdu třeba, aby vláda čelila dezinformátorům a všechny věci, které jsou se smlouvou spojené, byly řádně vysvětleny,“ uvedl a dodal, že jde o smlouvu, kterou má čtyřiadvacet dalších zemí v Evropě. „Je standardní, má ji většina zemí NATO s USA a neměla by vyvolat debatu jako kdysi debaty o postavení amerického radaru v Česku,“ uvedl.
Vedoucí stálé delegace při NATO Jakub Landovský dodal, že smlouvu uzavřely i země, jako je Maďarsko nebo Slovensko. „Je to běžná část přípravy na to být dobrým spojencem a poskytnout vojákům, kteří přicházejí nám na pomoc, správnou součinnost,“ řekl s tím, že mnozí jeho kolegové v NATO se podivili, že Česko má smlouvu až nyní. „Všichni ji můžeme číst, je na internetu a ta česká ostražitost vůči pobytu cizích vojáků pramení z chování Sovětského svazu, který plánoval falešné cvičení a pak nás tu na dvacet let obsadil, dnes je jiná situace, tady nikdo nic neskrývá a věříme si mezi spojenci.“
Tomáš Klvaňa z New York University in Prague uvedl, že Spojené státy mají národní zájem na bezpečnosti evropského kontinentu a smlouva je velmi malou součástí posílení celé Evropy proti potenciálním hrozbám. „Viděli jsme dobře v posledních 20–25 letech, že pokud se nějaký region stane nestabilním, tak to může ohrozit USA i ze vzdálenosti několika tisíc kilometrů,“ poznamenal Klvaňa s tím, že transatlantická spolupráce mezi Evropou a Spojenými státy je jakousi osou bezpečnosti. Podotkl, že válka na Ukrajině byla výrazným akcelerátorem.
