Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) v Hyde Parku vyvracela obavy ze společného vzdělávání zdravých žáků a dětí s lehkým mentálním postižením: „Už teď je 3500 dětí s lehkým mentálním postižením v běžných školách, od prvního září se nic nezmění. Jejich rodiče si budou nadále volit, jestli půjde jejich dítě do běžné školy. Nově ale budou mít jistotu, že dítě bude mít podporu – asistenta pedagoga. Nebo zvolí školu speciální.“ Na dotaz jednoho z diváků pak dodala, že u dětí s IQ 60, které mají diagnostikovanou lehkou mentální retardaci, jde o zdravotní postižení, a těm jsou určeny speciální třídy.
„Co se týká dětí se středním mentálním postižením nebo dětí zdravotně postižených, tak těch se tato debata vůbec netýká. Pro ty je určeno speciální školství. My tady nemáme model absolutně inkluzivního vzdělávání. Máme tady propracovaný systém speciálního školství, do kterého se vůbec nezasahuje,“ dodala ministryně v Hyde Parku.
„Inkluze se samozřejmě týká nejenom dětí zdravotně postižených nebo sociálně znevýhodněných, ale i těch mimořádně nadaných. Ty v tuto chvíli v rámci běžných škol nemají vůbec žádnou podporu, my jim nabízíme stáže z hlediska jejich talentu,“ uvedla Valachová.
Novinka mění financování asistentů pedagogů
Novela školského zákona, která začne platit v září, změní především financování asistentů pedagoga a dalších podpůrných opatření pro potřebné žáky ve školách. Nově budou mít žáci na peníze nárok ze zákona, což by mělo školám přinést více finančních prostředků i větší jistotu.
Zatím probíhá vzdělávání dětí s handicapem v běžných školách bez systémové podpory. Nově má ale být výuka přizpůsobená jejich potřebám. Každý žák se speciálními potřebami má dostat podporu, jakou potřebuje. Se zvládnutím nejrůznějších potíží tak pomohou například asistenti, tablet nebo učebnice v Braillově písmu. Peníze má na to zajistit ministerstvo školství.
Jenže kritici inkluzivního vzdělávání se obávají, že bude jeho zavedení znamenat nárazový příchod velkého počtu žáků se speciálními potřebami do běžných škol, které na to ale nejsou připraveny. V souvislosti s novelou školského zákona požadují někteří poslanci včetně vládních odklad zavedení této novinky.
Valachová: Od září se novinka dotkne desítek či stovek dětí
Šéfka resortu Kateřina Valachová (ČSSD) ale odhaduje počet dětí, které jejich rodiče budou chtít od září převést ze speciálních do běžných škol, na desítky, možná stovky.
Zároveň mírní obavy rodičů, že budou muset poslat handicapované děti do běžných škol. „Není to pravda. Speciální školství nerušíme. Rodič bude nadále určovat, kde se bude jeho dítě vzdělávat. Je jen přihlíženo k tomu, že ať je dítě v běžné, nebo ve speciální škole, má právo na kvalitní vzdělávání a zajištění maximální podpory,“ vysvětlovala už dříve v Interview ČT24.
Právo na vzdělávání v běžné škole mají děti s různými handicapy už od roku 2005. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse je proto situace na školách mnohem lepší, než by se mohlo zdát. „Před deseti lety bylo téměř 44 tisíc žáků vzděláváno ve speciálních třídách. V loňském školním roce to bylo necelých 30 tisíc,“ informoval Zatloukal. Ke zlomu podle něj došlo ve školním roce 2010/2011. V běžných školách se tehdy poprvé vzdělávalo víc handicapovaných dětí než ve školách speciálních.
Inkluzi opakovaně kritizoval prezident Zeman
Společné vzdělávání, které má být od září spuštěno na základních školách, bude podle Miloše Zemana jedním z mnoha nezdařených experimentů a dětem uškodí. Podle něj je společné vzdělávání zdravých a postižených dětí módní vlnou. Kriticky se k začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol vyjádřil Zeman už před rokem. Prohlásil, že společné vzdělávání handicapovaných a zdravých dětí je „neštěstím pro obě strany“.
Prezident také v minulých dnech připomněl zjištění ankety deníku Mladá fronta Dnes, kde se proti inkluzi vyjádřilo více než 90 procent učitelů základních a středních škol.
Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy k tomu dodala, že to plyne také z nedůvěry pedagogů vůči státu, kterou považuje vzhledem k podfinancovanému školství za pochopitelnou.
„Učitelé nedůvěřují tomu, že stát jim tu podporu poskytne. Jsou ponecháni ve škole velmi často s velmi důležitými a také obtížnými úkoly. Typicky se to týká třeba dětí, které jsou ve škole trošku nezvladatelné. Učitelé by potřebovali někoho, kdo jim může s těmi dětmi pomoci, a to tam není,“ řekla odbornice, která se zaměřuje na nerovnosti ve vzdělávání.
Zdeněk Sotolář z Učitelského profesního sdružení se také obává, kde se od 1. září vezmou asistenti pedagogů. „Asistent navíc učit nemůže – za vzdělání žáka má stále odpovědnost učitel.“ Podle Valachové se ale o přijetí žáků rozhoduje už teď na jaře: „V září budeme mít přiměřeně stejný počet asistentů jako loni.“ Ministryně také ubezpečovala, že je na asistenty pedagogů dostatek financí.
