Loni v Česku zemřelo nejvíce lidí v poválečné historii

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, což je o víc než deset tisíc větší počet než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Loňský počet zemřelých je nejvyšší číslo v poválečné historii. „Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. 

„Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u lidí ve věku mezi 55 a 74 lety, a to v průměru o šestnáct procent. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. „Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o patnáct procent vyšší než před pandemií,“ dodala.

Nejtragičtější byly první měsíce

Nejvíce lidí loni v Česku zemřelo v prvním čtvrtletí, kdy doznívala třetí a vrcholila čtvrtá vlna koronaviru. Mezi měsíci byl nejtragičtější březen s 16 800 úmrtími, následoval leden a únor. V prvních třech měsících roku a pak i v listopadu a prosinci, kam spadá další vlna koronaviru, umíralo o čtyřicet, ale i šedesát procent lidí víc, než je průměr posledních pěti let před propuknutím pandemie koronaviru.

ČSÚ neuvádí, jaké byly loni příčiny úmrtí. Za první pololetí loňského roku byl nicméně podle statistiků koronavirus nejčastější příčinou. Na první místo se dostal v říjnu 2020, teprve loni v květnu ho opět vystřídala chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina smrti. Podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví s nemocí covid-19 loni zemřelo 24 249 lidí.

Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 jich bylo 168. „K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince,“ uvedl ČSÚ.

Mezi kraji loni zemřelých meziročně přibylo nejvýrazněji v Královéhradeckém o čtrnáct procent a Karlovarském o třináct procent. Naproti tomu na Vysočině počet úmrtí meziročně stagnoval a ve Zlínském kraji se zvýšil o dvě procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Teploty se o víkendu mají přiblížit třicítce, přeháňky se čekají jen výjimečně

Nadcházející víkend má být v Česku slunečný, odpolední teploty na většině území mohou vystoupat na 25 až 30 stupňů Celsia, od neděle mohou tropickou třicítku na některých místech lehce překročit. Na severu a severovýchodě země se očekávají nižší teploty do 25 stupňů. Pršet v nadcházejících dnech skoro nebude, srážky se objeví zřejmě jen sporadicky. Vyplývá to z předpovědi počasí na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 20 mminutami

Babišova vláda vyhodnocuje plnění programového prohlášení za první pololetí

Kvůli hodnocení šesti měsíců vlády přijeli jako první za premiérem Andrejem Babišem (ANO) ministři financí Alena Schillerová (ANO) a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Havlíček před Kramářovou vilou řekl, že za největší úspěchy svého resortu považuje snížení cen energií a vytvoření prostředí pro podporu energeticky náročných odvětví. Schillerová s novináři nemluvila, Babiš se k plnění programu vlády vyjádří odpoledne na tiskové konferenci.
08:07Aktualizovánopřed 43 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů zhodnotili summit NATO v Ankaře

V Ankaře skončil summit NATO. Přes původní obavy ho účastníci označili za úspěšný a mluvili o jednotě Severoatlantické aliance. „Myslím, že úspěch to určitě byl. Celkově ten summit ukázal na to, že Evropa se sebrala a začala se aktivovat a řešit svoji obranu sama,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Summit lze považovat za úspěšný také podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN). „Když se podívám do textu deklarace, která byla podepsaná, jsou tam věci, které mě velmi příjemně překvapily,“ sdělila. O úspěchu mluví také europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Co se týče české pozice, nedomnívám se, že jsme tam udělali úplně díru do světa,“ podotýká ovšem. „Summit NATO bych shrnula do toho, kolik dalších peněz se nalije do černé díry zvané Ukrajina,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Summit NATO v Ankaře rozebrali také bývalí premiéři Petr Nečas (ODS) a Vladimír Špidla (NSD).
před 1 hhodinou

VideoDopravu v okolí dálnice D1 na Vysočině komplikují omezení

Dálnice D1 letos čelí rekordnímu provozu. Pro řidiče rostoucí intenzita dopravy znamená její zahuštění a často i kolony a čekání. Opravy navíc komplikují dopravu i v okolí dálnice. Třeba pro motoristy, kteří sjedou u Humpolce a vydají se směrem na Pelhřimov. Výrazné omezení mezi oběma městy dle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla potrvá nejdéle do poloviny srpna. Stavbaři pracují zatím na jedné polovině frekventované silnice. Za bezmála 35 milionů musí kompletně vyměnit povrch, totéž se bude týkat i dopravního značení. Někde navíc auta jezdí kyvadlově. Pruhy jsou úzké, a problémy tak mají hlavně kamiony. V opačném směru je situace podobná. Většina řidičů, kteří jedou z jihu Čech směrem k D1, musí počítat se zdržením. Omezení jsou navíc i na dalších místech ve směru z Vysočiny na jih Čech. Třeba u Pravíkova nebo u Kostelce.
před 2 hhodinami

VideoDvě procenta HDP na obranu příští rok dáme, věří Šťastný. Pak uvidíme, dodává

Musíme posilovat personální obranyschopnost Česka a také investovat do protivzdušné obrany, uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Věří, že v příštím roce dá Česko na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu a „pak uvidíme dál“. Ke sporu mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o to, kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře, řekl, že věci prezident využil pro politický střet a vede předvolební kampaň za své znovuzvolení. Pavel se dle něho etabloval do pozice lídra současné opozice a má velmi podobné či totožné názory jako ona. Prezident nicméně označování za lídra opozice odmítá. Šťastný v pořadu také uvedl, že zásadně nesouhlasí s rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru předběžně zrušit suspendaci Ruského olympijského výboru. Vidí za tím možný lobbing.
před 2 hhodinami

Politici i sportovci kritizují zrušení suspendace Ruského olympijského výboru

Český olympijský výbor se postavil proti možné účasti Rusů a Bělorusů v kvalifikacích na Hry v Los Angeles. Podle něj by neměli soutěžit na mezinárodní scéně, dokud trvá agrese proti Ukrajině. Podobně reagoval také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) i někteří sportovci. Účast na nejbližší olympiádě Rusům předběžně povolil Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zrušením suspendace Ruského olympijského výboru.
před 3 hhodinami

Část pomoci v bydlení převezmou od obcí nově úřady práce, schválil Senát

Podporu v bydlení by měly začít nově vyřizovat i úřady práce. Převzít mají část úkolů kolem pomoci lidem v bytové nouzi od obcí, schválil Senát. Ten také ve středu souhlasil, že důchodci, kteří si před rokem 2023 založili penzijní spoření a rozhodnou se ho ukončit, tak budou moci učinit bez hrozby sankce. Senátoři také rozhodli, že lidé s invalidním důchodem třetího stupně, kteří pracují, by mohli mít stejně dlouhou nemocenskou jako ostatní pracovníci. V prvním čtení horní komora rovněž odmítla již čtvrtý pokus o zakotvení práva platit hotovostí v ústavě. V úvodním kole naopak podpořila návrh, že vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoHmyzu se letos v Česku nadmíru daří, alergických reakcí přibylo

V Česku je aktuálně mimořádné množství hmyzu. Podle odborníků za to může příhodné počasí během zimy a jara. Stinnou stránkou je množství alergických reakcí, hlavně po vosím bodnutí. Třeba jihočeští záchranáři tak letos řešili trojnásobek anafylaktických šoků. Teď začíná i období, kdy si včely víc chrání svoje úly. Dráždí je prudké pohyby nebo výrazný parfém. Žihadlo by každopádně měl člověk vyndat co nejdřív. Daří se ale také živočichům, kteří se hmyzem živí. Jde třeba o mravence, pavouky nebo ptáky. Hmyz má navíc v přírodě řadu zásadních úkolů – například opylování.
před 12 hhodinami

Evropský pohled