Léčba rakoviny milencem? Dokument ČT odhaluje podvodné praktiky alternativní medicíny

Nahrávám video

Pacienti trpící těžce léčitelnými nebo nevyléčitelnými chorobami se někdy uchylují k tzv. alternativní medicíně. Ivana Lokajová se vydala do jedné z takových klinik nazvané Aktip a půl roku v ní natáčela se skrytou kamerou. Předepisovali jí kapky bez účinných látek nebo milence. Tedy nefunkční metody, za které vyinkasovali celkem asi 30 tisíc korun. S režisérkou Šárkou Maixnerovou z natočeného materiálu vytvořily dokument z cyklu Infiltrace nazvaný Obchod se zdravím.

„Reakce jsou bouřlivé. Chodí nám ze všech stran a z 95 % jsou pozitivní. Lidé si dokument doporučují a komunikují o tom, co sami zažili. A přesně to jsme chtěly nastartovat,“ říká Maixnerová o prvních ohlasech po odvysílání pořadu. „Udělal mi radost jeden pacient Aktipu, který mi napsal, že tam dnes nepůjde,“ doplňuje Lokajová.

Impulzem ke vzniku dokumentu byly zkušenosti onkologických pacientů s alternativní léčbou  Aktipu. „Měla jsem dojem, že pacienti, kteří si stěžují, trochu přehání. Ale když Ivana začala nosit ten videomateriál, tak jsem tomu zpočátku vůbec nechtěla věřit,“ říká Maixnerová.

Strašení rakovinou

Léčitelka Aktipu Lenka Krutilová, která má magisterský titul z psychologie, totiž například tvrdila: „Paní s rakovinou dělohy a metastázou jsme donutili, ať si najde milence, který ji bude mít rád jako ženu. Ta paní je bez metastáz.“ Onkoložka Renata Koževnikovová byla z takového přístupu šokovaná a rozhodně odmítla, že by vztahy mohly mít vliv na rakovinu. „To je poškození pacienta,“ komentoval to dokonce psychiatr Radkin Honzák.

Rozhovory o rakovině se celou procedurou táhly jako červená nit. A to přesto, že Lokajová přišla s tím, že ji trápí únava a o rakovině neřekla ani slovo. Vypadalo to, že cílem léčitelů je pacienta vyděsit hrozbou strašné nemoci a bolestivostí konvenční léčby a následně nabídnout zdánlivě bezbolestné a jednoduché řešení.

Jedním z nich bylo třeba dát si do záchodové mísy síto. „Můj manžel, přísahám, vykadil rakovinu. Vykadil nádor, který jsme poslali na rozbor. Byl rakovinový. Vypadalo to jak brambora,“ popisovala své údajné zkušenosti léčitelka Krutilová a pokračovala: „Kdyby vám tohle prasklo v těle, tak to může vést třeba k leukémii.“ Údajný nádor prý poslala na rozbor na hygienickou stanici, kde prý její doměnku potvrdili. Hygienické stanice však žádné takové rozbory nedělají.

Rakovinou strašil i Jan Svoboda, který v Aktipu pracuje jako kineziolog: „Přicházejí klienti, kteří mají diagnostikované zhoubné nádory, ale zhoubnými jsou jen asi v jedné třetině. V ostatních případech se jedná pouze o záněty. Ti pacienti by museli naprosto zbytečně podstoupit ty drastické léčby. Zjistí se, že když se s tou rakovinou pracuje jako se zánětem, tak se uzdraví během půl roku nebo roku a nic jim není.“ Takový postup je podle onkologů úplně nesmyslný. „Jenom uvědoměním se nedá nádoru zbavit. Stejně jako nerozchodím zlomenou nohu,“ komentuje to onkoložka Koževnikovová.

Nekonečné kolečko drahých vyšetření

Léčitelé v Aktipu si Lokajovou posílali z jedné kanceláře do druhé. Prošla „vyšetřením“ kineziologa Svobody, který tvrdil, že si musí sundat všechno s baterkami. Prý to jeho metody ruší a on všechny baterie v elektrických zařízeních pozná. Šest baterek ve skrytých kamerách však neodhalil.

Byla u Michala Kučery, který čaroval s přístrojem kardivar. Ten zjistil, že její výkonnost je nad normou, přestože Lokajová přišla s únavou. Vysvětlil to tak, že únavou už trpí příliš dlouho, a přístroj byl proto zmaten. Předepsal běžně dostupné potravinové doplňky a pilulky s vlastní recepturou a doporučil další vyšetření. Vše za drahé peníze.

Byla u konzultantky Kamily Pufrové, která jí předepsala kapičky Joalis. Při rozboru na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠChT) v nich nenašli žádnou účinnou látku. „Podávání podobných preparátů je nutno považovat za obchod s nadějí. Ti lidé jsou nemocní, hledají pomoc a klasická medicína jim je v určité fázi nucena sdělit, že už není schopná v současné době pro ně řádně nic udělat. A pak se tonoucí stébla chytá. Pacienti jsou schopní prodat dům, vzít si půjčku, protože chtějí věřit tomu, že se stane nějaký zázrak,“ říká profesorka Věra Adámková z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Zarážející bylo, že žádný z léčitelů neznal výsledky práce svých kolegů. Už to by pacientovi mělo být podle Koževnikovové podezřelé.

Mezi léčiteli jsou i vystudovaní lékaři

Lokajová se také dozvěděla, že člověk si prý může změnit DNA. Léčitelka Krutilová tvrdila, že se to prý dělá ve Spojených státech v programu ochrany svědků při změně jejich identity. „Tohle mi připadá jako sci-fi,“ komentoval to Honzák.

Po půl roce zvláštních „vyšetření“ a  utracených třiceti tisících korunách se Lokajová rozhodla s návštěvami Aktipu skončit. Mohla by tam totiž docházet donekonečna. S jejím problémem v podobě únavy jí přitom nikdo nepomohl. A právě to je hlavním rizikem alternativní medicíny,  zanedbání opravdové léčby. Pokud tedy sama nezhorší stav pacienta.

Maixnerová s Lokajovou byly překvapené tím, že někteří z léčitelů měli vystudovanou medicínu. „Titul před nemravností nikoho nechrání,“ komentuje to Maixnerová. A Lokajová dodává: „U některých těch léčitelů jsem měla pocit, že jsou velmi dobře zmanipulovaní a že částečně věří tomu, že vědí něco víc. U někoho je to ale naprostý kalkul.“ 

„Veřejnoprávní televize má povinnost chránit oběti. A toto bylo natočeno ve veřejném zájmu a po mnoha stížnostech onkologických pacientů,“ říká Maixnerová. Odezvu od Aktipu tvůrci dokumentu zatím nemají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 59 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 5 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 6 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.