Lesníci v Jeseníkách kácí ve velkém lesy napadené kůrovcem. To dopadlo i na turisty, protože s napadenými stromy mizí také turistické značky. Lidé bez mapy proto například v některých částech Beskyd a Jeseníků bloudí. Olomoucký kraj už avizoval, že tamnímu Klubu českých turistů (KČT) na obnovu značení přispěje.
„My jsme se vůbec nemohli dostat na Mořské oko, nevíme, kudy máme jít. Jsou tu značky, ale je jich málo,“ říkají turisté z Ostravy. Bloudění místo procházky čeká na všechny výletníky, kteří si nevzali mapu, ať už na papíře nebo v mobilu.
„Je tam několik rozcestí a na tom rozcestí má člověk tři, čtyři cesty. Když neví, kam má jít správně, tak třeba v devadesáti procentech zabloudí,“ popisuje značkovou kalamitu předseda krajské komise značení KČT Miroslav Karas. Ten se s manželkou stará o obnovu turistického značení čtyřicet let. Teď mají práce až nad hlavu. „Možná čtyřicet, padesát značek zmizelo,“ říkají.
Les se proměnil v hromadu klád u cesty. Obnovit značení bude těžké, protože v holinách ho většinou není na co namalovat. Výjimku tvoří několik zbylých listnatých stromů. „Je předpoklad, že do toho kůrovec nepůjde, on jde hlavně do smrků,“ vysvětluje Karas. Některé smrky přece jen vydržely. A pár jich lesníci pokáceli až nad značením.
Česko se podobně jako další evropské státy v posledních měsících potýká s kůrovcovou kalamitou. Těžba dřeva v českých lesích loni stoupla o desetinu na rekordních 19,4 milionu metrů krychlových. Pokořila tak rekord z roku 2007, kdy lesníci likvidovali dřevo poničené orkánem Kyrill. Tři pětiny loni představovala nahodilá těžba, tedy zejména odstraňování stromů napadených kůrovcem a likvidace polomů.
Na Lesy ČR míří kritika za to, že zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. V květnu byl ze své funkce odvolán generální ředitel státní firmy Daniel Szórád.
