Praha - Výživné na jedno dítě by se mohlo od poloviny příštího roku pohybovat mezi devíti až 24 procenty z platu rodiče. Plánuje to ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, která představila předběžné tabulky určující výši alimentů. Ministerstvo rozdělilo děti do pěti kategorií podle věku a navrhlo pro ně procentuální rozpětí, podle kterého by se soudci mohli řídit při vypočítávání výživného. Úřad nyní zašle svůj návrh soudům a dalším institucím, aby mohly vyjádřit své připomínky.
Kovářová upozornila, že se navrhovaná procenta z platu, která by měl platit rodič, jenž nemá potomka ve své péči, mohou ještě změnit. Úřad při vypočítávání výše alimentů přihlížel zejména k údajům o průměrných nákladech na dítě, které zveřejnil Český statistický úřad. Data jsou však z roku 2003, a ministryně proto předpokládá, že současné potřeby dětí budou vyšší.
Ministryně chce výživné sjednotit
Hlavním cílem projektu je podle Kovářové sjednotit rozhodování soudů ohledně výživného. V současné době se totiž výše alimentů liší okres od okresu. Na dítě do pěti let by tak mohl v budoucnu platit rodič zhruba devět až 13 procent z platu, na šestileté až devítileté dítě 11 až 15 procent svých příjmů. Pro deseti až čtrnáctileté děti navrhuje ministryně platit 14 až 18 procent, na patnácti až sedmnáctileté potomky 17 až 21 procent. Na děti starší 18 let by měl rodič přispívat 20 až 24 procenty ze své mzdy. U rodin s více dětmi by měl podle Kovářové rozhodnout o alimentech soudce podle svého uvážení.
Výživné nemá být podle ministryně omezeno žádnou minimální ani maximální hranicí. Rodiče by pak měli mít možnost dovolání k Nejvyššímu soudu, pokud by s vyměřenými alimenty nesouhlasili. Tabulky chce Kovářová po skončení připomínkového řízení zhruba v květnu začít používat v rámci pilotního projektu. Testování návrhu má trvat zhruba rok, poté má přejít do praxe. Sněmovně již předložila svůj návrh na úpravu výživného také ČSSD, která požaduje stanovit minimální částku, kterou by otec či matka museli na svého potomka přispívat. Podle sociálních demokratů by rodič měl platit nejméně 1 400 korun měsíčně na dítě do šesti let věku a 1 680 na staršího potomka. Sazby jsou odstupňované podle výše výdělku rodiče, ti nejbohatší by na výživném zaplatili 13 200 korun na dítě měsíčně. ČSSD také navrhuje takzvané náhradní výživné.
„Výše výživného se stanovuje nejen z příjmu rodiče, ale také z jeho schopností a vzdělání. Přihlíží se i k jeho movitému a nemovitému majetku. Záleží i na tom, jak tráví volný čas nebo dovolenou. Zkoumá se i míra nezaměstnanosti v daném regionu,“ vysvětlila vedoucí oddělení péče o rodinu a děti Andrea Michalcová.
Daniela Kovářová:
„Čerpali jsme z materiálů ministerstva práce a sociálních věcí a také z informací Českého statistického úřadu a z průměrných nákladů na jedno dítě v různých věkových kategoriích.“
Podle Michalcové by mělo výživné pokrývat především potřeby dítěte. Jde především o jeho věk, se kterým jsou spojené náklady na jeho vzdělání, mimoškolní činnosti a zdravotní stav. „Spory o alimenty jsou velmi časté a vleklé a naše soudy nejednají neodkladně. Děti se pak dostávají do situace, kdy je živí pouze jeden rodič,“ dodala. Rovněž tvrdí, že soudy v Praze nebo v jiných větších městech dávají výživné větší než soudy v krajích.
V krajích se podle Lichovníka výše alimentů výrazně liší
Prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník řekl, že v současné době končí rozhodování o výživném na úrovni krajů, a dochází tak k tomu, že se v jednotlivých krajích může výše alimentů v obdobných případech významně lišit. „Může jít až o desítky procent, což není dobrá praxe. Je to tím, že prakticky neexistuje žádné sjednocení na vyšší než krajské úrovni,“ dodal.
„Tabulky s výší výživného pro určité typy případů paní ministryně mají mít pouze pomocný charakter. Ministerstvo nemůže nařizovat, v jaké výši má být stanoveno výživné podle nějakých tabulek. Jestliže ty tabulky ale budou dobře odůvodněny, pak je to možnost, jak zkusit výživné sjednotit,“ podotkl Lichovník.
