Kontrol na hranicích s Českem ubývá. Většina přechodů by se měla otevřít příští týden

Nahrávám video

Česká republika chce od 26. května otevřít většinu hraničních přechodů a kontroly na nich by měly být už jen namátkové, řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Povinnost předložit při vstupu do země negativní test na covid-19 by však platila dál. Režim na některých hranicích s Českem se uvolňuje už teď, například Rakousko už otevřelo všechny hraniční přechody s Českem i Slovenskem, kontrol ubylo i na hranicích s Německem. Mezi Českem, Slovenskem, Rakouskem, Německem a Maďarskem by se hranice mohly otevřít úplně už 15. června.

Sousední země České republiky postupně uvolňují kontroly na hranicích, na některých hranicích, například s Polskem, však stále zůstávají pravidla přísná. Stále však pokračují jednání mezi jednotlivými státy. 

Německo

Od 16. května už zrušilo nebo alespoň uvolnilo kontroly na svých hranicích Německo. V případě Česka a Polska ale Německo hraniční přechody kvůli pandemii koronaviru nestřežilo, i když jsou zavřeny z jejich strany. O úplný návrat k normálnímu stavu usiluje německá vláda i v Česku.

„Přál bych si, aby hraniční kontroly, které provádějí naši polští a čeští sousedé, v dohledné budoucnosti také skončily,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Heiko Maas. 

Česká strana plánuje nahradit plošné hraniční kontroly namátkovými od 26. května. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) už v pondělí oznámil, že hranice s Německem by se mohly otevřít k 15. červnu. Podle něj však bude nutné postupovat odpovědně a zajistit, že poté nebudou do Česka cestovat lidé z rizikovějších zemí, třeba z Belgie či Francie.

Polsko

Země 13. května prodloužila uzavření hranic o další měsíc, tedy až do 12. června. Vstup na polské území je aktuálně zakázán všem cizincům včetně Čechů, existují však různé výjimky. „U Polska to (otevření hranic) podle mého názoru bude také nejpozději v polovině června, ale tam ta jednání jsou teprve na začátku,“ uvedl Petříček.

Rakousko

Jižní soused Česka otevřel všechny hraniční přechody s Českem, Slovenskem a Maďarskem o půlnoci 16. května. Kontroly kvůli šíření koronaviru jsou jen namátkové. Kontroly zůstanou minimálně do konce května na hranicích mezi Rakouskem a Slovinskem, rakouská hranice s Itálií zatím zůstane uzavřená.

Podle úterního vyjádření ministra Petříčka by se hranice s Rakouskem mohly do poloviny června otevřít i pro turisty, a to bez nutnosti testů na covid-19. Definitivní termín otevření českých hranic by však měl být známý ve druhé polovině příštího týdne.

Slovensko

Do poloviny června by o otevření hranic s Českem a Rakouskem měla rozhodnout i slovenská vláda. Informoval o tom slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Podle Petříčka už Česko nabídlo podobný model jako Rakousku, bude se o tom ale dále jednat.

Svět se rozdělí na tři zóny podle epidemiologické situace

Otevření hraničních přechodů v Česku, ke kterému má dojít příští týden v úterý, bude znamenat, že systémové hraniční kontroly se změní v namátkové. „O těch epidemiologických opatřeních se ještě stále vede diskuse. Zasedá epidemiologická skupina, kde by měli rozdělit celý svět do tří skupin podle epidemiologického rizika,“ řekl ve vysílání ČT ředitel konzulárního odboru ministerstva zahraničních věcí Pavel Pitel.

To by znamenalo, že u zemí, kde by bylo riziko nákazy nižší než v Česku, by byla opatření na hranicích minimální. U střední skupiny by mohl být dále vyžadován test na covid-19, v případě zemí, kde by bylo riziko nákazy nejvyšší, tam by bylo cestování zakázáno úplně nebo povoleno s výrazným omezením. 

Debaty o režimu na hranicích s okolními státy stále probíhají. Podle Pitela si však každá země určuje sama, jak rychle se pravidla budou rozvolňovat. „Naši polští kolegové zvolili v některých směrech přísnější opatření, než jsme zvolili my. Jsou v tom uvažování zhruba dva týdny za námi. Jiné státy jsou zase o dva týdny před námi,“ uvedl. 

Pitel však upozornil, že i nadále platí doporučení necestovat vůbec, pokud to není nutné. I tato doporučení se však budou koordinovat s doporučeními okolních států. 

Babiš: Ideální by bylo otevřít hranice pěti zemí najednou

Premiér Andrej Babiš (ANO) by považoval za ideální, kdyby se 15. června najednou otevřely hranice pěti zemí –⁠ Česka, Slovenska, Německa, Rakouska a Maďarska. Uvedl to po jednání s premiéry zemí visegrádské čtyřky a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Znamenalo by to volný pohyb občanů bez omezení.

Zatím se však jedná o předpoklady, které nejsou domluvené, zdůraznil Babiš. Odkázal na ministra Petříčka, který jednání vede. „Představa je otevřít tento prostor, těch pět zemí, umožnit nějakou cirkulaci lidí, jako to bylo před virem,“ konstatoval.

„Epidemiologická situace v okolních zemích je tomu nakloněna a není důvod čekat. Určitě jsou řešením bilaterální dohody. Myslím, že občané na to čekají,“ řekl místopředseda opoziční ODS Martin Baxa. 

Šéfové vlád zemí V4 se spolu s Merkelovou podle německé strany zabývali hlavně opatřeními v boji proti pandemii covidu-19. „Byli zajedno ve svém zájmu postupně odbourat stávající překážky k překročení hranic a kontroly, jakmile to vývoj pandemie dovolí,“ stojí v prohlášení mluvčího německé kancléřky Steffena Seiberta.

Některé evropské země se už turistům otevřely prakticky úplně

Situace v ostatních evropských zemích je velmi odlišná. Například Chorvatsko je turistům otevřeno už skoro bez omezení. Tamní ministr vnitra Davor Božinović už 16. května uvedl, že cizince ke vstupu do země opravňuje už pouhá rezervace ubytování v Chorvatsku.

Také Itálie se chce co nejdříve otevřít turistům. Italská vláda 16. května oznámila, že ve snaze co nejrychleji obnovit cestovní ruch otevře hranice návštěvníkům ze schengenského prostoru 3. června. Dvoutýdenní karanténa povinná nebude.

Řecko by se mohlo českým turistům otevřít od 1. července. Obě země spolu jednají také o variantě cestování bez povinného negativního testu na onemocnění covid-19. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl náměstek ministra zahraničí Martin Smolek po jednání s řeckým ministrem turismu Harrym Theoharisem.

Španělsko otevře své hranice turistům koncem června, uvedl ministr dopravy José Luis Ábalos. Uvolňování pro cizince bude podle něj koordinováno s tím, jak se restrikce v zemi budou uvolňovat pro samotné Španěly. Slovinská vláda 15. května oznámila konec epidemie  a otevření hranic se všemi sousedy, v neděli večer ale určitá omezení vrátila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 6 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 6 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 13 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 14 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 20 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.