Tuzemské věznice opět přestávají stačit počtu odsouzených. Plné jsou na 108 procent své kapacity. Vězňů je aktuálně přes 22 300 a do konce roku by se mohl opakovat stav před amnestií. Tehdy ve věznicích přebývalo více než 23 tisíc. Stát proto hledá místa pro nové věznice. V úvahu připadá i rozšíření těch stávajících.
Kapacita věznic se blíží době před amnestií. Vedení hledá nové prostory
Jeden z objektů, o který vězeňská služba projevila zájem, je dětský výchovný ústav v Králíkách. Před třemi lety ho ministerstvo školství nechalo zavřít. „Ten objekt je mimořádně výhodný pro nás, protože on je vlastně kompletně připravený. Obsahuje všechno vybavení, všechny technologie i vnitřní dispozici,“ zmiňuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Na místě by mohla vzniknout věznice s kapacitou 200 míst, určená primárně pro odsouzené ženy za mírnější delikty. Výhody přitom spatřuje i vedení obce. „Přineslo by to zhruba 70 pracovních míst - z toho částečně i pro vysokoškoláky pedagogy, protože by tam údajně měla být zřízena i jakási škola,“ dodává místostarosta Králík Martin Hejkrlík.
Vězeňská služba chce v příštím roce získat 700 nových míst. Vedle stavby nových se někde počítá i s úpravami věznic stávajících. Například rekonstrukcí nevyužívané ošetřovny rozšířila svou kapacitu už věznice v Ostrově na Karlovarsku. Sto nových míst má k dispozici po loňské rekonstrukci i budova pankrácké věznice.
Kapacita věznic - tři roky po amnestii se vrací starý problém (zdroj: ČT24)
Spolu s tím vedení věznic logicky hledá i nové zaměstnance. Sehnat vhodné lidi je ale někdy složitější než investovat do dostavby. „Ta práce je velice náročná, zejména psychicky, protože jste v uzavřeném prostředí, pracujete s lidmi, kteří v podstatě mají nějaké třeba poruchy chování nebo poruchy osobnosti, a člověk musí být pořád ve střehu,“ zmiňuje vrchní dozorce Pavel Kocourek.
Vězeňská služba chce příští rok nabrat 467 nových lidí. Původně měly nárůst vězňů řešit tresty typu domácí vězení. Bez elektronických náramků – o jejichž distribuci se stále jedná - ho soudci ale moc nevyužívají.
Česko má páté nejdelší tresty odnětí svobody
Česká republika má oproti státům západní Evropy výrazně vyšší počet odsouzených. „Vězeňský index ukazuje počet odsouzených na sto tisíc obyvatel. Česká republika má index 203. Oproti tomu Německo 76 a Rakousko 95,“ popsal situaci právník Milan Svoboda, který byl vedoucím týmu provádějícího kontroly věznic.
Doplnil, že mezi státy Rady Evropy má naše republika páté nejdelší tresty odnětí svobody. „Delší dobu tráví odsouzení ve věznicích pouze v Moldavsku, Portugalsku, Ázerbájdžánu a Rumunsku,“ vysvětlil. Navíc české vězeňství se potýká s vysokou mírou recidivy. „Sedm z deseti propuštěných vězňů se vrací do výkonu trestu,“ dodal.