Jsme národ bazénářů. O vodu se ale starat neumíme

Brno - Podle předpovědi mají teploty dnes vyšplhat až na tropických 33 stupňů Celsia. Počasí na koupání jako dělané a určitě ho využijí majitelé bazénů. Češi jsou v tomto ohledu přeborníci - v počtu domácích bazénů jsme třetí v Evropě. Podle odborníků ale neumíme o svá malá vodní díla správně pečovat. Kalná a špinavá voda se často řeší jen sypáním desinfekce. Zvýšené množství chlóru přitom může koupajícím způsobit kožní nebo gynekologické problémy. V České republice je asi 400 tisíc různých druhů bazénů a toto číslo dál roste.

„U rodičů máme bazén s chlorovanou vodou a syn měl potom ekzém a léčil se s ním poměrně dlouho. Teď už do bazénů nechodíme, koupeme se jen v nechlorované vodě,“ popsala špatnou zkušenost s chlórem Adéla Čechová. Chlór je sice toxická látka, sám o sobě ale škodlivý není. „Záleží spíš na tom, v jakém je dávkování. Každý výrobek má totiž jinou koncentraci,“ varovala prodejkyně bazénů Lucie Sekventová.

Problémem je také to, že chlór reaguje s látkami, které jsou v lidském potu. Po reakci s dusitany či dusíkatými látkami hrozí podráždění očí i kůže a řada gynekologických nemocí. „Zákazníci nehlídají hodnoty PH a filtraci pouští jen na tři hodiny denně, aby ušetřili. Kalnou vodu řeší tak, že do ní sypou desinfekční prostředky. Spousta lidí má bazény přechlorované,“ upozornil odborník na čištění a údržbu bazénů Vlastimil Zhoř.

Podle dva roky starého průzkumu je v tuzemsku minimálně 200 tisíc pevně zabudovaných bazénů, dalších 200 tisíc tvoří velké nafukovací bazény. Ačkoliv Češi koupání na vlastní zahradě milují, správně pečovat o bazén neumí.

Počet „pevných“ bazénů na 100 tisíc obyvatel

  1. Španělsko – 2 488
  2. Francie – 2 188
  3. Česká republika – 1 980
  4. Švédsko – 1 413
  5. Německo – 972
  6. Velká Británie – 383
  7. Itálie - 345

Zdroj: agentura EUSA (data z roku 2012)

„Vyšší hranice chlóru je pro tělo nebezpečná. Člověk, který plave, dýchá asi pět centimetrů nad hladinou, kde je vázaný chlór, a ten je nejnebezpečnější. Dostává se do plic a poškozuje dýchací cesty,“ okomentovala účinky Čechy milovaného chlóru bioložka Petra Režňáková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Z dlouhodobého hlediska může pravidelná inhalace vázaného chlóru způsobit i rakovinu. „Česká pediatrická společnost dnes tvrdí, že koupání dětí a batolat v plaveckých kurzech může způsobovat záněty horních dýchacích cest a kožní vyrážky. V dlouhodobém horizontu i vážná onemocnění ledvin,“ doplnila Režňáková.

Chlór na vlastní kůži

Otestovat bazény v satelitu nedaleko Brna se rozhodl i štáb České televize. Oslovil pět majitelů bazénů, kteří nechali svá domácí koupaliště přeměřit co do množství chlóru. Z testovaných bazénů prošel jediný, zbylé čtyři měly zvýšené hodnoty chlóru, přičemž v jednom případě nestačila chemikům měřicí škála.

S používáním chlóru se proto rozloučila například Miroslava Polášková, hosté si jí u bazénu stěžovali na podrážděné oči. „Údržba bazénu byla časově i finančně náročná, tak jsme přešli na slanou vodu, díky čemuž odpadla veškerá chemie,“ zhodnotila změnu Polášková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 31 mminutami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 1 hhodinou

Zemědělství dostane o stovky milionů víc, řekl Šebestyán po schůzce se Schillerovou

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 1 hhodinou

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je rekordní, uvádí InterSucho

Délka období s nedostatkem půdní vláhy je letos v Česku rekordní. Na třiceti procentech území se nedostatek půdní vláhy vyskytuje od začátku roku. Jde o jižní a střední Moravu a také o závětrnou stranu Krušných hor, což jsou oblasti, kde je dlouhé trvání nedostatku vláhy dlouhodobým problémem. Uvádí to projekt InterSucho, za nímž stojí pracovníci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
před 10 hhodinami

Hradecké hejtmanství vyzvalo k prověření smrti pacientky s endoprotézou

Královéhradecké hejtmanství vyzvalo státní zastupitelství, aby prošetřilo smrt pacientky nemocnice v Rychnově nad Kněžnou před dvěma lety. Ženu s endoprotézou kolene operovali původně v Praze, pobývala ale ve východních Čechách. Nemocnice ji tehdy přijala s komplikacemi. Hned ji ale převezli do Prahy, jak si ona i rodina přály. Tam krátce nato zemřela.
před 12 hhodinami

VideoUbývá lidí spořících ve třetím pilíři, pomoct můžou chystané změny

Na stáří si ve třetím pilíři ke konci letošního prvního pololetí spořily tři miliony a 873 tisíc lidí, což je méně než koncem loňska. Přilákat více účastníků do systému by mohly změny, které chystá vláda. Například pro střadatele do 29 let by se státní příspěvek nově měl navýšit na čtyřicet procent vkladu. Do 36 let by poté také mělo být možné třetinu naspořených peněz jednorázově vybrat. Kabinet dále počítá s nižšími poplatky pro banky, které jim lidé platí za správu. Změny by mohly platit od příštího roku.
před 12 hhodinami

Problematiku sucha nevidíme komplexně, upozornil Pavel po debatě s odborníky

V přístupu k suchu a reakci na klimatické změny často řešíme jednotlivosti a nevidíme problém komplexně, prohlásil prezident Petr Pavel po jednání s odborníky. Dle něj nepomůže jen stavět vodní nádrže, ale je třeba dělat celou řadu opatření. Pavel s první dámou Evou v úterý uspořádal v Lánech setkání k tématu životního prostředí. Diskuse se měla zaměřit i na význam vědeckého poznání a na to, jak ho srozumitelně přibližovat veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.