Praha - Nadace Charty 77 v rámci projektu Senzační senioři (SenSen) ocenila aktivní seniory, kteří inspirují své okolí; ocenění si odnesl Josef Procházka, kterého nehoda upoutala na vozík, ale nevzala mu aktivitu a chuť do života.
„Organizuje nekonečné množství akcí a sdružuje kolem sebe spoustu lidí, kterým dává program a říká ´pojďte, uděláme to´,“ shrnuje ředitelka nadace Božena Jirků. Ke sportu se snaží bývalý sokol přitáhnout i vrstevníky, v pražských Řepích před rokem založil klub seniorů, pro které se největší společnou vášní stal pétanque.
„To je takové zpestření seniorského života, protože jen přijít na klub, dát si kávu a pokecat o nemocech, není to pravé ořechové,“ říká Josef Procházka. Jeho přátelé přiznávají, že v zápalu hry zapomínají i na nemoci a bolest. Kromě Josefa Procházky ocenila Nadace Charty 77 dalších sedmnáct lidí a klubů. Spojuje je nejen věk, ale hlavně životní optimismus a smysl pro humor.
Na studium není nikdy pozdě
Na život lidí důchodového věku upozorňuje i Mezinárodní den seniorů, který se slaví právě dnes 1. října. Vznikl v roce 1998, aby upozornil na problémy, které musí senioři řešit.
Senioři také často navštěvují Univerzity třetího věku, které fungují na mnoha fakultách po celé České republice. Primárně jsou určené pro seniory, mohou je ale navštěvovat i mladší zájemci. „Další předpoklad je alespoň maturita, nicméně také to není úplně nepřekonatelná podmínka. Některé kurzy zvládnete i se základním vzděláním,“ řekla České televizi proděkanka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Markéta Martínková.
V sobotu 11. října chystá Univerzita Karlova v historických prostorách Karolina Den celoživotního vzdělávání. Od 09:00 do 16:00 zde nabídne kurzy každá ze sedmnácti univerzitních fakult. Nepůjde přitom jen o Univerzitu třetího věku, ale i o profesní kurzy pro zvýšení kvalifikace například na trhu práce. Velmi žádané je například doplnění pedagogického minima.
Přírodovědecká fakulta například v letošním roce nabízí hned patnáct kurzů. Senioři mohou navštěvovat například paleontologii, mykologii nebo kurz zaměřený na mořskou faunu Středomoří. Největší zájem je ale o nový kurz s názvem Lázně, minerální a léčivé vody. Kurz Svět buňky zase podporuje mezigenerační výměnu. Účastnit se ho totiž mohou nejen senioři, ale i jejich vnoučata. „Doporučujeme věk mezi 8 a 14 lety, aby z toho také něco měli,“ dodala proděkanka.
Kurzy na Přírodovědecké fakultě každý rok absolvuje kolem 200 seniorů. Podle Martínkové navíc málokdy absolvují pouze jeden. Důvodem je také příznivá cena. Za kurzy Univerzity třetího věku se platí pouze administrativní poplatek ve výši 300 korun za semestr nebo 500 korun, pokud je kurz dvousemestrální. Na závěr pak dostane každý absolvent osvědčení, které se slavnostně předává v Karolinu. „Je to většinou zážitek pro celou rodinu,“ podotkla Martínková.
Senioři žádali Zemana o podporu zavedení minimálního důchodu
Tři desítky seniorů a seniorek požádaly dnes na Hradě prezidenta Miloše Zemana, aby přispěl k přijetí zákonů o minimálním starobním důchodu a o vyšší ochraně starších lidí. Předseda rady Zdeněk Pernes po setkání řekl, že prezident přislíbil podporu požadavků. „Přijetí byla společenská událost na vysoké úrovni. Pan prezident nás přijal srdečně, přátelsky a kultivovaně. Měli jsme tu čest ho stručně informovat o kvalitě života českých seniorů a seznámit ho se základními problémy,“ popsal Pernes.
Rada podle něj přednesla tři požadavky. Prvním z nich bylo, aby hlava státu každoročně prvního října na Hradě přijala seniorskou delegaci, a tak oficiálně zahájila oslavu Mezinárodního dne seniorů. Dalším požadavkem bylo, aby Zeman podpořil případný zákon o minimálním starobním důchodu. Podle Rady seniorů se životní podmínky důchodců a důchodkyň v Česku postupně zhoršují, mnohým lidem penze nestačí na uhrazení bydlení a dalších nutných nákladů. Podle Pernese by měl minimální důchod činit 8 300 korun. Rada poukazuje také na to, že se seniorky a senioři stávají stále častěji obětí trestných činů. Požaduje pro ně proto vyšší ochranu.
Česká společnost postupně stárne. Zatímco před čtvrt stoletím tvořili lidé nad 65 let 12,5 procenta obyvatel republiky, nyní je to 17,4 procenta. Celkem v zemi žije 1,83 milionu pětašedesátiletých a starších osob. V roce 2030 by to podle statistiků mohlo být až 2,42 milionu a v polovině století až 3,3 milionu. Senioři a seniorky by tak mohli představovat až 30 procent populace.
“Organizuje nekonečné množství akcí a sdružuje kolem sebe spoustu lidí, kterým dává program a říká ´pojďte, uděláme to´,“ shrnuje ředitelka nadace Božena Jirků. Ke sportu se snaží bývalý sokol přitáhnout i vrstevníky, v pražských Řepích před rokem založil klub seniorů, pro které se největší společnou vášní stal pétanque. “To je takové zpestření seniorského života, protože jen přijít na klub dát si kávu a pokecat o nemocech, není to pravé ořechové,“ říká Josef Procházka. Jeho přátelé přiznávají, že v zápalu hry zapomínají i na nemoci a bolest.
