Praha – Vláda začala od ledna strhávat sto korun z každé výplaty na tzv. povodňovou daň. Za celý rok takto stát vybere 3,5 miliardy korun, které budou dle slov ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) použity výhradně na protipovodňovou prevenci, zlepšení hasičského vybavení, popř. další věci související s povodněmi. Starostové z Libereckého kraje, který postihly loni v srpnu velké povodně, si přesto stěžují, že dostávají od státu na opravu mostů a silnic málo peněz.
Jde povodňová stokoruna opravdu na povodně?
Jednou z postižených obcí jsou i Heřmanice na Liberecku, kam z rozpočtu přiteče o 2,6 milionu korun méně, než obec předpokládala. „Máme schváleny první čtyři mosty v hodnotě 26 milionů a de facto z rozpočtu obce musíme dát 2,6 milionu korun. Ale čekali jsme, že dostaneme sto procent,“ postěžoval si starosta Vladimír Stříbrný (SLK). Ministerstvo financí už však s dalšími penězi nepočítá, podle Miroslava Kalouska byl všem obcím přidělen spravedlivý příspěvek a Heřmanice na další peníze nemají nárok.
Šetření na obcích postižených povodněmi se ale kromě opozice nelíbí ani některým koaličním poslancům. Třeba šéf poslanců TOP 09 -tedy Kalouskovy domovské strany - Petr Gazdík prý chce ještě ministra zkusit přesvědčit, aby stát obcím ustoupil a konkrétní projekty byly sanovány.
Reportáž Petra Vaška (zdroj: ČT24)
Pokud vláda nakonec celou částku 3,5 miliardy na protipovodňová opatření nerozdělí, poputuje zbytek peněz do státního rozpočtu na snížení schodku. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se obává, že obce nakonec dostanou na úkor schodku mnohem méně peněz. Podle vládní koalice je každopádně povodňová stokoruna jen jednorázovým krokem pro tento rok a v roce 2012 už prý platit nebude. I před volbami ovšem koalice slibovala, že se nebudou přímé daně zvedat.
Ministerstvo zemědělství chce podporu pro menší projekty
Už včera uvedlo ministerstvo zemědělství, že letos půjde na protipovodňová opatření 1,5 miliardy. Peníze prý půjdou hlavně na menší projekty, protože u těch větších komplikují realizaci spory s majiteli pozemků. To je třeba případ miliardovového projektu na suchý poldr u Teplic nad Bečvou. Tento poldr by přitom měl patřit mezi největší v zemi a v případě ohrožení by dokázal zadržet kolem 35 milionů metrů krychlových vody. Projekt ale brzdí právě problémy okolo pronájmu pozemků.
Zhruba tři čtvrtiny peněz mají pocházet z půjčky od Evropské investiční banky, čtvrtina pak ze státního rozpočtu. Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) mají při výstavbě protipovodňových opatření dostávat přednost opatření se zaměřením na celé vodní toky. V budoucnu by se pak na projektech měly podílet i obce.
Ivan Fuksa