Kladruby nad Labem - Národní hřebčín v Kladrubech prochází nákladnou opravou. S rekonstrukcí si ale musí pospíšit. Pokud ji nestihne do konce roku, mohl by přijít o evropskou dotaci ve výši skoro 300 milionů korun. Firma CGM Czech, která hřebčín opravuje, je ale v insolvenčním řízení a hrozí jí úpadek.
Rekonstrukcí prochází 17 objektů. Ředitel hřebčína Jiří Machek věří, že i přes problémy, které opravu provázejí, bude do konce roku hotovo. Předseda odborové organizace hřebčína Karel Doskočil ale takový optimismus nesdílí. „Myslím si, že se to těžko stihne, protože se tu spousta věcí dělá dvakrát nebo se to předělává,“ řekl České televizi.
Firma CGM Czech, která hřebčín opravuje, je v insolvenčním řízení a hrozí jí úpadek. Tvrdí ale, že oprava hřebčína v žádném případě ohrožená není. Na průběh rekonstrukce se proto přijel podívat i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL): "Vím, že problémy jsou, ale
mám velmi dobrý dojem z toho, že management k nim přistupuje velice odpovědně. Pevně věřím, že termíny budou splněny."
Opravu hřebčína provází problémy od počátku, zakázka na výběrové řízení byla podle policie zmanipulovaná - stíhá kvůli tomu 13 lidí. Je mezi nimi bývalý ředitel hřebčína a současný zástupce ředitele Jiří Jehlička, ale i architekti a manažeři stavebních firem. Osm lidí loni v květnu skončilo ve vazbě. Odvolací soud je ale po třech týdnech propustil. Policie kauzu stále prošetřuje.
Žádost do UNESCO bude hřebčín připravovat i dva roky
Kladrubský hřebčín ale dál žije svým životem a chce usilovat i o zápis na seznam UNESCO. Žádost by mohl mít připravenou do jednoho roku až dvou let. Podle ředitele hřebčína Jiřího Machka nechce nic podcenit. Na takzvaném indikativním seznamu České republiky pro zápis do UNESCO je ale pouze kulturní krajina hřebčína. Podle Machka by se teoreticky mohl do žádosti zahrnout i hřebčín. Možností je společné podání žádosti s nějakým dalším historickým hřebčínem v Evropě.
Podle Hermana má hřebčín v UNESCO značné šance: „Je to světově unikátní chov koní. Právě to propojení s kulturní krajinou, která je tady kultivována díky chovu koní plus minus 500 let, je na nejvyšší úrovni, což nemůže nabídnout každý.“
Chovné stádo starokladrubských běloušů je spolu s celým komplexem hřebčína od roku 2002 národní kulturní památkou. Původní koňskou oboru nechal v roce 1579 císař Rudolf II povýšit na císařský dvorní hřebčín. V Kladrubech nad Labem se chovají starokladrubští bělouši, vraníci mají chovné zázemí ve Slatiňanech. Více o plemenu starokladrubských koní najdete zde.
