Výrazný nárůst otrav houbami zaznamenali letos toxikologové. Oproti minulému roku se na ně nemocnice obracejí třikrát častěji. Lékaři a občané se na toxikology obrátili stotřicetkrát, nemocnice ve 52 případech, z nichž polovina se týkala dětí.
Podle předsedy České mykologické společnosti Jaroslava Landy je to proto, že je letos všeobecně více hub než v loňském suchém roce, ale také kvůli podobnosti některých jedovatých hub s jedlými, které hodně rostly v minulých měsících.
K největším postrachům českých lesů a košíků patří letos muchomůrka tygrovaná. Letos způsobila již 22 otrav. Jsou jí totiž výrazně podobné jedlé muchomůrky šedivka a růžovka. Ty přitom na počátku léta hojně rostly.
„Byl poměrně velký výskyt muchomůrky růžovky, tu jsme zaznamenali na mnoha místech, v poslední době spíše ve vyšších polohách,“ podotkl Landa v rozhovoru pro ČT 24.
Další zaměňovanou jedovatou muchomůrkou je muchomůrka zelená. „Nejčastěji se udávají pečárky, bedly a holubinky,“ upřesnil Jaroslav Landa. Samotná jedovatá muchomůrka zelená by měla být nápadná svojí barvou, ta však může houbaře oklamat. „Jsou druhy blízké muchomůrce zelené, které mají stejnou jedovatost,“ varoval šéf mykologické společnosti.
Kdo se chce vyhnout nebezpečným záměnám při sběru hub, může se místo na muchomůrky zaměřit na hřiby. Mezi nimi je jedovatý pouze hřib satan. Některé další druhy, které bývají občas také označovány za satany, jsou sice hořké, ale ne jedovaté. Skutečný satan je přitom vzácný a navíc snadno rozpoznatelný vzhledem k bílému klobouku a červenému třeni.
Satan je navíc jedovatý pouze za syrova. Potom je ale jedovatý za všech okolností. „Nesmí se ochutnávat a nesmí se ochutnaný kousek polykat. I po tom kousku vznikají nepříjemné potíže,“ varoval předseda České mykologické společnosti.
Otrava houbami se projevuje různě podle toxických látek, které v houbách jsou. Například otrava muchomůrkou tygrovanou „se projevuje nevolností, malátností, blouzněním, čichovými a zrakovými halucinacemi a bolestmi břicha,“ popsal vedoucí Toxikologického informačního střediska Sergej Zacharov.
Liší se také doba, kdy se projeví. „Otravy mají určitou dobu latence, než se projeví. Jsou otravy, které se projeví do půl hodiny, do dvou hodin. Mezi ně patří většina hub. Ale muchomůrka zelená je nebezpečná i tím, že doba její latence je minimálně šest hodin,“ uvedl Jaroslav Landa.
Pokud někdo jedovatou houbu sní, měl by co nejrychleji vyprázdnit žaludek, poté hodně pít a případně použít živočisné uhlí. U muchomůrky zelené však dlouhá doba, než se otrava projeví, účinnost všech opatření snižuje. „V organismu pokročí trávení snědené hmoty,“ vysvětlil předseda mykologické společnosti.
I přesto, že je letos hub i otrav podstatně více než loni, rostou pouze v některých regionech. Velmi příznivé podmínky panují na Šumavě. „Počasí je velmi příznivé, v lesích je mokro a plodnice vesele vyrůstají,“ uvedl mykolog Jan Wipler. Horší je situace v nižších polohách, kde podle Jaroslava Landy stále doznívá sucho a teplo z předchozích měsíců.
