Praha – Hlavní koaliční jednání ještě ani pořádně nezačala, hnutí ANO už ale pomalu přehodnocuje jeden ze svých stěžejních slibů, tedy církevními restitucemi se jako platným zákonem už nezabývat. Politikům kolem Andreje Babiše se podobně jako sociálním demokratům nelíbí výše finančních náhrad a chtěli by ji upravit. Rýsuje se navíc konkrétnější plán: poslanec za ANO Martin Komárek v pondělním Hyde Parku ČT24 naznačil, že jeho hnutí se chce co nejdříve obrátit na samotné církve - a jednat o možném „velkorysejším“ postoji. Neotálet s diskuzemi o snížení náhrad přímo s příjemci hodlá i ČSSD. Jednoznačně proti jakýmkoliv změnám je zatím třetí z možných koaličních partnerů: KDU-ČSL.
Nesrozumitelné podmínky zákona a výše náhrad – podle Martina Komárka dva problémy, kvůli kterým stojí za to již předchozí sněmovnou schválený zákon znovu otevřít. Pro veřejnost prý není zřejmé, podle jakých pravidel se majetek zpětně vydává a zda mají církve ve všech případech skutečně nárok na to, co požadují. Pro nárok na kdysi zabavený majetek je totiž směrodatné datum 25. února 1948. Na jakýkoliv převod před tímto dnem se zákon nevztahuje. Mnozí si přitom nejsou jistí, zda u některých současných žádostí není klíčové datum prolomeno – důkazy v archivech církve hledají mnohdy obtížně.
Druhým, a pro budoucí možnou koalici mnohem důležitějším tématem, je výše vydaných peněz. „Já bych danou finanční náhradu asi nezpochybňoval v lepších letech, ale země je v krizi a nám se to zdá být příliš,“ zmínil Komárek. Vedle nemovitého majetku v hodnotě 75 miliard mají církve získat v příštích třiceti letech celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci.
A právě inflační doložka, která může konečný účet v příštích letech ještě navýšit, je trnem v oku také předsedovi ANO Andreji Babišovi. Ten před tím varoval i vzhledem k aktuálnímu oslabování koruny. Stát měl podle něho usilovat o to, aby částka byla stanovena jako fixní. O kolik se částka v nadcházejících letech právě kvůli inflaci zvýší, ale nechtěl odhadovat. Dodal k tomu jen, že to „není málo peněz“. Pokud by inflace vzrostla na dvě procenta, stát vyplatí o čtyři miliardy více. Při tříprocentní inflaci částka může vyrůst až k devadesáti miliardám.
K výraznějším změnám zákona, včetně jeho zrušení či faktickému popření, se ale ANO nechystá. Proto chce podobně jako sociální demokraté vyjednat kompromis právě s církvemi a přimět je k větší shovívavosti. „Máme tady platný zákon potvrzený Ústavním soudem a nebudeme dělat retroaktivní zákony. To doufám nechce ani ČSSD. Musíme v první řadě jednat zejména s katolickou církví, jestli by k restitucím mohla třeba přistoupit velkoryseji. Uvidíme, jaký bude výsledek,“ dodal Komárek.
ANO zdůrazňuje, že církevní restituce přicházejí pro stát v nevhodnou dobu a měly být již dávno vyřešeny. Kromě náznaků na dálku nyní čeká, co mu oficiálně navrhne k církevním restitucím ČSSD. Sociální demokraté před volbami slibovali, že v případě úspěchu ve volbách okamžitě zahájí jednání s církvemi o snížení náhrad za nevydaný majetek a zpřísní kontrolu navracení nemovitostí. Už za měsíc přitom církve dostanou první dvě miliardy korun jako náhradu.
Na referendum je prý pozdě
Na výraznější změny restitucí zatím ČSSD může najít podporu u komunistů. Ti dokonce navrhují vyhlásit o osudu restitucí referendum. Pro takový návrh ale nemohou počítat s klubem ANO a jeho téměř čtvrtinovým zastoupením sněmovny. „To je věc, kterou má určitě řešit zákon. Pokud takové referendum mělo být, tak už před schválením zákona, protože rušit referendem zákon, který byl před několika měsíci schválen, je zásadně špatně pro politickou kulturu v zemi,“ tvrdí Komárek.
Během pořadu se dostalo i na konkrétní plány nového poslance, který ve sněmovně trávil mnoho času už v předchozích letech – jako někdejší politický komentátor deníku MF Dnes. Ten shodou okolností spolu s dalšími tituly mediální skupiny MAFRA nově patří právě lídrovi hnutí Babišovi. Střetu zájmů politika, vlastníka médií a podnikatele, se ale Komárek neobává. Každý Babišův krok podle Komárka bude vystaven dostatečně přísné kontrole.
A jak se Komárek připravuje na svou politickou roli? Zaměřit se chce hlavně na prosazení programu, jehož je spoluautorem. Nevylučuje, že by mohl přijmout nabídku stát se předsedou některého ze sněmovních výborů. Naopak funkci ministra předem odmítá.
