Podle hnutí Starostové a nezávislí by se měla státní správa v Česku více zdigitalizovat. STAN se inspirovali v Estonsku, které prý díky tomu ušetřilo 2 % HDP, což by v Česku bylo asi 100 miliard. V Událostech, komentářích to uvedl celostátní lídr kandidátky Jan Farský. Česko také musí mít dostatek vzdělaných lidí pro průmysl s vyšší přidanou hodnotou.
Jste pro přijetí eura?
Ano, ve chvíli, kdy to pro Českou republiku bude výhodné.
Má Česká republika přijímat uprchlíky z muslimských zemí?
Tam, kde uprchlíci utíkají před válkou, máme, ale ekonomické migranty přijímat nemusíme.
Jste v zájmu vyšší obranyschopnosti země pro znovuzavedení povinné vojenské služby?
Ne. Vyšší obranyschopnost České republiky by nepřinesla.
Je nějaký politický subjekt, se kterým byste za žádnou cenu nešli do vlády?
Tak jsou to politické subjekty, které nectí demokratické principy nebo demokratické instituce, a to je například ANO, komunistická strana anebo okamurovci.
To je absolutně vyloučeno.
Ano.
Víte, koho podpoříte v prezidentské volbě?
Starostové a nezávislí už vyjádřili podporu panu Jiřímu Drahošovi, protože to je kandidát, který dokáže být vzorem, a nebude to prezident, za kterého musíme platit pokuty za kouření v hotelových pokojích.
Díky za stručné odpovědi na anketní otázky. Pojďme se podrobněji věnovat Starostům a nezávislým. Proč se cítíte být celostátním subjektem, když jste starostové?
Starostové a nezávislí jsou zvyklí řešit problémy racionálně, řešit je jinak. K tomu vám klidně uvedu jeden konkrétní příklad. Každého asi obtěžuje, když vyráží pro řidičský průkaz, že se musí nechat vyfotit na papírovou fotku, donést ji na úřad, kde ji úředník přebere, nalepí na formulář, vyplní formulář, odešle do centrálního zpracování a pak se třicet dní čeká na vypracovaný řidičák. Přitom vaše fotka už je v systémech, fotili vás na občanku, fotili vás na pas, ale tu fotku stát nepoužívá. A starostové umí odbourávat ty věci, které otravují běžné lidi v jejich běžné činnosti.
A to umí i někdo, kdo není starosta. Jestli přece jenom lidé v České republice nemají starostu spojeného se svou obcí, se svým městem – tam ať pro mě pracuje a ať se mi nespojuje s celostátní politikou. Na to nenarážíte, na takovéto názory?
Starostové skutečně přistupují k řešení problémů a umí je řešit. Když se projdete Českou republikou, vidíte vzkvétající obce. Když se vydáte na celostátní politiku, vidíte boj jednotlivých eg. Zavede se důchodová reforma, na to vyhraje volby druhý, aby ji zrušil – a ten stát se komíhá ode zdi ke zdi. Stojí to hrozně moc energie, stojí to finance a starostové umí přistupovat k řešení racionálně, protože vědí, že kdyby svoji obec nespravovali s dlouhodobou vizí a v konsensu, tak se nikdy nic nepodaří a nikdy nic nedopadne. A právě tento způsob jiného vstupu do politiky – toho racionálního uvažování - je něco, co žádné jiné uskupení v takové síle jako starostové nemá.
A když se projdeme republikou, tak určitě najdeme i nevzkvétající obce a na centrální úrovni určitě najdeme i něco, co se povedlo. Proč je to argument pro to, aby starostové byli v celostátní politice?
Protože umí řídit své obce velice kvalitně a je mnoho společného, co můžou starostové přinést do řízení státu. Jsou to věci, které chybí v celostátní politice. Starostové je umí a proto do celostátní politiky vstoupí. Dokážou odstraňovat problémy běžného života, dokážou vypomoci.
Když uvedu další příklad. Když každý rok musela děcka, která jedou na tábor nebo nějaký ozdravný pobyt, přicházet k lékaři a nechávat si vystavit potvrzení. Dvě stě tisíc návštěv lékaře ročně, kdy platíte peníze, zdržujete nemocné, ještě k tomu musíte zapojit rodiče, kteří si berouovolenou. To jsme také dokázali zrušit, protože to je úplně zbytečný papír. A co nás čeká po volbách? Určitě musíme přistoupit ke stavebnímu zákonu, který dneska je tak složitý, že když si chcete postavit pouhý rodinný dům, musíte si najmout inženýring, aby to pro vás vyřídil. To přece není možné. Stát tady není od toho, aby lidem překážel a jim házel klacky pod nohy, ale od toho, aby vám pomáhal.
Čímž se chci dostat ke státu a k ekonomické a sociální situaci v České republice. Když jsem četl váš program v části Ekonomika, tak vy nejdřív mluvíte o elektronizaci a o vzdělávání. To jsou základní věci, které trápí českou ekonomiku?
Náš program má samozřejmě kapitoly, které pokrývají celé spektrum lidského života…
Ano, já se ptám konkrétně na tyhle věci. Když si otevřete Ekonomiku, tak první, co uvidíte, je vzdělání a elektronizace státní správy, a proto se ptám – to je to zásadní, co trápí českou ekonomiku?
Říkám, ten program má 84 stránek a každá kapitola je vypracována s odborníky, se kterými jsme to měsíce konzultovali a nacházeli správné řešení. Jedna z věcí, ke které potřebujeme přistoupit i v rámci úprav ekonomiky, je to, že pokud nechceme být montovnou, musíme mít vzdělanou pracovní sílu. Pokud chceme stavět vyšší hodnoty, tak musíme mít pro průmysl s vyšší přidanou hodnotou vzdělané lidi, jinak zůstane pořád na té nízké mzdové úrovni, na které jsme, protože nebudeme dodávat nic víc.
A nebudou ti vzdělaní lidé pracovat v ekonomice, která se nezmění na nemontovnovou, když to řeknu takhle. Kde je začátek? Je u vzdělání nebo u změny struktury ekonomiky?
Samozřejmě to musí jít souběžně, protože změna struktury ekonomiky nepřijde, když nebudeme mít vzdělanou pracovní sílu. Vzdělaná pracovní síla si vynutí změnu ekonomiky tak, aby lidé měli vyšší příjmy.
A co se týká digitalizace, je to jedna z možností, ve které máme obrovský prostor. Je mnoho zemí na světě, které už nás předběhly, například Estonsko. Jako starostové jsme tam vyrazili, protože jsme zvyklí si předávat zkušenosti i mezi sebou v rámci republiky. A proč se nepodívat na mezistátní úrovni k někomu, kdo je v něčem napřed? A to třeba Estonsko je. Jejich zavedená digitalizace, elektronizace veřejné správy, jim ročně ušetří dvě procenta HDP, což u nás znamená 100 miliard korun.
Tvrdíte, že to je to, na co se musíte vrhnout jako první, aby se ekonomika dobře rozvíjela. To jsou podstatné otázky.
Vzdělání je určitě podstatný bod a ta digitalizace je s tím spojená, protože tam už nám vlak dávno ujel. Ano.
Píšete, že cílem rozpočtové politiky bude snižování deficitů. Jak by vypadaly deficity, kdybyste byli byste ve vládě a měli vládní odpovědnost? Dobře, příští rok už asi moc neovlivníte, ale tedy 2019, 2020, 2021.
Není žádný důvod v době ekonomického růstu, který je na 4,5 procentech, aby se stát dále zadlužoval, a myslím si, že by se nová vláda, která vzejde z voleb, měla na tento rozpočet, který je v podstatě jenom předvolebním slibem, racionálně podívat. Jestli ho Česká republika vůbec unese.
Čili přebytkové rozpočty byste…
Ano, přebytkové, protože ve chvíli, kdy rosteme o 4,5 procenta ročně, kdy máme minimální nezaměstnanost, to znamená minimální náklady na sociální dávky a zároveň maximální výnosy v odvodech, tak je to přesně ten moment, kdy má stát vytvářet rezervy, aby si s nimi mohl vypomoci, když už nebude tak dobře.
Takže do vlády, která by dělala deficitní rozpočet – byly by tyto růsty, vím, že to závisí na ekonomice – kdyby se takto vyvíjela ekonomika, tak do vlády, která by dělala deficitní rozpočty, vy byste nešli.
Stanovil jsem podmínky vládě, s kterou jsme připraveni spolupracovat. A to je ta demokratičnost, to je to, jak se tady bude útočit na demokratické principy…
Čili toto není nepodkročitelné měřítko.
A pak je otázka toho, a to je Starostům vlastní, právě jejich způsob fungování. Hledají řešení, hledají maximální konsensus, který republiku posune někam dál, nejdou do vlády jen proto, aby si nějakým způsobem vydobyli svoji pozici, ale proto, aby pomohli České republice. A přesně v tomto momentu je překážkou nedemokratičnost jednotlivých politických stran.
Evropská unie asi ano, jak jsem pochopil z vašeho programu, ale uvědomujete si nutnost reformy institucí, která by posílila demokratické principy a legitimitu Evropské unie a daleko více přiblížila Unii občanovi a občana Unii. Která instituce potřebuje reformu jako první?
Podíváme se na pravomoci Evropského parlamentu i Evropské komise. Občan, který do nich chce nahlédnout, v podstatě nevidí jednotlivé výstupy. A to je i komunikace Evropské unie, aby se na ni nedalo svádět to, co čeští politici mají rádi, že cokoliv je špatně, tak řeknou: za to může Brusel. Aby jasným způsobem byly definovány jednotlivé pravomoci i legislativní proces, který pak ovlivňuje Českou republiku, a tím pádem se dostala i ta větší akceptovanost jednotlivých zákonů a předpisů, které z Evropské unie přicházejí.
Evropská unie samozřejmě nevytváří předpisy proto, aby nám komplikovala a priori život. Vytváří je proto, aby sjednotila jednotlivé národní předpisy, aby zjednodušila obchodování mezi státy, aby vypomohla tomu území 500milionovému, ve kterém žijeme. A bohužel to často funguje tak, že když se to komunikačně dovede do České republiky, tak i díky té historii, kde se třeba naši politici nedokáží prosadit, to vede k tomu, že to přijímání Evropské unie je takto složité.
Vy jste na začátku říkal: euro ano, bude-li to výhodné pro Českou republiku. Kazí potenciální výhodnost eura názor pana Macrona, že v eurozóně by měl být jeden ministr financí a společný rozpočet?
Tak on tento přístup je vcelku logický, protože tak, jak se tvořilo euro a jak se tvořila eurozóna, tak se přicházelo k tomu, že v rámci kompromisů a toho relativně jednoduchého a klidného období nebyla eurozóna naplněna ve všech svých vlastnostech, a toto skutečně vede k tomu, že se vytváří dvourychlostní Evropa. A pak je bytostným zájmem České republiky, abychom v té rychlejší části Evropy byli. Takže ano, i toto může uvést třeba to, že přijetí eura bude v České republice urychleno, protože je pro nás výhodné být v té první rychlosti.
