Exsenátor Novák zůstává v německé vazbě. Němci chtějí pro vydání více informací

Bývalý senátor Alexandr Novák je už déle než půl roku v německé vazbě a jeho vydání do Česka se dál protahuje. Informace, které česká strana poskytla k jeho kauze, příslušnému německému státnímu zastupitelství nestačí. Vyžaduje další. Novák v Česku čelí obvinění z manipulace při rozdělování evropských dotací.

  • Jana Vaňhová – bývalá hejtmanka Ústeckého kraje za ČSSD
  • Alexandr Novák – bývalý senátor a exstarosta Chomutova za ODS
  • Daniel Ježek – podnikatel, bývalý člen ODS
  • Petr Navrátil – starosta Chebu, bývalý předseda ČSSD v Karlovarském kraji (do prosince 2016), bývalý šéf výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad
  • Arno Fišera – bývalý předseda ČSSD v Ústeckém kraji (2011–2012), po obvinění v kauze ukončil i členství v ČSSD
  • Jakub Pánik – bývalý náměstek hejtmana Karlovarského kraje za ČSSD
  • Miloslav Čermák – bývalý náměstek hejtmana Karlovarského kraje za ČSSD
  • Petr Horký – bývalý náměstek hejtmana Karlovarského kraje a místostarosta Mariánských Lázní za ČSSD
  • Pavel Kouda – bývalý náměstek hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové, bývalý člen ČSSD
  • Petr Fiala – bývalý předseda ODS v Ústeckém kraji a ředitel Krajské zdravotní
  • Jiří Červinka – pověřený ředitel úřadu ROP Severozápad po část roku 2011
  • Zdroj: ČTK

Bývalého politika zadržela německá policie loni 24. prosince na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem. Od té doby se místní úřady jeho případem zabývají. Novák, který má německé občanství, odmítl zjednodušené řízení. Přípustnost jeho vydání do Česka tak musí posoudit vrchní zemský soud ve Frankfurtu.

Očekávalo se, že soud rozhodne už začátkem května, tehdy si ale z Česka vyžádal další podklady. Ani ty ale vrchnímu státnímu zastupitelství ve Frankfurtu nestačí a požaduje další. Vzhledem k tomu, že je bude nutné nechat přeložit a dát zúčastněným prostor se k nim vyjádřit, nerozhodne zřejmě soud o přípustnosti vydání dříve než v srpnu.

Německé občanství by nemělo bránit vydání

Novákovo německé občanství by ale jeho vydání do Česka bránit nemělo. Německé ministerstvo spravedlnosti obecně uvádí, že vydání trestně stíhaných německých občanů do dalších zemí EU je možné při splnění několika podmínek.

Zásadní je, do jaké míry se daný čin váže k zemi, která o vydání žádá. Roli hraje i to, zda čin podstatným způsobem nesouvisí s Německem a také možnost odpykat si případný trest vězení ve spolkové republice.

Manipulace s dotacemi

Obvinění Nováka se týká manipulací v rámci Regionálního operačního programu Severozápad v Ústeckém a Karlovarském kraji. V případu je obviněno přes dvacet lidí, jsou mezi nimi politici, vysocí úředníci a podnikatelé.

Jedenašedesátiletý Novák už byl v minulosti odsouzen ke čtyřem rokům vězení za přijetí více než čtyřicetimilionového úplatku. Soud ho v roce 2015 podmínečně pustil na svobodu po odpykání poloviny trestu. 

Bývalý senátor ODS a exstarosta Chomutova. V roce 1999 město prodalo akcie Severočeské energetiky a Severočeské plynárenské společnosti za 317 milionů korun německé firmě – peníze za zprostředkování ale skončily na rakouském soukromém účtu Novákových. Za přijetí úplatku ve výši 43 milionů byl v roce 2010 odsouzen ke dvěma letům vězení a pokutě 5 milionů korun, po odvolání mu krajský soud trest zpřísnil na čtyři roky. Novák se vězení dlouho vyhýbal; až na jaře roku 2013 ho zadržela policie, která se obávala, že chce politik uprchnout do USA. V půlce trestu Nováka soud podmínečně propustil. Zaručil se za něj spolek Gryphons, který svou činnost dokládal zapůjčením čtyřkolky, pípy a pomocí při organizaci neckyády v obci Želenice. Podle kárného senátu NSS žalobce Kosán, jenž Novákovi pomohl na svobodu, porušil své povinnosti; stejně tak pochybil i chomutovský soud. Novák po propuštění z vězení koupil dva hotely v Chomutově, další nemovitosti pořídila jeho manželka. Už dříve nakoupili také rozsáhlé pozemky na severu Čech a několik domů.

Alexandr Novák
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná záměr revize krizové a obranné legislativy

Záměrem revize krizové, obranné a související legislativy, který vypracovali ministři obrany a vnitra, se v pondělí bude zabývat vláda. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) předkládá také materiál s vyčíslením, kolik by měla letos stát opatření související s vyhlášeným stupněm ohrožení terorismem. Na programu kabinetu je i novela zákona o ochraně veřejného zdraví, která v souladu s unijními požadavky stanovuje, jaké materiály mohou přicházet do styku s pitnou vodou.
před 1 hhodinou

Babiš odmítl obnovení schůzek s Pavlem. Koordinace je důležitá, reaguje Hrad

Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli pro ČT řekl, že neplánuje obnovit koordinační schůzky s prezidentem Petrem Pavlem ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. Podle jeho slov se pohled vlády a hlavy státu na zahraniční politiku liší, a neví tedy, co by s prezidentem měl řešit. Zmínil také, že by na schůzky neměl čas. Pavel na summitu NATO v Ankaře avizoval, že obnovení pravidelných setkání nejvyšších ústavních činitelů znovu navrhne. Pavel bude podle mluvčího Hradu Víta Koláře dále usilovat o spolupráci, protože považuje koordinaci ústavních činitelů za důležitou.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoAplikace Bouračka funguje rok, řidiči do ní zaznamenali na 27 tisíc nehod

Do aplikace Bouračka zaznamenali řidiči už zhruba 27 tisíc nehod, vyplývá z dat České kanceláře pojistitelů za první rok fungování softwaru. Ten slouží k popisu a nahlášení havárie hlavně v případech, kdy není nutné volat policii. Od loňského července, kdy je aplikace v provozu, ji využilo na padesát tisíc řidičů. Vyplnění trvá v průměru kolem dvaceti minut. Před dvěma měsíci se na portálu objevila také demoverze. Díky ní si lidé můžou vyzkoušet záznam o nehodě nanečisto. Z dat kanceláře vychází, že Bouračku lidé využívají při každé páté nehodě, ke které není nutné volat strážce zákona. Pojišťovny i policisté doporučují využívat tuto aplikaci i proto, že účastníci pak dřív odjedou z místa incidentu, čímž se snižuje také riziko sekundárních nehod.
před 7 hhodinami

Hasiči se zatím ve Zlíně nemohou dostat blíže k troskám budovy, zásah pokračuje

Hasiči v neděli už čtvrtým dnem zasahují po požáru výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně. Na místě v neděli pracuje šest jednotek, které nadále zkrápějí proudy vody trosky budovy. Limitující je pro ně bezpečnostní vzdálenost, kterou jim určil statik. Blíže k místu se tak zatím dostat nemohou, řekl mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Lokalita je stále ohraničena páskami, o zpřístupnění některých ulic se bude jednat v pondělí dopoledne, doplnil mluvčí.
před 17 hhodinami

Proměnlivé počasí ovlivňuje kvalitu pitné vody. Úpravny jedou na plný výkon

Vedra, silné bouřky a pak zase teplo – proměnlivé počasí ovlivňuje i kvalitu kohoutkové vody. Úpravny vody tak v současné době fungují na plný výkon. V Česku je jich celkem dva a půl tisíce. Způsob úpravy vodohospodáři musí měnit i několikrát denně.
před 20 hhodinami

VideoPřibývá vloupání do rodinných domů, v létě zloději cíli i na byty

Od začátku roku evidují policisté skoro 760 vniknutí do rodinných domů, nejvíc ve Středočeském a Jihomoravském kraji. V Praze letos stoupl jejich počet meziročně o 44 procent. Policie vyzývá k důkladnějšímu zabezpečení domů zvlášť teď v létě, kdy lidé odjíždějí na dovolené. Také majitelům radí, jak navodit dojem, že je dům stále obývaný – třeba automatickým spínačem světel. Zatímco rodinné domy bývají terčem zlodějů celoročně, o letních prázdninách se více zajímají také o byty. Důvodem je podle policistů menší pohyb v budovách i mnohdy horší zabezpečení.
před 20 hhodinami

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
11. 7. 2026

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.