Státní zástupce Ladislav Kosán bude podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu deset měsíců dostávat o deset procent nižší plat, protože se loni dostatečně nepostavil proti propuštění Alexandra Nováka z vězení. Bývalý chomutovský starosta a někdejší senátor za ODS si tak odpykal jen polovinu trestu. Kdo ale je Alexandr Novák a jakou stopu za sebou na severu Čech tato šedá eminence politiky a byznysu nechala?
Alexandr Novák – trestaný politik a vlivný hráč divokého severu
Pro to, aby se dostal korumpovaný politik z vězení, někdy stačí zapůjčit dětem pípu na stáčení limonády. Potvrdit by to mohl motorkářský klub Gryphons ze severočeských Želenic, sotva pětisethlavé vsi mezi Bílinou a Mostem, jenž před rokem tuto zápůjčku vykázal před okresním soudem v Chomutově jako jednu ze svých veřejných aktivit.
Šlo o důležitý moment. Sdružení motorkářů, jemuž tehdy předsedal želenický starosta Jan Zálešák, totiž doklady o své činnosti před soudem podpíralo nabízenou záruku za vězněného Alexandra Nováka. Vzniklo jen čtrnáct dní poté, co někdejšího chomutovského starostu deportovala za mříže eskorta, a pokud by soud s jeho zárukou souhlasil, mohl si bývalý politik zkrátit výkon čtyřletého trestu na polovinu. A soud souhlasil.
„Sdružení Gryphons nabídlo záruku a navrhlo, že s odsouzeným bude spolupracovat, což už se v minulosti dělo,“ prohlásil soudce Ivan Novák. „Zákonná podmínka je splněná.“ Šéf krajských žalobců Jan Janovec sice později namítal, že chomutovská justice chybovala a že žalobce Ladislav Kosán odvedl liknavou práci (mj. neupozornil na to, že Novák oddaloval nástup do vězení), to už byl ale někdejší starosta na svobodě. A záhy poté koupil v centru Chomutova dva hotely.
Peníze z Kypru
V osobě dnes šedesátiletého lounského rodáka a vyučeného zámečníka Alexandra Nováka se ukázkově kloubí prorůstání podnikatelské a politické sféry, které zejména v Ústeckém kraji nebylo v uplynulých letech výjimkou a kvůli kterému ve slovníku občanských demokratů na sklonku nultých let zdomácněla slova jako „krajští kmotři“, „gubernátoři“ nebo „velrybáři“.
Novákova politická kariéra začala v roce 1998, kdy se jako dvojka občanskodemokratické kandidátky dostal do městského zastupitelstva a nakonec obsadil i starostovské křeslo. Už o rok později ale došlo k obchodu, který ho dostal do trestaneckého mundúru.
Město tehdy pod jeho vedením prodalo za víc než 317 milionů korun akcie Severočeské energetiky a Severočeské plynárenské společnosti německé společnosti VNG Leipzig, a ta následně – jako odměnu za zprostředkování obchodu – poslala třiačtyřicet milionů Peteru Schmelovi. Český rodák Petr Chmel, který se s chomutovským starostou znal z emigrace v 80. letech, ale peníze na svém účtu nenechal, a přes kyperskou firmu Interkontraktor skončily na rakouském kontě manželů Novákových.
Obvinění si vyslechl v roce 2003. Tou dobou už sice v čele Chomutova nestál, nadále ale zasedal v jeho zastupitelstvu a vedle toho třetím rokem působil v horní komoře jako senátor za ODS i v širším vedení strany, tehdy ještě opoziční. Senát sice Nováka vydal k trestnímu stíhání, na první rozsudek si ale musel sedm let počkat. Po celou dobu tvrdil, že transakce nepředstavovala úplatek, ale kyperskou půjčku na rakouské podnikání jeho ženy.
Prodej energetických akcií ovšem nebyl jediným bonusem, které Novákovi starostování v Chomutově vyneslo; jak už před několika lety informovali Reportéři ČT, město starosty Nováka prodalo občanu Novákovi a jeho příbuzným své pozemky a politik si na nich nechal postavit vilu. Cena za parcelu odpovídala nejlevnějším chomutovským půdám, jako jsou pozemky mezi paneláky nebo skládky.
Záhada Kamencového jezera
Sérii dalších podivných obchodů přinesl rok 2008. Chomutovská radnice vedená občanskou demokratkou Ivanou Řápkovou prosadila nevýhodný pronájem rekreačního areálu Kamencového jezera společnosti CV Relax s anonymními akcionáři. Spekulovalo se, že za firmou ve skutečnosti stojí sama Řápková – a Alexandr Novák.
Město se ve smlouvě zavázalo hradit údržbu zeleně, úklid chodníků, ostrahu i velké investice, jako jsou opravy mol, restaurací nebo převlékacích kabinek. Výnos z nájmu se pohybuje kolem 280 tisíc korun, město je ale ve výsledku každý rok v minusu ve výši dva miliony a sedm set tisíc.
Po zrušení anonymních akcií před dvěma lety je v obchodním rejstříku jako jediný akcionář vedený Zdeněk Fojtík, podle Centra nezávislé investigace, která Novákovy aktivity sleduje, je ale „aktivní osobou“ právě někdejší senátor, Fojtíka zastoupil i na obchodním jednání.
Pozemky nad plynovody
Před osmi lety se potom odehrál ještě jeden obchod, tentokrát s prokazatelnou vazbou na občanskodemokratického politika. Společnost Real Estate, v jejímž představenstvu seděl, tehdy v pohraničních lesích v Brandově na Mostecku koupila 8,5hektarový pozemek za 7,5 milionu korun. O rok později sám koupil dalších jedenáct hektarů v katastru sousední Hory Svaté Kateřiny.
Za první z nich plynárenská společnost RWE zaplatila 21,3 milionu, druhý nekupovala, ale jako odškodné za věcné břemeno Novákovi zaplatila 335 tisíc korun. Oba pozemky totiž leží přímo v místě, kudy procházejí dva tranzitní plynovody a počítalo se s nimi pro další strategické projekty za desítky miliard korun. Novák následně čelil kritice, že jako vlivný severočeský politik věděl o plánované stavbě plynovodů předem, on sám to odmítal.
Ochráněné soláry
V lesích při hranicích se Saskem se odehrál i další Novákův investiční záměr. V červenci 2010 začala stavět firma Talwin, za kterou stál Novák a starosta Moldavy Jaroslav Pok, v Moldavě na Teplicku solární elektrárnu. Společnost se do stavby pole solárních panelů pustila i přesto, že neměla tři výjimky z ochrany životního prostředí; rostla totiž v oblasti Natura 2000, jejíž ochranu nařizují Česku evropské směrnice.
Inspekce životního prostředí stavbu zakázala, společnost v budování solárního parku ale pokračovala i přes zákaz – a šedesátitisícovou pokutu. Rok po zahájení stavby se elektrárnu podařilo zkolaudovat a výjimky si společnost opatřila zpětně. Tu z ochrany živočichů a rostlin navíc park nakonec vůbec nepotřeboval. Ústecký krajský úřad v dubnu 2012 rozhodl o tom, že se elektrárna obejde bez ní.
Chomutovské hotely
V červenci 2012 poslal soud Nováka za korupční transakci na rakouském účtu do vězení na čtyři roky – v tu chvíli také ukončil své členství v občanské demokracii. Nástup výkonu trestu ale bývalý politik oddaloval a nakonec ho v dubnu 2013 musela do vězení převézt policie, protože se obávala, že by mohl uprchnout do Spojených států. Díky záruce, kterou poskytl motorkářský klub, nakonec muž označovaný za jednoho ze severočeských kmotrů strávil ve vězení jen dva roky.
Po propuštění z věznice ve Všehrdech ale Novák se svými obchodními aktivitami nelenil – a v červenci loňského roku pořídil dva hotely. Podle Centra nezávislé investigace ještě před nástupem za mříže půjčil svému známému Štefanu Novákovi 6,5 milionu korun, stejnou částku půjčoval také bývalý občanský demokrat Daniel Ježek.
Novák byl ve vězení měsíc, když jeho jmenovec pořídil hotely Royal a Evropa, a Ježek s ex-senátorem od něj – jako odmazání půjčky – hotely odkoupili hned poté, co Alexandr Novák opustil vězení. Jeho žena v létě pořídila objekt bývalého hotelu Armabetonu.
Centrum nezávislé investigace uvádí, že trestaný politik a podnikatel nyní sám nebo s přáteli vlastní v okolí Chomutova vedle zmíněných hotelů 268 hektarů pozemků a dalších 27 hektarů drží společnost Real Estate. „Je to člověk, který přímo či nepřímo vlastní půlku Chomutova,“ dodal před nedávnem pro Českou televizi Novákův nástupce v čele chomutovské radnice Daniel Černý.