Dluhopisy Agrofertu, které nakoupil Andrej Babiš, zkoumá jemu podřízený úřad

Nahrávám video

Zda se ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO nákupem dluhopisů vlastní firmy Agrofert nedopustil krácení daně, má zjistit úřad finanční správy. Ten by mu také mohl případně daň doměřit. Úřad spadá pod ministerstvo financí, které Babiš řídí. Otázce střetu zájmů politika a majitele Agrofertu se věnovali Reportéři ČT.

Reportérka Jana Neumannová požádala finanční úřad o vyjádření. „Vzhledem k tomu, že pracovníci Finanční správy jsou podle daňového řádu povinni zachovávat mlčenlivost o záležitostech týkajících se konkrétních daňových subjektů, rozhovor na toto téma se uskutečnit nemůže,“ odpověděla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Vrchní strážce státní pokladny čelí podezření, zda se sám krácení daně nedopustil, když koupil korunové dluhopisy firmy Agrofert, které mu nyní vynáší nezdaněných 90 milionů korun ročně. Když u každého jednokorunového dluhopisu nepřesáhne úrok částku jedné koruny, daň se zaokrouhlí dolů. „Takže v tu chvíli máte vlastně z jednokorunového dluhopisu nulovou daň,“ vysvětluje děkan Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické Ladislav Mejzlík.

„A pokud celou, dejme tomu, stomilionovou emisi rozdělíte místo jednoho stomilionového dluhopisu na sto milionů jednokorunových dluhopisů, je výsledná daň součtem sta milionů nul, a tudíž nulová,“ přibližuje podstatu emise. Přirovnává vše k anekdotě, ve které se pán u benzinové pumpy od pracovníka dozví, že kapka benzinu nic nestojí, a požádá ho, aby mu tedy nakapal plnou nádrž.

Rozhodne ten, kdo vyšetřuje

Podle senátora a bývalého vyšetřovatele Václava Lásky (Zelení) musí kromě legálnosti splňovat taková operace i účel. Tím je v případě vydávání dluhopisu posílení kapitálu firmy. „Pokud ten účel není naplněn, pokud je to obchod jen fiktivní, který má skutečně sloužit jen ke zkrácení daně, pak se dostáváme do roviny daňové a finanční úřad by tu daň měl doměřit,“ tvrdí Láska.

Tedy ten, kdo vydává dluhopisy, má nedostatek volných peněz a právě prodejem dluhopisů je získává. Je otázka, zda Agrofert měl skutečně nedostatek hotových peněz, nebo vydal dluhopisy jen formálně, aby jeho majiteli ušetřily desítky milionů na daních. A rozklíčovat, zda jde o daňový únik, nebo nejde, bude podle Ladislava Mejzlíka úkol pro vyšetřující subjekt.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Pro odpověď na otázku, zda tam trestně-právní rovina je, či není, je klíčové vědět, kde Andrej Babiš 1,5 miliardy vzal,“ tvrdí Láska. Po nesrovnalostech s Babišovými výroky ze začátku ledna ohledně výše zdanitelných příjmů do roku 2015 přišel ministr s vysvětlením, že je nutné připočítat také příjmy nezdanitelné. To dohromady podle jeho opravného vyjádření dělá zhruba 2,5 miliardy čistého příjmu.

Jste zkorumpovaní, tvrdí o Reportérech ČT ministr

Proč ale Andrej Babiš uvedl na začátku ledna částku pouze 1,5 miliardy vydělaných peněz, když ji posléze sám zpochybnil, už nikde nevysvětlil. Václav Láska tvrdí, že pro ministra financí by neměl být problém prokázat, že šlo o zdaněné legální prostředky. „Prokáže to jednak předložením daňových přiznání, z nichž bude vyplývat, že takové příjmy za období minulé měl, a jednak tam budou nějaké výpisy z účtu, kde ta transakce bude zanesena. Takže prokázání tohohle by mělo být velice jednoduché,“ tvrdí senátor.

Když však Reportéři ČT vyzvali Andreje Babiše, zda by byl ochoten vše ukázat, odkázal se na probíhající šetření a že je třeba počkat na jeho závěr. Nicméně podle jeho názoru točí Reportéři ČT pořady na objednávku a jsou součástí kampaně proti jeho osobě. „Děláte zmanipulované věci a jste zkorumpovaní,“ řekl ministr financí reportérce Janě Neumannové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 41 mminutami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 49 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 5 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 6 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 6 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 6 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.