Darované pozůstalosti odhalují skryté dějiny koncentračního tábora v Terezíně

Nahrávám video
Darované pozůstalosti odhalují skryté dějiny tábora Terezín
Zdroj: ČT24

Desítky nových dopisů, fotografií i předmětů z druhé světové války získal v posledních měsících Památník Terezín. Pozůstalosti věnovaly rodiny, jejichž členové prošli místním táborem. Dárci tak reagovali na výzvu památníku, který chce předejít zničení historicky cenných věcí, a zachovat tak co nejbohatší svědectví hrůzných událostí.

Mezi darované předměty patří třeba prádelní koš. Na první pohled obyčejná věc je pro památník hodnotnou novinkou; zatím se totiž po vězních dochovaly převážně transportní kufry. 

Díky kopii obrazu byl zase objeven nový terezínský umělec. „Obraz je podepsán Pepíkem Bondym, rok 1942. To je výtvarník, o kterém jsme do této doby zatím nevěděli,“ říká pracovník sbírkového oddělení památníku Tomáš Raichl.

Památník se obrátil na veřejnost před půl rokem. Výzva potvrdila, že v rodinách stále existuje řada historicky cenných věcí. Navíc po zásahu restaurátorů jdou mnohé zachránit, včetně vážně poškozených listin. „Pořád tam mohou být písmena, která dokážou historici rozklíčovat,“ upozorňuje vedoucí dokumentačního oddělení Michaela Dostálová.

„Jsme rádi i za kopie“

Historickou pozůstalost darovali památníku také sourozenci Adriana Skálová a Leonardo Ragusa. Krabici plnou svědectví z koncentračního tábora našli před dvanácti lety po smrti rodičů. Zachovaly se osobní dokumenty nebo divadelní hry, které napsal jejich pradědeček a známý právník Eduard Lederer, jenž v Terezíně zemřel. „Je dobře, že to zůstane zachovalé v památníku tady v Terezíně,“ říká Leonardo Ragusa.

Památník Terezín své sbírky postupně rozšiřuje už od poloviny šedesátých let. Zájem má nejen o originály. „Jsme rádi i za kopie. Nejen vlastní dokument, ale i informace v něm obsažená je pro nás cenná,“ říká ředitel památníku Jan Roubínek. Výzva proto stále trvá. Pokud se podaří získat větší množství artefaktů, plánuje z nich Terezín sestavit další výstavu.

  • O zřízení terezínského Památníku národního utrpení rozhodla vláda v roce 1947, později byl přejmenován na Památník Terezín. Jediná instituce svého druhu v České republice vznikla oficiálně 6. května 1947 a první expozice pak v roce 1949.
  • V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
  • Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se osvobození nedožilo. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jsme připraveni vyslat do Egypta repatriační lety pro Čechy v Izraeli, řekl Babiš

Česko je připraveno okamžitě vyslat repatriační lety do Egypta pro Čechy, kteří jsou v Izraeli. Přesunout by se museli autobusem, protože letecký prostor nad Izraelem je uzavřen, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle systému Drozd jsou v Izraeli stovky Čechů. O možnosti případných repatriací Čechů z Blízkého východu bude jednat Bezpečnostní rada státu, kterou premiér svolal na pondělní ráno. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) dodal, že postup koordinuje i se slovenskou vládou. Ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům na Blízkém východě, aby se řídili doporučeními v daných zemích.
10:52Aktualizovánopřed 40 mminutami

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti. Cestujícím na terminálech radí zaměstnanci.
13:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Buď se režim do 48 hodin rozpadne, nebo gardy nastolí diktaturu, míní Macinka

Buď se íránský režim do 48 hodin rozpadne, nebo vedení převezmou tamní revoluční gardy a začne vojenská diktatura, prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Buňky, které může mít Írán v západních zemích, se mohou podle něj probouzet. Česko okamžitě posílilo ostrahu určitých míst, dodal Macinka. Podle opozičního europoslance Alexandra Vondry (ODS) není budoucnost Íránu otázkou příštích 48 hodin a lidé mají šanci na změnu režimu.
14:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 12 hhodinami

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:31

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
včera v 07:30
Načítání...