Praha – Opoziční sociální demokraté podpoří v prvním sněmovním čtení vládní návrh ústavního zákona na zavedení přímé volby prezidenta. V další části legislativního procesu ale budou požadovat dílčí úpravy. Uvedli to před začátkem schůze Poslanecké sněmovny, která má dnes na programu mimo jiné právě přímou volbu prezidenta.
„Na této schůzi podpoříme v prvním čtení návrh ústavního zákona, nicméně následně budeme uplatňovat některé pozměňovací návrhy,“ uvedl Dienstbier. „Ty vyplývají z přesvědčení, že v případě zavedení přímé volby je legitimita takto zvoleného prezidenta trošku jiná a v ústavním pořádku musí být váha jednotlivých složek moci vyvážena.“
Vládní návrh na přímou volbu prezidenta předpokládá, že by lidé volili hlavu státu většinovou dvoukolovou volbou. Je zařazen v úvodním projednávání. Koalice sice přistoupila na některé návrhy opoziční ČSSD, nevyhověla ale jejímu požadavku, aby se změny ústavy týkaly také pravomocí hlavy státu. Zatímco ODS by podle slov senátora Jiřího Oberfalzera s ústavní změnou ráda pravomoci prezidenta posílila; pro sociální demokraty je to ale nepředstavitelná myšlenka.
ČSSD žádá větší odpovědnost prezidenta
Sociální demokracie požaduje omezení pravomocí prezidenta v oblasti jmenování vedení ČNB. Nově by měla jeho rozhodnutí signovat vláda, což by podle představ opozice mělo platit i v případě některých milostí. „Jde zejména o trestní odpovědnost, kdy ústava říká, že prezident za trestné činy není odpovědný a není za ně stíhán ani po skončení funkce,“ uvedl Dienstbier. „Odpovědnost prezidenta lze uplatnit pouze v případě velezrady, což je velmi omezená odpovědnost. Budeme navrhovat i posílení možnosti odvolání prezidenta republiky. Prezident by měl být odvolatelný i za porušení ústavního pořádku,“ dodal.
Dohoda s opozicí je pro vládu nezbytná
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil dnes ráno v Radiožurnálu uvedl, že obě otázky (přímá volba a pravomoci prezidenta) je možné rozdělit, a schválení přímé volby by tak nemělo stát nic v cestě. „My trošku nechápeme, proč přímou volbu prezidenta podmiňují sociální demokraté něčím, co se samotnou volbou jako takovou nesouvisí,“ uvedl Pospíšil minulý týden pro ČT.
Bez dohody s opozicí vláda ale ústavní změnu neprosadí, protože potřebuje třípětinovou většinu všech poslanců a senátorů. V horní komoře Parlamentu, kde drží většinu sociální demokracie, se přitom kvůli sporu o pravomoci ozývají hlasy, že přímá volba neprojde. Senátoři se totiž bojí o ztrátu své významné úlohy.
Politolog Petr Just:
„Koalice nevyhověla sociálním demokratům, které – ať chce, nebo nechce – bude pro prosazení tohoto návrhu potřebovat, a to nejenom ve sněmovně, kde jí schází alespoň 5 dalších poslanců k prosazení tohoto návrhu, ale hlavně v Senátu, kde má sociální demokracie sama o sobě prostou většinu, a tím pádem může zablokovat jakýkoli ústavní zákon.“
Analytik ČT Petr Fischer:
„Dlouhodobě tu existuje právě potřeba zvolit alespoň jednoho politika přímo. To znamená potřeba nějak zhmotnit politickou moc, o které se mluví v české ústavě a která patří lidu… A protože tady existuje tento konsenzus, tak je vždycky velmi obtížné pro politiky vysvětlovat, proč to nejde.“
Obchodní zákoník ztíží život schránkovým firmám
Na program sněmovní schůze se vedle jiných 143 bodů dostal také vládní návrh nového občanského zákona nebo ústavní novela o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na kraje a obce. Poslanci ale tyto předlohy nebudou moci projednat, protože se k nim ještě nevyjádřily sněmovní výbory.
Do závěrečného schvalování také míří novela obchodního zákoníku. Tato novela má kromě jiného pomoci v postupu proti takzvaným „schránkovým firmám“. Jde o firmy, které sice mají na nějakém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale ve skutečnosti je dohledat nelze.
Dostane se na daňovou reformu? Němcová naznačila, že ano
Jednat by se mohlo i o vládní daňové reformě. Její návrh, který mimo jiné ruší koncept superhrubé mzdy a řadu daňových výjimek včetně zvýhodnění stravenek, zatím v návrhu programu není, poslanci to ale mohou v úvodu zasedání změnit. Naznačila to v neděli místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Na podobu reformy, kterou kritizuje hlavně opozice, nemají úplně shodný názor ani vládní strany. Týká se to hlavně zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Proti jsou VV spolu s odbory a zaměstnavateli, výhrady má také ODS. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už připustil, že by na této úpravě netrval za každou cenu.
Řápková chce za přestupky vykazovat z města
Bývalá chomutovská primátorka Ivana Řápková (ODS) předloží Poslanecké sněmovně návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi. Chce prosadit, aby sociální dávky brali jen ti lidé, kteří své děti poctivě posílají do školy, což je záměr, který deklaroval i premiér Petr Nečas.
Řápkové druhý zákon počítá s tím, že by obce mohly až na tři měsíce vykázat osoby, které se opakovaně dopouštějí přestupků a přitom v místě nemají trvalé bydliště. „Tento zákon není primárně zaměřen na situaci na Šluknovsku, v době, kdy jsme jej připravovali, žádné takové nepokoje nebyly,“ podotknul místopředseda STAN Stanislav Polčák. S návrhy zákonů ale nesouhlasí některé občanské iniciativy, které je nepovažují za slučitelné s demokratickou společností.
