ČSSD chce milionářskou daň a do pěti let minimální mzdu 16 tisíc

Nahrávám video

Sociální demokracie představila program před podzimními sněmovními volbami. Voličům slibuje dobrou zemi pro život, průměrný plat 40 000 korun měsíčně, milionářskou daň nebo rychlejší zdravotní péči. Předsednictvo také potvrdilo krajské lídry pro sněmovní volby. Ústřední výkonný výbor pak Lubomíra Zaorálka schválil jako lídra kampaně. Pravicová opozice nebo šéf ANO Andrej Babiš program ČSSD zkritizovali. Označili ho za populismus nebo nesplnitelné sliby.

Díky ČSSD se zneužívají sociální dávky. Lidi, kteří by mohli pracovat, nepracují, protože žijí z dávek, které často pobírají na svoje děti. ČSSD pravidelně svůj program neplní, viz hlavní slib do voleb 2013 – zrušení církevních restitucí.
Andrej Babiš
premiér ČR

Výbor schválil Zaorálka i program pro podzimní volby v podstatě jednomyslně. Podle úřadujícího předsedy strany Milana Chovance to ukázalo, že ČSSD táhne za jeden provaz. „Jsme strana jistoty pro většinu české veřejnosti,“ řekl v projevu po hlasování.

Zdůraznil, že sociální demokraté musejí přestat s hádkami mezi sebou a vést politické debaty sami o sobě. Straníky poprosil, aby si přestali vyřizovat vzkazy přes média. Cílem strany musí být ochrana lidí, kteří to potřebují: „Proto jsme tady, to je cílem sociální demokracie.“ Na závěr dodal, že je přesvědčen, že ČSSD má šanci vyhrát volby.

Zaorálek: ČSSD by měla pomáhat, ne buzerovat

Podle nového volebního lídra ČSSD by rolí strany mělo být pomáhat a chránit. Neměla by lidi buzerovat regulacemi a připomínat jim své minulé úspěchy, ale představit se jim jako strana schopná vést je do budoucnosti.

Zaorálek k tomu vidí příhodnou dobu s ohledem na blížící se výročí událostí let 1918 a 1968. „Levice nemůže být přesvědčivá, pokud nebude cítit nějakou národní hrdost,“ poznamenal.

Z toho, co zaznívá na programové konferenci, je zřejmé, že ČSSD se rozhodla ze všech sil soutěžit s ANO o levicové voliče.
Miroslav Kalousek

Zaorálek chce vést kontaktní kampaň. „Dynamika vedení volební kampaně byla poměrně nízká, v prezentaci docházelo k chybám,“ uvedl. Chtěl by změnit styl i vizáž kampaně, aby byla svěžejší a nepoužívala jen staré postupy.

Jestli se sociální demokracie bude chovat jako starý establishment, tak nevěřím, že má šanci. Proto se pokusím o nemožné.
Lubomír Zaorálek
Program, který představila ČSSD, vypadá hodně nevyváženě a nesourodě. Je to trochu dort, který uvařili kočička s pejskem. Obávám se, že by z toho Česku nemuselo být dobře.
Martin Kupka
místopředseda ODS

Budoucí koaliční partnery nechtěl předjímat. Vymezil se ale proti milionářům, kteří se staví do čela zástupů a „bojují proti establishmentu, jehož součástí celou dobu byli“. S výjimkou Zdeňka Bakaly nikoho přímo nejmenoval. Posteskl si jen, že se lidem nezajídá stále stejná komedie, když jim někdo takový „rozdá někde nějakou pětitisícovku nebo koblihu“.  

Průměrná mzda přinejmenším 40 tisíc

Na programové konferenci vystoupil s projevem i Bohuslav Sobotka, který si vysloužil potlesk vestoje. Oproti Zaorálkovi naopak shrnul, co se ČSSD ve vládě podařilo prosadit. Zmínil například nastartování stabilního hospodářského růstu. Vyzdvihl nejnižší nezaměstnanost v EU, růst platů ve veřejném sektoru nebo změnu systému valorizace penzí. 

„Byla to naše vláda, která navýšila minimální mzdu o 2500 tisíce korun… Lidé, kteří pracují, musí mít větší příjmy, než ti, kteří se práci vyhýbají a jsou na sociálních dávkách,“ zdůraznil premiér. 

Milan Chovanec a Bohuslav Sobotka
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Právě růst minimální mzdy je jedním z bodů kampaně, která má heslo „Dobrá země pro život“. V roce 2022 by podle ČSSD měla minimální mzda dosáhnout na 16 tisíc korun a průměrná mzda přinejmenším na 40 tisíc. 

„Budeme prosazovat spravedlivější daňové rozložení, proto navrhujeme přistoupit k progresivnímu zdanění příjmů fyzických osob. Toto opatření by zvýšilo příjem 98 procent zaměstnanců v průměru o 800 až 1200 korun,“ uvedla ČSSD na svém webu. Progresivním zdaněním chce ulevit i malým a středním podnikům. 

Vyšší daně by naopak měly platit firmy s velkými zisky. „Pokud chceme daňový výběr spravedlivý, tak to mělo platit pro všechny. To se nám ve vládě bohužel nepovedlo. Protože jsme stabilně naráželi na to, že vyrábíme daňový ráj pro bohaté a daňové peklo pro ty, co jsou dole,“ řekl v projevu Zaorálek. V tom se sociální demokraté shodnou s komunisty.

Porodné 15 tisíc a vyšší rodičovská

Strana cílí i na rodiny s dětmi. Rodičovský příspěvek chce zvednout o 80 tisíc korun na 300 tisíc. Růst by mělo i porodné – na první i druhé dítě na 15 tisíc korun. Na dětské přídavky by podle ČSSD měly mít nárok i rodiny s příjmem do 3,5násobku životního minima.

V oblasti školství bude ČSSD prosazovat čtyřleté navyšování rozpočtu tak, aby se platy učitelů dostaly nejméně na 130 procent průměrné mzdy v Česku. V programu jsou i body, které ČSSD nestihla ve vládě prosadit, jako například proplácení prvních tří dnů nemocenské. 

Seniorům chce ČSSD pomoci tím, že by se průměrný důchod odvíjel a rostl od průměrné hrubé mzdy. Za důležitou prioritu pak považuje zajištění kvalitní zdravotní péče. „Budeme usilovně bránit snahám o zavedení nových poplatků a krokům, které by vedly k privatizaci nemocnic,“ uvedla strana na webu.

Některé dřívější pirority ale naopak chybí. Zmizelo třeba zdanění náhrad za církevní restituce. Podle Zaorálka by totiž mohlo být protiprávní.

Před konferencí se nejprve sešlo vedení strany. Schválilo lídry kandidátek do podzimních sněmovních voleb a probíralo i výroky předsedy senátu Milana Štěcha, který mluvil o zvýšení odvodů pro živnostníky. Podle úřadujícího předsedy strany Milana Chovance nebylo žádné usnesení přijato, jelikož Štěch vyjadřoval svůj osobní názor.

Zimola se na kandidátku nevrátí

Kromě potvrzení volebních lídrů v krajích se jednalo také o možnosti změny kandidátek včetně jihočeské, z níž vedení strany vyškrtlo někdejšího hejtmana Jiřího Zimolu. „Byla debata, hlasovala se znovu o revokaci toho usnesení a zůstalo to původní. To znamená, je to schváleno tak, jak to bylo předtím,“ uvedl Chovanec.

Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská (ČSSD), která Zimolu nahradila, následně České televizi potvrdila, že z kandidátky odchází i ona. Už dříve avizovala, že zvažuje odchod, pokud se na kandidátku bývalý hejtman nevrátí. Zimola nicméně stranické kolegy vyzval, aby kandidátku neopouštěli. 

ČSSD prošla tento týden razantními změnami. Sobotka ve středu po jednání grémia ČSSD oznámil, že druhý den opustí stranické funkce. Zdůvodnil to neklidem a kritikou, kterou podle něj v ČSSD vyvolávají výsledky posledních průzkumů voličských preferencí.

Stranu od čtvrtka vede dosavadní statutární místopředseda a ministr vnitra Milan Chovanec. Zaorálek je novým volebním lídrem. Jeho výběr vítají čelní představitelé ČSSD i zástupci regionů. Oceňují především jeho rétorické schopnosti, díky kterým by měl lépe vzdorovat lídrovi ANO Andreji Babišovi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Poslanci mohou hlasovat také o zavedení funkčního období tajemníků radnic. V závěrečném sněmovním kole je také protiobstrukční novela jednacího řádu. Opoziční TOP 09 už uvedla, že ji nepodpoří.
09:00Aktualizovánopřed 12 mminutami

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
před 21 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 44 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V kauze otcem usmrcené dívky podal Tejc vedle kárné žaloby i podnět vůči OSPOD

V kauze tříleté Viktorky usmrcené otcem podal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) vedle kárné žaloby na soudkyni také podnět k prověření činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a zkoumá i související znalecké posudky. Ve středu připustil, že kárná žaloba za rozhodovací činnost soudce je hraniční. Uvedl ale, že je bude i nadále podávat na soudce, kteří podle jeho názorů nebudou pracovat dobře.
před 2 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 5 hhodinami

Evropský pohled