Praha – Církve by v restitucích mohly získat pozemky a kostely, které se nacházejí na území vojenských újezdů. Ministerstvo obrany se debatě o navrácení majetku nebrání, uvedl mluvčí úřadu Jan Pejšek. Vládní komise nedávno uvedla, že hodnota církevních pozemků ve vojenských újezdech činí dvě miliardy korun.
Ve vojenských prostorech leží téměř 7 000 hektarů církevního majetku. „V drtivé většině se jedná o lesní porosty. Kromě toho se ve vojenských újezdech nachází pět kostelů, tři na Libavé a dva v Boleticích,“ řekl Pejšek.
Vedení armády ve své desetileté koncepci plánuje redukci vojenských újezdů, kterých je prý příliš mnoho. Bílá kniha obrany počítá s možností zrušit újezd v Brdech a posunout hranice ostatních újezdů. V rámci plánovaného zmenšování vojenských újezdů by se všech pět kostelů mělo ocitnout mimo nově stanovené hranice. „Předpokládáme, že se stanou nepotřebným majetkem, a jsme připraveni jednat s obcemi či církví o jejich další budoucnosti,“ uvedl Pejšek.
Podrobné debaty o vrácení majetku ve vojenských výcvikových prostorech zatím nebyly. „Máme pouze odhad, že majetek, který může být potenciálně vrácen, má hodnotu v řádech jedné až dvou miliard. Ale že bychom provedli přesné specifikace, to ne,“ řekl člen vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi Marek Benda (ODS). „V souvislosti s návrhem, který v pondělí pan arcibiskup (Dominik Duka) obdržel za církevní komisi, k žádným jednáním určitě nedošlo. Návrh během června komise církví projedná a až potom dá nějaké stanovisko,“ vysvětlil tiskový mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora.
Vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi na svém pondělním zasedání navrhla vrátit církvím 56 procent jejich bývalého majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun. Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard. Pokud by stát církvím vrátil i majetek ležící uvnitř vojenských újezdů, pak by hodnota vydaného majetku činila 77 miliard korun a doplácel by 57 miliard. Peníze by stát vyplácel po dobu 30, 20 nebo 15 let, v úvahu by byla brána inflace. Ministr kultury Jiří Besser (za TOP 09) oznámil, že stanovisko církví by rád znal do konce července. Opoziční ČSSD se návrh nelíbí a žádá jednání mezi vládou a opozicí.
Až se vládní komise a církve definitivně shodnou na podobě restitucí, připraví vláda zákon upravující podmínky pro nápravu některých křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody. Podle Bessera by bylo ideální, kdyby norma začala platit 1. července 2012.
Problematika majetkového vyrovnání se táhne již léta. Církvím byl majetek zabaven v období komunismu. Řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi v co nejkratším čase stálo i u zrodu současné vládní koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že majetkové vyrovnání s církvemi pomůže rozvoji měst a obcí, jejichž majetky jsou kvůli církevním restitucím blokovány. Na chybějící právní předpis k vypořádání majetku církví upozornil i Ústavní soud.
