S postupujícím podzimem začíná být na obzoru období chřipek a dalších infekcí dýchacích cest. Hygienici doporučují před chřipkovou sezonou očkování, zvláště chronicky nemocným lidem. Ze statistik vyplývá, že ani například diabetici se nenechávají očkovat všichni, na chřipku přitom ročně umírají stovky lidí.
Chřipka na obzoru. Ročně na ni zemřou stovky lidí, očkování v Česku přesto netáhne ani chronicky nemocné
Zdenka Jágrová: „Loni byla epidemická sezona poměrně klidná, doufáme, že by to letos mohlo být stejné“ (zdroj: ČT24)
Od loňského podzimu do letošního jara zemřelo kvůli komplikacím spojeným s chřipkou 195 lidí. Onemocněl jí necelý milion lidí v Česku, tedy každý desátý, a na jednotkách intenzivní péče skončilo 625 z nich.
Jak zdůrazňuje lékař Igor Karen, lidé často zaměňují chřipku s jinými virózami, které mohou mít podobný průběh, nejsou však tolik závažné. „Zatímco na běžné virózy postihující dýchací cesty se neumírá, chřipka nebo její komplikace mohou skončit i smrtí pacienta,“ upozornil.
Nejčastěji kvůli chřipce umírají senioři, podle pověřené ředitelky pražské hygienické stanice Zdenky Jágrové ale byly v minulé sezoně takové případy i u dětí. Chřipka se projevuje vyššími teplotami než jiné virózy, provází ji bolest svalů a suchý, dráždivý kašel.
Odborníci každoročně doporučují nechat se proti chřipce očkovat, přičemž období od září do listopadu považují za nejvhodnější. Poslouchá je však jen asi pět až sedm procent lidí. Znamená to, že si vakcínu nenechají aplikovat ani všichni lidé, kteří trpí chronickými chorobami – těm přitom zdravotníci doporučují očkování především. Podle Zdenky Jágrové je mezi chronicky nemocnými asi dvacetiprocentní proočkovanost.
„Pokud by se nechali očkovat jenom diabetici, dostali bychom se na úroveň deseti procent očkované populace,“ srovnal čísla Igor Karen. Soudí, že by vakcinaci měli více doporučovat lékaři-specialisté a také pacientské organizace, zdravotní pojišťovny nebo ministerstvo.
Lékaři připouštějí, že vakcína není stoprocentní obranou, snižuje však riziko chřipky asi o 60 procent a u těch, kdo onemocní, bývá průběh nemoci mírnější. Očkovací látka je každý rok odlišná, protože vychází z předpovědi, jaké podtypy chřipkového viru budou v populaci kolovat.
Jágrová odmítla, že by mohlo očkování proti chřipce způsobit jakékoli onemocnění. „Není důvod se bát. Vakcína je neživá. Nemůže vyvolat onemocnění. Také se nebojíte, že dostanete tetanus po očkování proti tetanu. Samozřejmě, člověk může být v inkubační době. Přišla sezona akutních respiračních infekcí vyvolaná jinými viry. Může se stát, že by člověk stejně onemocněl, ale protože byl očkován, tak si to k očkování vztáhne,“ řekla.
Očkování by nedoporučila jen těm, kteří právě bojují s akutním onemocněním a mají horečku přes 38 stupňů Celsia, a dále onkologickým pacientům a lidem, kteří podstupují biologickou léčbu nebo léčbu kortikoidy.
Lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, ledvin či plic a také senioři nad 65 let mají očkování proti chřipce plně hrazené. Ostatním zdravotní pojišťovny přispívají na vakcínu, zaplatit si musí její aplikaci.
Kromě chronicky nemocných a starších lidí doporučují odborníci očkování těm, kdo trpí obezitou, ale i lidem, kteří pracují ve větších kolektivech nebo přichází do kontaktu s větším množstvím lidí. Může jít o pracovníky ve zdravotních službách, v sociální péči nebo na úřadech.