Umělé klouby by mohly vydržet déle než nyní. Vědci z Akademie věd objevili metodu prodloužení životnosti kloubních náhrad. Ta v průměru v Evropě mírně přesahuje deset let. Vědci mění strukturu používaného materiálu a zvyšují jeho odolnost. Do praxe by se mohl zavést do tří let.
Častým důvodem výměny kloubu za protézu bývá artróza, která se projevuje bolestí a omezenou schopností pohybu. K re-operaci se pak ve většině případů přistupuje, když se kloubní náhrada opotřebuje.
„Když se endoprotéza ochodí, tak už nesedí úplně přesně a otěr může způsobit její uvolnění, takže se pak musí vyměnit,“ uvedl Tomáš Trč, přednosta Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol.
Upravený materiál má delší životnost
Kloubní jamka se vyrábí ze speciálního plastu. Vědci z Ústavu makromolekulární chemie upravili teď zářením jeho strukturu. „Celá jamka se dá považovat za jednu obrovskou makromolekulu, ve které jsou tyto ultradlouhé molekuly ještě navzájem zesíťované,“ uvedl Miroslav Šlouf z Ústavu makromolekulární chemie AV.
„Snažili jsme se ten materiál zmodifikovat tak, aby měl vyšší odolnost vůči otěru a vyšší mechanickou pevnost,“ uvedl Zdeněk Kruliš z Ústavu makromolekulární chemie AV. Mezi nejrozšířenější druhy endoprotéz patří náhrada kyčelního kloubu.
