Čeští rodiče se s dětmi baví jen málo o tom, na jaká rizika mohou narazit na internetu. Více než polovina z nich o tom s potomky nemluví nikdy, což je jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Čas, který české děti tráví na internetu, se přitom za posledních deset let zdvojnásobil. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi devíti a 16 lety. Jeho výsledky novinářům v Praze představil koordinátor studie v ČR z Masarykovy univerzity.
O aktivitách na internetu mluví s dětmi často 16 procent českých rodičů, což je podle Šmahela nejméně ze všech devatenácti zemí v průzkumu. V jejich průměru to bylo 33 procent matek a otců. Například v Německu se dětem v tomto ohledu věnovalo 38 procent rodičů, v Itálii 46 procent a na Slovensku 33 procent.
Důvodem horšího výsledku Česka může být podle Šmahela například to, že se v Česku často mluví o špatném vlivu internetu na děti – a méně o tom, co s tím mohou dospělí dělat. „Je potřeba, aby se o tom rodiče s dětmi bavili, aktivně se zajímali a nezaměřovali se na omezování a represi, ale více na aktivní mediaci, tedy povídání si s dětmi nebo o spolupoužívání internetu,“ soudí Šmahel.
Čas na internetu děti za 10 let zdvojnásobily
V porovnání s výsledky předchozí studie z roku 2010 tráví nyní děti na internetu zhruba dvojnásobek času. V Česku se zvýšil z necelých dvou hodin na přibližně tři hodiny. Například ve Španělsku pak z jedné hodiny na tři hodiny, v Norsku ze dvou na tři a půl hodiny. Nejčastěji se děti připojují k internetu pomocí chytrých telefonů. Používají je k tomu asi čtyři pětiny.
České děti na internetu nejčastěji sledují videa, poslouchají hudbu nebo komunikují s rodinou a kamarády. Ve srovnání s vrstevníky z jiných zemí využívají internet méně často k práci do školy, a naopak častěji jsou na sociálních sítích. Zatímco v Německu sociální sítě používají asi dvě pětiny dětí, v Česku jsou to dvě třetiny.
České děti také v porovnání s jinými často přijímají sexuálně laděné zprávy. Za poslední rok je obdržela přibližně třetina z nich, více deklarovaly jen děti z Vlámska v Belgii, a to 39 procent. Šmahel ale dodává, že sexuální obsah zpráv jich dle průzkumu rozrušil asi dvě pětiny, a většině tedy nevadil. Podle něj jde v mnoha případech o přirozenou součást dospívání, při kterém je třeba naučit se být opatrný.
