V Česku platí od čtvrtka na frekventovaných místech nová povinnost nosit respirátor nebo podobnou adekvátní ochranu. Po čtvrtečním jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že v následujících třech týdnech je v Česku nutné co nejvíc omezit mobilitu lidí a kontakty mezi nimi. Připravená jsou ještě přísnější opatření. Vláda také jedná s Německem a Polskem o pomoci s pacienty s covidem-19. V českých nemocnicích bylo ke středě s koronavirem téměř sedm tisíc lidí. V jednom případě byla už potvrzena i nakažlivější jihoafrická mutace koronaviru. Premiér uvedl, že Francie poskytne Česku k polovině března sto tisíc dávek vakcíny proti covidu od firem Pfizer/BioNTech.
Česku poskytne Francie sto tisíc dávek vakcíny. Vláda jedná s Německem a Polskem o pomoci s pacienty
V Česku ve středu přibylo 13 657 potvrzených případů covidu, zhruba o 2700 více než před týdnem. Je to druhý nejvyšší nárůst od prvního lednového týdne. Momentálně je v zemi je zhruba 132 tisíc nakažených, většina s mírným průběhem.
V nemocnicích bylo ke středě 6967 pacientů s covidem-19, jejich počet proti úterý mírně klesl. V těžkém stavu je 1432 lidí, o deset méně než v úterý. V Česku přesto v posledních týdnech vytrvale klesají počty volných lůžek v nemocnicích. K čtvrtečnímu ránu bylo na ARO a jednotkách intenzivní péče volných 566 lůžek. Je to 14 procent z celkových kapacit míst na ARO a JIP v zemi. U lůžek s umělou plicní ventilací je podle údajů ministerstva volná zhruba třetina a u standardních lůžek s kyslíkem necelá čtvrtina z celkového počtu.
Počet vážně nemocných se v pondělí poprvé od začátku epidemie dostal přes 1400. Celkem hospitalizovaných bylo v předchozích dvou dnech více než sedm tisíc. Statistiky ministerstva navíc nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky, ačkoli v nemocnicích dále zůstávají. Ministerstvo také údaje upravuje zpětně.
Do Česka dorazila první dodávka léku na covid
Do Česka už také dorazila první dodávka léku bamlanivimab na covid-19 od firmy Eli Lilly, potvrdila na Twitteru ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Podle premiéra je určená pro pražskou Thomayerovu nemocnici, která lék bude předávat dalším zařízením. Nakažené má chránit před vážným průběhem nemoci, protože podle výrobce snižuje riziko hospitalizace a úmrtí o sedmdesát procent.
Lék je určen pro pacienty krátce po nakažení covidem-19, kteří mají navíc rizikové faktory, jež by mohly způsobit závažnější průběh nemoci či větší riziko úmrtí. Vhodný je tak například hlavně pro pacienty s oslabenou imunitou, onkologické pacienty, lidi s astmatem i pro ty obézní, s BMI nad 40.
„Zařadili jsme se mezi 12 zemí světa, které ho mají k dispozici,“ uvedl k tomu na Twitteru Babiš. Už dříve avizoval, že půjde o pět set dávek. V březnu by do Česka měly přijít také první dávky léku od firmy Regeneron. Objednáno jich má být dvanáct tisíc, v první dodávce budou čtyři tisíce dávek.
Oba léky jsou takzvané monoklonární protilátky, které znemožňují viru vstup do buněk. Tím napodobují činnost imunitního systému a zmenšují rozsah poškození plicní tkáně.
V současné době je oficiálně na léčbu nákazy novým typem koronaviru schválen jediný lék, látka remdesivir od firmy Gilead Sciences. Od začátku epidemie se objevilo několik léčiv, ve které lékaři vkládali velké naděje, u žádného se zatím očekávání nenaplnila.
Francie poskytne Česku sto tisíc dávek vakcíny Pfizer
Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Francie poskytne Česku k polovině března sto tisíc dávek vakcíny proti covidu od firem Pfizer/BioNTech. Na možnost, že by Francie Česku pomohla, upozornily ve čtvrtek Hospodářské noviny s odkazem na francouzský zdroj.
„Snažili jsme se již delší dobu získat nějakou vakcínu navíc, v Izraeli se nám to povedlo, že jsme to dostali darem. Francie nám teď slíbila sto tisíc (vakcín) k 15. březnu,“ upřesnil premiér. Dodal, že oslovil i jiné členské státy Evropské unie. Z Izraele tento týden vojáci přivezli pět tisíc dávek vakcíny Moderna, naočkováni jí budou vojáci, kteří slouží v nemocnicích u pacientů s covidem-19.
Koronavirem nejvíce postižený region je stále Tachovsko, kde v uplynulých sedmi dnech zaznamenali 1467 nakažených na sto tisíc obyvatel. V Tachově už také začali s očkováním zdravotníků a seniorů, a to díky mimořádné dodávce vakcín. Očkovací látku lidem aplikují ve vakcinačním centru, které je v tamní poliklinice. V rezervačním systému je na čtvrtek přihlášeno přibližně padesát lidí, dostane se ale i na zájemce, kteří v harmonogramu nejsou.
Více než tisíc případů v přepočtu na obyvatele přibylo také v sousedním okrese Plzeň-sever, na Rokycansku a na Náchodsku. Lepší situace je momentálně na jihu a východě Česka. Na Vsetínsku, Strakonicku a Ostravsku bylo v uplynulém týdnu méně než tři sta případů na sto tisíc obyvatel.
Rizikové skóre protiepidemického systému PES je druhým dnem na 75 bodech, tedy těsně ve čtvrtém z pěti stupňů pohotovosti. Reprodukční číslo kleslo jen o tisíciny, zůstává na 1,18. Původně se indexem PES měla řídit opatření proti šíření koronaviru, ale nyní už jeho hodnota není relevantní, hlavním ukazatelem je pro vládu naplněnost nemocnic.
Lékový ústav eviduje osm podezření na úmrtí po očkování
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) zaznamenal k úterku osm hlášení o úmrtí lidí, která mohla souviset s očkováním proti covidu-19. Za týden tak počet těchto podezření stoupl o tři. SÚKL to uvedl v pravidelném hlášení o podezřeních na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19. Případy úmrtí se budou prověřovat. Celkem lidé nahlásili 996 možných nežádoucích účinků, což jsou zhruba dvě promile z celkového počtu podaných očkovacích dávek.
SÚKL uvádí, že všechna hlášení jsou pouhými podezřeními, nikoliv prokázanými nežádoucími účinky vakcín. Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti.
První případ úmrtí, které mohlo souviset s očkováním, zaznamenal ústav před dvěma týdny. Ústav informace o těchto případech posílá do evropské databáze nežádoucích účinků. V databázi se shromažďují případy ze všech zemí, v kterých je vakcína registrována. Všechny případy úmrtí, které mohly souviset s podáním vakcíny, se následně pečlivě hodnotí. Kdyby výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA) došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
Podezření na další nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, která zatím SÚKL obdržel, odpovídají očekávaným reakcím, které byly popsány v klinických studiích. Nejčastěji, asi v polovině hlášení, lidé oznamovali takové reakce, jako jsou horečka, zimnice, únava, reakce v místě vpichu či bolest v podpaží. U některých lidí se objevily i bolest hlavy, mdloba, bolesti svalů, nevolnost i vyrážka.
K úternímu večeru, ke kterému je i aktuální hlášení nežádoucích účinků, mělo v Česku ukončené očkování zhruba 221 924 lidí, dalších asi 582 tisíc lidí zatím dostalo jen jednu očkovací dávku. V Česku se očkuje třemi vakcínami, které jsou registrovány v EU, a to od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca.
V Česku jsou na řadě míst povinné respirátory
Češi starší 15 let musí od čtvrtka na frekventovaných místech nosit respirátor. Povinný je například v obchodech či v prostředcích hromadné dopravy nebo na letištích. Lidé je musí nosit také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče či v autech, pokud v nich nepojedou členové jedné domácnosti. Použít lze podle mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví i obdobné zakrytí s filtrační účinností alespoň 95 procent nebo dvě jednorázové zdravotnické roušky přes sebe.
Jedna zdravotnická maska (rouška) pak například postačí ve všech ostatních vnitřních prostorách mimo bydliště nebo místo ubytování. Nebo ve venkovních prostorách v zastavěném území obce, kde se nachází alespoň dvě osoby vzdálené od sebe méně než dva metry.
Ministerstvo zdravotnictví chce nařízením zvýšit ochranu před koronavirem. Ten se v Česku nyní šíří v nakažlivější britské variantě.
U respirátorů a roušek přitom podle ministerstva nezáleží na tom, zda jsou vyrobeny z nanomateriálu či nikoliv, ale jakou normu výrobek naplňuje.
Označení FFP2, KN95 je u respirátorů zárukou až 95procentní filtrační účinnosti, uvedlo ministerstvo. Dvě jednorázové roušky doporučuje nosit jen na přechodnou dobu, než si lidé respirátor pořídí.
Účinnost zdvojení zdravotnických roušek část odborníků zpochybňuje. Upozorňují, že americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jako vhodnější variantu ochrany dýchacích cest před koronavirem doporučuje přes lékařskou ústenku natáhnout látkovou roušku. Odborníci také varovali, že zdvojením roušek se sníží jejich průchodnost a vzduch s virovou nákazou je může obcházet.
Děti respirátor nosit nemusí, vhodná je nanorouška
Děti od dvou do 15 let nemusí nosit respirátor, protože pro ně podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) nejsou dostupné. Nemohou ale používat dál podomácku vyrobenou roušku, musí to být nejméně zdravotnická obličejová maska nebo jiná s vyšší ochranou, například nanoroušky.
Výjimky platí podobné jako u dřívější povinnosti nošení jakéhokoliv zakrytí dýchacích cest. Zakrytý nos a ústa nemusí mít například děti do dvou let nebo ve školce.
Podle předsedy České lékárnické komory Aleše Krebse teď lidé nejvíce kupují respirátory FFP2, ale zájem narostl i o nanoroušky a ústenky. „Také se velmi často ptají, kdo je výrobcem materiálu, jestli splňuje všechny potřebné požadavky, jestli jsou schvalovací protokoly a vše potřebné dostupné u výrobce na jeho webu, a tedy zda se skutečně jedná o kvalitní materiál. A velmi často preferují české výrobky,“ uvedl ve Studiu 6.
Připomněl také, že je důležité, aby respirátor na tvář dobře přiléhal. „Pokud by byl špatně nasazený, to znamená, že by vzduch odcházel nebo jsme se nadechovali mimo filtrační plochu, schopnost ochrany respirátoru je velmi snížená,“ dodal. Podle něho se dají sehnat i v dětské velikosti.
Ohledně životnosti respirátoru by se lidé podle něho měli řídit především doporučením samotného výrobce. „Standardně se uvádí mezi čtyřmi až osmi hodinami,“ dodal Krebs.
Lidé opatření většinou dodržují, preferují respirátory
„Lidé většinou nosí respirátor, ovšem často dělají chybu, že si ho nasadí až při nástupu do vozu, a ne na zastávce,“ uvedla ráno z pražského náměstí Míru redaktorka ČT Lada Kolovratová. Na to, aby lidé ochranu v hromadných dopravních prostředcích (MHD) dodžovali, dohlíží policie. Největším prohřeškem bude, pokud nebudou mít cestující žádnou, připomněla mluvčí pražské městské policie Irena Seifertová.
„U těch cestujících, kteří nebudou mít nasazeno správně, ty upozorníme. A u případů, kdy nebudou mít vůbec nic nasazené, tak pak to už je závažné porušení a ta se budou řešit v rámci zákonných možností, vždy to bude záležet na konkrétním případu,“ uvedla.
Od začátku letošního roku řešili strážníci v této souvislosti přes dvanáct tisíc přestupků, zhruba ve čtyřech stech případech došlo i na pokuty. Jejich průměrná výše podle Seifertové činila dvě stě korun.
Mluvčí Dopravního podniku hlavního města Prahy Aneta Řehková připomněla, že řidič cestujícího bez ochrany nosu a úst vyloučit z dopravy nemůže, protože takové nařízení není ve smluvních přepravních podmínkách obsažené. „Tuto pravomoc má jen policie,“ řekla ČT s tím, že tedy ani revizor není k takovému kroku oprávněn.
V pražské MHD dopravní podnik zavedl také hlášení, které co deset minut cestujícím připomíná, aby měli respirátor nebo jinou adekvátní ochranu nosu a úst.
Podobné zkušenosti jsou i z dalších měst, i tam lidé většinou nové opatření v MHD dodržují. Platí to například pro Brno, Ostravu či Zlín. Horší to může být někdy v obchodech. Například v Brně podle redaktorky ČT Andrey Čandové je to zhruba půl na půl. „Polovina lidí respirátor má a polovina ještě má látkovou roušku,“ uvedla.
Vláda jednala o zpřísnění opatření
O dalším zpřísnění protiepidemických opatření v Česku vláda během středečního jednání nerozhodla, kabinet znovu zasedl ve čtvrtek vpodvečer. Po tomto jednání premiér Babiš uvedl, že se v pátek sejde s opozicí a požádá o prodloužení nouzového stavu.
Přísnější opatření proti covidu-19 by pak podle ministra Blatného mohla v Česku začít platit pravděpodobně od pondělí 1. března. Podle premiéra Babiše mají platit nejméně tři týdny, půjde zejména o omezení pohybu mezi okresy a uzavření mateřských škol a dosud otevřených tříd základních škol.
Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že se strana, která s jednou výjimkou vždy podporovala prodloužení nouzového stavu, o svém postoji ještě radí. V Událostech řekl, že je pro komunistickou stranu zásadní, zda vláda poskytnutý čas využije pro co nejrozsáhlejší nákupy vakcín. Místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná ovšem v Událostech, komentářích před prodlužováním nouzového stavu varovala kvůli obavě, zda bylo jeho vyhlášení ústavně v pořádku. Preferovala by, kdyby vláda po uplynutí nynějšího vyhlásila nový a nově odůvodněný nouzový stav.
To podle vicepremiérky Aleny Schillerové připadá v úvahu, pokud poslanci prodloužení nynějšího nouzového stavu neschválí. Další možností je podle ní postupovat podle pandemického zákona, který by mohl od soboty platit a poslanci o něm budou v pátek také jednat. Ten ale podle Schillerové neumožňuje zákaz shromažďování, setkávání nebo nařizování pracovních povinností. „Politicky i právně je jediná cesta dát zítra (v pátek) šanci sněmovně,“ dodala.
UDÁLOSTI: Vláda jedná o přísnějších opatřeních (zdroj: ČT24)
Podle koalice Spolu je prodloužení nouzového stavu ústavně pochybné
Podobně jako Konečná i strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09 (koalice Spolu) uvedly, že prodloužení stavu nouze je ústavně pochybné, vláda by údajně měla pro další boj s epidemií využít pravomoci vyplývající z pandemického zákona nebo vyhlásit nový nouzový stav. Ten by mohl sloužit jen pro opatření, která pandemický zákon neumožňuje.
Vláda ve středu oznámila, že požádá sněmovnu o zrušení usnesení, podle kterého má nouzový stav skončit spolu se začátkem účinnosti pandemického zákona a nejpozději k sobotě 27. února. „Zrušovací usnesení nelze revokovat, protože bylo publikováno ve Sbírce zákonů, a je tudíž definitivním rozhodnutím,“ tvrdí koalice Spolu.
„Návrh na revokaci usnesení považuji za nepřijatelný a ODS ho nepodpoří,“ uvedl šéf ODS Petr Fiala. Sněmovna by měla v pátek schválit pandemický zákon, který jí vrátil Senát. „Zákon bude platit včas podle původních dohod. Vláda může přijímat zdůvodněná opatření i bez nouzového stavu,“ dodal.
„Vláda je stále odpovědná sněmovně a obnovování nouzových stavů při nesouhlasu poslanců s jejich prodlužováním označil Městský soud v Praze za ‚učebnicový příklad obcházení ústavního pořádku‘. Takové riziko nesmíme v dnešní krizové situaci dopustit,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V 90' ČT24 zopakovala, že za vhodný postup by považovala, kdyby vláda nová opatření zaváděla podle nového pandemického zákona.
Poslankyně vládního ANO Helena Válková vyzvala ostatní strany, aby se v nynější situaci oprostily od politického boje. „V době, kdy jsme se měli sjednotit a neměli se politicky handrkovat, předváděli jsme občanům, že nám nejde o ně, ale o politické body,“ míní.
Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5. října. Poslanci několikrát žádost vlády podpořili, poslední návrh na prodloužení nouzového stavu do 16. března ale zamítli. Mimořádný stav tak měl skončit v polovině února, kabinet však na žádost hejtmanů vyhlásil navazující nouzový stav znovu. Podle řady právníků či 35 senátorů, kteří podali návrh na přezkum Ústavnímu soudu, se tak stalo v rozporu s ústavou.
O nouzovém stavu bude sněmovna jednat v pátek
Schůzi sněmovny, která se bude zabývat případným prodloužením nouzového stavu, svolal ve čtvrtek předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO). Menšinový kabinet ANO a ČSSD potřebuje hlasy aspoň části opozice, s níž by měl dál vyjednávat.
„Epidemiologická situace se v České republice nadále nelepší, její vývoj je spíše opačný, což podle názoru vlády ukazuje, že výhledově bude nutné přistoupit dokonce ke zpřísňování protiepidemiologických opatření,“ stojí ve vládním podkladu, který dostali poslanci. Zákon o ochraně veřejného zdraví ani takzvaný pandemický zákon, o němž by poslanci mohli kvůli senátním úpravám znovu hlasovat rovněž v pátek, neposkytují podle materiálu dostatečné nástroje.
Situace je podle něj nejhorší od vypuknutí epidemie v Česku. „Takto zásadním rizikům samostatná Česká republika od svého vzniku nikdy nečelila,“ píše se v podkladu. Počet případů onemocnění se podle dokumentu v porovnání mezi týdny zvyšuje o více než čtvrtinu. „Vyšší než 30procentní nárůst případů v mezitýdenním srovnání je zaznamenán v hlavním městě Praze, ve Středočeském, Plzeňském, Ústeckém a Zlínském kraji,“ uvádí materiál.
Vláda varuje, že pokud nebude nouzový stav s možností regulovat mobilitu a sociální kontakty lidí prodloužen, šíření epidemie bude dále zrychlovat, a to i mezi ohroženými skupinami lidí. „Objem nových hospitalizací by zcela jistě vyčerpal stávající kapacity zejména na intenzivní péči během jednoho až dvou týdnů,“ uvádí se v materiálu.
Není nutné zavřít průmyslové podniky, míní prezident Hospodářské komory
Zavírání průmyslových podniků není podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého nutné, uvedl pro ČT. „Nevnímáme tuto situaci tak tvrdě. Říkal jsem, že jsem pro povinné testování, a myslím si, že pánové (Jan) Švejnar, (Štěpán) Jurajda a (Daniel) Prokop (členové Národní ekonomické rady vlády) pochopili, že v daném okamžiku se nebudou průmyslové výroby zavírat,“ uvedl s tím, že navíc většina zaměstnavatelů už také daleko lépe ví, co mají z hlediska ochrany nebo dodržování rozestupů dělat.
„Domnívám se, že i při otevřených výrobách, když lidé budou opravdu nosit roušky a respirátory a budou dodržovat opatření a kontakty a rovnou pojedou z práce domů a podobně, tak že můžeme s covidem bojovat efektivněji než dosud,“ doplnil.
Studio ČT24: Prezident České hospodářské komory Vladimír Dlouhý ke koronavirové situaci (zdroj: ČT24)
Apeloval ale zároveň na bary a podniky, aby platná opatření a zákazy dodržovaly. „Hrozně těžko se bojuje za to, aby průmyslová výroba zůstala otevřená, když vidím v šest ráno na webu vyfotografované bary, které otevřené jsou. Pokud to bude pokračovat, dříve nebo později to na nás všechny dopadne ještě daleko hůře,“ varoval.