Praha – Česko má ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi Evropy a Severní Ameriky jen podprůměrné podmínky pro začleňování cizinců. V mezinárodním žebříčku Indexu integrační politiky skončilo na 19. příčce mezi 31 zeměmi. Pokud by se srovnávaly jen podmínky pro zapojení cizinců do politiky, tak jsme dokonce až předposlední. Vyplývá to ze studie MIPEX, kterou sestavuje British Council s organizací Migration Policy Group.
Celkem se hodnotilo sedm oblastí - práce, vzdělávání, slučování rodin, trvalý pobyt, získávání občanství, ochrana před diskriminací a účast na politice; dohromady se posuzovalo 148 ukazatelů. Česko si vede lépe než průměr EU ve vzdělávání, při slučování rodin a také v udělování trvalého pobytu. Zhruba stejné jako unijní průměr jsou pak u nás pracovní podmínky pro migranty.
Mezi naše slabé stránky patří hlavně to, že jsou české zákony příliš vágní a v praxi to pak často vypadá tak, že konečné rozhodnutí např. o udělení občanství závisí na jednotlivém úředníkovi. „Hodně unijních zemí už tento aspekt eliminovalo a jejich zákony už jsou teď zcela jednoznačné,“ upozornil Thomas Huddleston z Migration Policy Group. Právě takové prostředí přitom podle studie v Česku otevírá možnost pro korupci.
Na konci prvního čtvrtletí 2011 žilo v Česku přibližně 425 tisíc cizinců, což představuje asi čtyři procenta obyvatel. Necelých 200 tisíc u nás může pobývat trvale.
Nejlépe skončilo v žebříčku Švédsko, které získalo 83 bodů ze sta možných. Na druhém místě skončilo Portugalsko a elitní pětici doplňují ještě Kanada, Finsko a Nizozemsko. Podle Huddlestona udělalo největší pokrok za poslední tři roky Řecko, které reformovalo svá pravidla pro cizince. Z nových členských zemí EU skončilo před Českem jen Slovinsko, které získalo o dva body více.
