Česko nemůže zahájit čerpání peněz z EU

Praha – Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) zpochybnila závěry auditu monitorovacího systému evropských fondů. Je podle ní nekvalitní a částečně nepravdivý. Auditoři předtím totiž uvedli, že monitorovací systém systém byl předražený, a vyslovili podezření na podvodné jednání a kartelovou dohodu. Kvůli závěrům ministerstva financí zůstává systém mimo provoz a bez něj není podle ministryně možné zahájit čerpání 650 miliard korun z rozpočtového období 2014–2020.

Audit zjistil tato pochybení:

  • zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda
  • vítězný uchazeč byl zvýhodněn, nesplnil kvalifikační předpoklady
  • hodnocení nabídek bylo netransparentní a nepřezkoumatelné
  • náklady na každoroční servis monitorovací aplikace jsou dvojnásobné než samotné její pořízení
  • cena zakázky z 1,3 miliardy stoupne na 2,5 miliardy, tedy téměř dvojnásobně

Podle auditu ministerstva financí bylo hodnocení nabídek při výběru dodavatele monitorovacího systému evropských dotací 2014+ netransparentní, vítěz nesplnil kvalifikační předpoklady a výsledkem bude prodražení zakázky z 1,3 miliardy na 2,5 miliardy. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová je ale přesvědčena, že monitorovací systém je naprosto v pořádku a závěry jeho auditu důrazně odmítla. Chybu tedy vidí jednoznačně na straně auditu. „Podle našeho názoru se jedná o neprofesionální a špatně odvedenou práci, která poškozuje české zájmy,“ řekla ministryně. Zpráva se podle ní neopírá o důkazy, ale pouze o spekulace.

Ministr financí Andrej Babiš vzkázal z návštěvy Spojených států, že požádá svého náměstka Lukáše Wagenknechta, který byl za audit zodpovědný, o písemné ujištění, že byl audit monitorovacího systému evropských dotací kvalitní. „Po jeho předložení ze strany pana prvního náměstka zvážím další postup v této věci, zároveň o tomto postupu budu informovat Evropskou komisi,“ uvedl Andrej Babiš. Wagenknecht potom zdůraznil, že kontroloři mají velké zkušenosti: „Dělali to zaměstnanci auditního orgánu, kteří takových auditů dělají osm set ročně a mají to v rámci pracovní náplně.“ 

Ministryně Karla Šlechtová:

„Před chvílí jsem podala stížnost a žádost o přezkum zprávy o auditu závěrečné zprávy auditního orgánu do rukou pana ministra Babiše a věřím, že se podaří iniciovat nezávislé expertní a právní posouzení.“

Šlechtová hovoří o stamilionech, audit o miliardách

Ministryně také zpochybnila propočty kontrolorů. Náklady jsou podle ní řádově nižší, než audit uvádí. „Ve výběrovém řízení byla určena stropní cena 900 milionů korun, systém byl však vysoutěžen za 590 milionů korun, tedy za cenu ani ne dvoutřetinovou. Pouze 200 milionů bylo dodavateli proplaceno. Tvrzení, že systém stál miliardu nebo dvě, není pravdivé,“ řekla Karla Šlechtová. Dodala, že se její úřad k pracovní verzi auditu vyjádřil, finální verze však připomínky nezohlednila.

Podle auditu naopak vítězná firma Tesco SW vysoutěžila provoz IT systému na jedenáct let od roku 2014 až do roku 2025 za 1,3 miliardy korun. Započítány přitom jsou náklady na provoz jen na čtyři roky. Systém bude ale potřebovat údržbu i v dalších letech – tyto náklady odhaduje audit na další miliardu. „To samo o sobě svědčí o tom, že to dělal někdo schválně nebo někdo, kdo tomu vůbec nerozumí,“ uvedl advokát Václav Sládek. Evropská komise se k závěrečné zprávě auditu zatím nevyjádřila. „Analyzujeme ji. Své závěry poté poskytneme příslušným orgánům,“ uvedla mluvčí Evropské komise, podle které dostala komise materiál v úterý.

MMR hraje o 650 miliard z evropských fondů

Kontrola ministerstva financí podle Šlechtové nebyla jediná, která se monitorovacím systémem evropských fondů zabývala. Žádná jiná však na obdobné problémy neupozornila. „Jen v této jediné zprávě jsou zjištěny zásadní nedostatky monitorovacího systému 2014+, ale pouze tato jediná zpráva běžným auditním standardům nevyhovuje,“ míní šéfka resortu místního rozvoje.

Že by audit nevyhovoval standardům, náměstek Wagenknecht zpochybnil. „Jde o audit, který je realizován podle zákona, podle mezinárodních auditních standardů a pokynů Evropské komise,“ řekl. Ať však má pravdu kdokoli, výsledkem je, že monitorovací systém nemůže začít fungovat. „Nemůžeme použít monitorovací systém k účelu, pro který byl vybudován, a proto zatím nemůžeme čerpat evropské peníze,“ uvedla ministryně. Česko přitom má v období 2014–2020 nárok na 650 miliard korun.

Karla Šlechtová řekla, že je systém zcela připraven a jeho spuštění brání pouze audit zakázky. Totéž zopakoval i mluvčí Tesco SW Tomáš Jelínek. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) o tom však přesvědčen není. „My jsme zatím měli obavy především z funkčnosti toho systému. Moji spolupracovníci mi říkali, že systém funguje velmi obtížně,“ uvedl.

Kvůli ohrožení stamilionů z EU vyzval své ministry k urychlenému vyřešení situace předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Informace o komplikacích kolem monitorovacího systému evropských fondů mne velmi znepokojily. Očekávám, že ministr Babiš a ministryně Šlechtová problém profesionálně a urychleně vyřeší a ve středu budou vládu informovat o takovém postupu svých úřadů, aby nebylo ohroženo již připravené zahájení čerpání z nových evropských operačních programů,“ uvedl Sobotka. Česko s EK se podle něj dohodly, že první čtyři operační programy by měly být formálně schváleny na přelomu dubna a května. Důkladné prošetření a vyřešení situace požaduje také předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek (ČSSD). „Na prostředky z fondů EU čekají kraje, obce i města, neziskový sektor i podnikatelé. Považuji za nepřijatelné, aby tím, kdo ohrožuje možnost zahájení čerpání nových fondů EU, bylo české ministerstvo financí,“ reagoval Hašek.

Přišla policie kvůli systému? „Pro tuto konstrukci nemám důkazy,“ říká Šlechtová

V době, kdy ministerstvo pro místní rozvoj závěrečnou zprávu kontroly dostalo, přišla také na úřad protikorupční policie. „V médiích se často spojuje přítomnost protikorupční policie s auditní zprávou. Pro tuto konstrukci nemám žádné důkazy. Podle mediálního vyjádření pana náměstka Wagenknechta do dne příchodu protikorupční policie k nám ministerstvo financí v souvislosti s auditem žádné trestní oznámení nepodalo,“ poznamenala Karla Šlechtová, která současně odmítla, že by trestní oznámení podala sama.

Mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej:

„19. března tohoto roku naši kriminalisté prováděli úkony trestního řízení v budově ministerstva pro místní rozvoj, a to v souvislosti s IT zakázkou tohoto ministerstva.“

Tesco SW podala na auditory trestní oznámení

Tesco SW vybrala hodnotící komise na ministerstvu pro místní rozvoj. Jejím šéfem byl tehdy náměstek ministra Jan Sixta. Vlivný úředník dnes šéfuje kabinetu ministra financí Andreje Babiše. A právě audit tohoto ministerstva zakázku kritizuje. Sixta však jakékoli pochybení odmítá: „Jako člen hodnotící komise mohu potvrdit, že hodnocení bylo podložené znaleckými a právními posudky. Tyto 'problémy' neboli stávající rozruch způsobili nekompetentní auditoři.“ Vítězná firma se k výsledkům auditu nechtěla vyjadřovat, protože je prý nezná. Na auditory ale preventivně podala trestní oznámení. 

Zakázka na monitorovací systém spadá do působnosti více ministrů: největší část za 944 milionů do éry Kamila Jankovského, který tento post zastával v Nečasově vládě. Další část zakázky za 380 milionů pak byla schvalována za éry bývalé ministryně, dnes eurokomisařky Věry Jourové. Podle Jankovského za zakázku odpovídala evropská sekce na ministerstvu, kterou vedl náměstek Daniel Braun. Ten byl náměstkem i za Jourové, seděl ve výběrové komisi a drtivou většinu smluv také podepisoval. Dnes působí Braun v Bruselu, kde je poradcem Jourové. Všichni jakékoliv pochybení odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Plaga: Testy by mohly předcházet podávání přihlášek na střední školy od jara 2029

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly změnit od jara roku 2029. Žáci devátých tříd by si mohli podat nově až pět přihlášek. Zároveň by nejprve psali testy a až pak by se hlásili na školy. Uvedl to ministr školství Robert Plaga (za ANO). Nyní si mohou žáci podat maximálně tři přihlášky na obory s talentovou zkouškou a až dvě na obory bez ní. Nově by takové omezení nebylo. Návrh by chtěl Plaga předložit do konce roku.
před 1 hhodinou

Děti propadly sítem, uvedl ÚS. Dal jim novou naději na peníze, o které je připravila matka

Ústavní soud (ÚS) dal třem dětem novou naději na peníze, o které je připravila matka. Dosud byly v procesní slepé uličce a nedařilo se jim nárok uplatnit. Znovu musí rozhodnout Krajský soud v Plzni, jehož verdikt ÚS zrušil. Podle čtvrtečního nálezu děti „propadly sítem“ právní úpravy a výsledek pro ně byl extrémně nespravedlivý. Justice tak měla potlačit formalismus a překlenout mezeru v zákonech.
před 3 hhodinami

Soud uložil ženě za vraždu a pokus o vraždu na Znojemsku 22 let vězení

Krajský soud v Brně ve čtvrtek uložil třiatřicetileté Lucii Hrdové za loňskou brutální vraždu a dřívější pokus o vraždu na Znojemsku výjimečný trest 22 let vězení. Po jeho odpykání poputuje do zabezpečovací detence. Žena podle rozsudku zasadila milenci na ubytovně v Jevišovicích nejméně 158 ran nožem. Už předtím se pokusila usmrtit jiného muže, kterého shodila z mostu. Obžalovaná se doznala. Rozhodnutí není pravomocné, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání. Obhajoba navrhovala jen zabezpečovací detenci.
před 3 hhodinami

Rozmanitost Evropy a tajemství molekul. Do Česka míří nejprestižnější evropské granty

Evropská rada pro výzkum (ERC) vybrala 48 výzkumů, které dostanou v rámci grantů celkem 500 milionů eur (12,17 miliardy korun) na řešení vědeckých výzev, které vyžadují, aby výzkumníci spojili své znalosti. Dva z grantů letos míří do Česka. Každý z oceněných projektů dostane částku 8,5 milionu eur, v přepočtu 212 milionů korun.
před 4 hhodinami

Některé školní sportovní soutěže končí, resort šetří, píší Seznam Zprávy

Ministerstvo školství rozhodlo o rozdělení dotací na školní sportovní soutěže. Některé se kvůli nedostatku financí rušily a jejich další budoucnost je nejistá, zjistily Seznam Zprávy (SZ). Z krajů, které mohly nově žádat, dostala dotaci jen Praha a Zlínský kraj, píše web.
před 5 hhodinami

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

O víkendu bude slunečno, ale chladno

Česko čeká nejteplejší den týdne. Maxima budou ve čtvrtek až 14 stupňů Celsia. Na víkend, který bude slunečný, se ale ochladí. Nejvyšší teploty v sobotu ani v neděli nepřesáhnou deset stupňů a rána budou mrazivá. Zejména na Moravě může v pátek a neděli vát silnější vítr. Vyplývá to z informací a předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 8 hhodinami

Financování veřejnoprávních médií v Česku musí být udržitelné, řekl eurokomisař

České právní předpisy musí podle eurokomisaře pro demokracii, spravedlnost a právní stát Michaela McGratha zajistit, aby média veřejné služby měla k dispozici odpovídající, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje. Financování přitom musí být založeno na transparentních a objektivních kritériích, sdělil ve středu McGrath během debaty v Evropském parlamentu, která se věnovala situaci veřejnoprávních médií v Česku. Debatu prosadila část tuzemských europoslanců.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.