Praha - V důsledku dnešních veder se přes Česko přehnala vlna bouřek. Zasáhla Šumavu, sever i východ republiky. V Krnově silná bouřka ve dvou městských částech strhla střechy z několika domů a lámala stromy. Podle starostky města se s bouřkou zřejmě přehnalo i tornádo. Extrémy počasí komplikovaly i dopravu. Na D1. na 50. kilometru ve směru na Brno se zvedla betonová deska. Je tam omezena rychlost. Po celé republice dnes padaly teplotní rekordy. Meteorologové varovali před přehřátím a dehydratací. Výrazně zeslabená je i ozonová vrstva. Kvůli vysoké koncentraci přízemního ozonu už meteorologové vyhlásili smogovou situaci v Libereckém a Ústeckém kraji. Lidé mohou mít dýchací problémy.
Bouřky už zasáhly i východ republiky
Z veder se nad Českem během dne vytvářely bouřky. Nejprve zasáhly jih Čech, Trutnovsko a Náchodsko, později se přesunuly na Jesenicko, Šumpersko a Bruntálsko. Meteorologové varovali, že ve dvou hodinách tam může spadnout až 70 mm srážek. „V teplém vzduchu se budou v odpoledních a večerních hodinách od úterý do čtvrtka jen ojediněle vytvářet silnější bouřky doprovázené krupobitím, přívalovými srážkami a nárazy větru. Vyšší pravděpodobnost výskytu bouřek je v horských oblastech. Více bouřek očekáváme až při přechodu fronty v noci ze čtvrtka na pátek,“ uvedl ČHMÚ. Kolem půl osmé se bouřky prohnaly i nad Olomouckem a Prostějovskem.
V Krnově bouřka strhla střechy z několika domů a lámala stromy. V městské části Ježník vítr velké škody nenapáchal. Zato v Kostelci poškodil střechy až na čtyřicítce domů. „Tam evidujeme několik desítek poškozených domů. Vítr strhal střechy. Škody budou vysoké,“ uvedl Pavel Moravec, šéf krnovské městské policie. „Je to apokalypsa, katastrofa, spoušť. Střechy leží na silnicích, na autech. Popadané větve a části domů lehce zranily několik lidí. Je poničeno elektrické vedení. Jsme bez proudu,“ popsala situaci starostka města Alena Krušinová. Zároveň uvedla, že byly bouřky zřejmě doprovázené tornádem. Krizový štáb podle ní nyní shání pro postižené rodiny velké plachty, které by překryly nemovitosti bez střech.
Ve dvou krajích byla vyhlášena smogová situace
V Ústeckém a Libereckém kraji byla dnes odpoledne vyhlášena smogová situace. „Výrazně vyšší koncentrace přízemního ozonu se vyskytují v teplé polovině roku v odpoledních hodinách a jsou obvykle spojeny s vysokými teplotami, intenzivním slunečním zářením a malými rychlostmi větru,“ uvádí ČHMÚ. Problémy mohou mít lidé s chronickými dýchacími problémy, starší lidé a malé děti. Až do středy má být kvůli zeslabené ozonové vrstvě zvýšeno škodlivé UV záření až o 20 procent.
Ozon je podle Centra pro životní prostředí a zdraví indikátorem takzvaného letního smogu. „Dochází k němu za suchého a slunečného počasí v důsledku znečišťování ovzduší oxidy dusíku a těkavými organickými látkami. V důsledku znečištění ovzduší ozonem předčasně každý rok umírá v Evropě na 20 tisíc lidí a přízemní ozon také vážně poškozuje lesní i zemědělské porosty,“ uvedl odborný konzultant centra Miroslav Šuta.
Mluvčí Nemocnice Na Bulovce Martin Šalek doporučuje v těchto dnech dodržovat „lékařské patero“:
Pozor na slunce - opakované spálení kůže od slunce může vést k rakovině kůže (malé děti nesmějí na slunce vůbec, seniorům se doporučuje chládek)
Pitný režim - doporučuje se v horku hodně pít, nejlépe 3 litry tekutin denně
Kardiaci - je třeba být v klidu
Klimatizace může škodit - rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nemá být větší než sedm stupňů. Klimatizace navíc vysušuje nosní sliznici a hrozí i nachlazení
Větráky foukající vzduch přímo na člověka mohou způsobit zánět středního ucha nebo spojivek
Rekordy padly na desítkách míst
V pražském Klementinu padl teplotní rekord pro dnešní den, naměřili tam 33,5 stupně. O 0,3 stupně tak bylo překonáno maximum z roku 1934. Klementinum je nestarší česká stanice, měří se zde od roku 1775. Zatím nejtepleji dnes bylo v Praze-Karlově, 37 stupňů. Teplotní rekordy dnes padaly po celé republice. V Česku se pohybovaly většinou mezi 30 až 35 stupni.
Ze stanic měřících déle než 50 let hlásil druhou nejvyšší teplotu Staňkov, 36,9 stupně. Klatovy hlásily 35,7 a překonání maxima z roku 1917. Rekord překročily také stanice v Nepomuku, Domažlicích, Karlových Varech nebo Plzni-Mikulce. Nad 33 stupňů vystoupala rtuť také třeba v Husinci, Havlíčkově Brodě a Poděbradech. Teplotní rekordy padly dnes také na všech jihočeských stanicích ČHMÚ. V Táboře, Třeboni a Blatné naměřili shodně 35,1. Rekordní teploty naměřily stanice i po celém Olomouckém kraji. Nejtepleji bylo v Javorníku, přes 35 stupňů.
Na jihu Čech a v Plzeňském kraji může do čtvrtka stoupat rtuť nad 34 stupňů Celsia, ve zbytku republiky nad 31 stupňů. ČHMÚ zvýšil v Jihočeském a Plzeňském kraji stupeň nebezpečí z nízkého na vysoký.
Pracujícím lidem by měl v horkých letních dnech potřebný přísun tekutin zajistit jejich zaměstnavatel. Firmám a institucím to ukládá zákoník práce. Stačí jen pitná voda. Řidiči hromadné dopravy či zaměstnanci hutí by ale měli dostávat takzvané ochranné nápoje s vitaminy a minerály. Někteří zaměstnavatelé také umožňují pracovníkům nosit lehčí oděv, například řidiči pražských tramvají a autobusů oblékli v současných tropických vedrech uniformy s kraťasy a polokošilemi.
Extrémní teploty komplikují dopravu na D1
V důsledku vysokých teplot se na 50. kilometru D1 ve směru na Brno zvedla betonová deska vozovky, komplikace hrozí i na dalších místech. „Zvednutí betonové desky a s tím související posun navazujících desek si vyžádá přibližně týdenní omezení dopravy. Rychlost je v úseku snížena na 80 kilometrů v hodině a v provozu je jen pravý jízdní pruh,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová. Práce byly zahájeny dnes ve 13:00 a pracovat se bude podle Vápeníkové do pozdních večerních hodin. Silničáři budou každé dvě hodiny kontrolovat stav dálnice.
ŘSD vyzývá řidiče, aby zejména na dálnici D1 v úsecích s původními betonovými deskami věnovali zvýšenou pozornost řízení, a to i s ohledem na extrémně vysoké teploty, které mění vlastnosti vozovky například při brzdění.
Z horka se radují ovocnáři a zahrádkáři
Díky posledním teplým dnům se radují pěstitelé ovoce, které sice později než jiné roky, ale přece začalo dozrávat. Chladné jaro ale na úrodě zanechalo následky, třešní, které dozrávají právě teď, je výrazně méně než je běžné, jahody zrají o 14 dní později. Naopak meruněk a broskví bude podle ovocnářů spousta.
Teplo také pomůže lidem zasaženým povodní, slunce funguje jako přirozený vysoušeč. Na druhou stranu ale teplo prospívá i komárům, kteří se teď na zaplavených oblastech rychle množí. Hygienici je proto hubí postřikem, na Litoměřicku s ním začnou už zítra. Ale nejen komáři trápí obyvatele zatopených oblastí. Ze zaplavených polí se navíc šíří zápach. Zasažená úroda se podle hygieniků bude muset zlikvidovat.
V Krkonoších je místy ještě sníh
Ač se to zdá v těchto vedrech neuvěřitelné, v Krkonoších zůstává na některých místech sníh. Třeba na Hnědém vrchu v Peci pod Sněžkou byste na sjezdovkách ještě našli místa, kde je třicet až padesát centimetrů sněhu. Pokud nepřijde déšť, mohl by v Krkonoších ještě týden vydržet.
Víkend přinese ochlazení a déšť
Tropická vedra budou panovat do čtvrtka. Od pátku se má ochladit na 20 až 25 stupňů a začne pršet. Podle výhledu meteorologů pak další tři týdny, tedy období od 24. června do 14. července, budou teplotně spíš průměrné, první červencový týden může dokonce být i mírně podprůměrný.
Koupaliště zahajují sezonu, ne všude je však koupání bezpečné
Výrazné oteplení dělá radost zejména provozovatelům koupališť. Hlavní sezonu tak naplno rozjíždějí teprve v těchto dnech. Ceny vstupného zůstávají zhruba stejné jako loni, a to i přesto, že mnohá koupaliště investovala do nového vybavení. Lidé se kvůli vedru vydávají i na přírodní koupaliště. Hygienici ale upozorňují, že ne všude je voda vhodná ke koupání. Lidé by se neměli koupat v oblastech, které nedávno postihly záplavy. Na řadě míst určených ke koupání hrozí také výskyt sinic.
V Hostivařské přehradě například rozbory potvrdily vysokou koncentraci fekálií. Lidé se přesto v přehradě koupou, na vlastní nebezpečí. Vodohospodáři přehradu kvůli povodním upustili, hladina vody je teď 2 metry pod normálem a kvůli slabému přítoku hrozí, že se do prázdnin ani nestihne napustit. Ve špatném stavu je i Slapská přehrada. Po záplavách tam zůstaly mrtvé ryby na hladině a při vysokých teplotách se navíc začínají rozkládat. Koupání by se lidé měli vyhnout i v dalších zaplavených místech - tedy po celé Vltavské kaskádě nebo třeba v Chrastavě na Liberecku. Kdy bude voda po povodních znovu vhodná ke koupání, bude záležet i na počasí. Podle hygieniků to ale třeba právě na Slapech bude trvat minimálně několik týdnů.
