Soud uvalil vazbu na aktivistu Zítka, je podezřelý z šíření poplašné zprávy

Okresní soud v Chomutově uvalil vazbu na aktivistu Pavla Zítka, kterého si policisté převzali od slovenských kolegů. Podezřelý je z šíření poplašné zprávy. Česká policie po Zítkovi letos v dubnu vyhlásila pátrání. Před tím se nedostavil k soudu. Později byl zadržen na Slovensku. Policie na síti X uvedla, že muže převáží do Vazební věznice Litoměřice. Hlavní líčení u Okresního soudu v Chomutově je nařízené na 30. srpna.

„Dnes (ve středu) jsme na společném centru v Hodoníně-Holíči od slovenských kolegů převzali hledaného muže, který je v ČR podezřelý z trestného činu šíření poplašné zprávy. Z Hodonína ho převezli ústečtí policisté k soudu, který rozhodne o jeho vzetí do vazby,“ napsalo prezidium.

Slovenská policie Zítka na základě evropského zatýkacího rozkazu zadržela na konci června, soud v Nitře na něj o několik dní později uvalil předběžnou vazbu.

Zítko v Česku čelí patrně obžalobě kvůli tomu, že v době pandemie covidu-19 mimo jiné zpochybňoval existenci viru a ve svých videích mluvil o negativních zdravotních důsledcích očkování proti covidu-19. Státní zástupce už dříve odmítl sdělit podrobnosti a řekl pouze to, že je Zítko obviněný kvůli šíření poplašné zprávy.

V minulosti na sebe Zítko upozornil například u Obvodního soudu pro Prahu 8, kdy hlasitými projevy a skandováním spolu s dalšími lidmi vyjadřoval podporu Patriku Tušlovi obžalovanému z pronásledování šéfa České lékařské komory a Tomáši Čermákovi se Zdeňkem Masárem, kteří čelí stíhání kvůli výtržnictví. Loni chtěl také kandidovat na prezidenta, nepředložil však dostatečný počet občanských podpisů, proto jej ministerstvo vnitra do voleb nepustilo. Podle médií letos zveřejnil dopis, který údajně předal ruskému velvyslanectví v Praze. Žádal v něm Rusy o pomoc „při právní obnově Československa“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
před 9 hhodinami

VideoZdravotní dozor by na dětských táborech mohli nově dělat i lékárníci

Chystá se rozšíření okruhu profesionálních zdravotníků na letních táborech a dalších akcích pro děti. Nově by dozor mohli dělat třeba i lékárníci nebo dětské sestry. Návrh v pondělí projedná vláda. Právě na táborech děti utrpí polovinu úrazů ze všech celoročních zájmových aktivit. Většina zdravotníků tam má kurzy první pomoci. Zdravotní dozor teď kromě lidí s takovým kurzem dělají na táborech lékaři, zubaři nebo záchranáři. Další úprava by se mohla dotknout i zdravotních posudků pro děti.
před 9 hhodinami

Pavel věří, že se jeho vztahy s Babišem uklidní

Prezident Petr Pavel věří, že po sporech ohledně účasti na posledním summitu NATO se jeho vztahy s premiérem Andrejem Babišem (ANO) uklidní. Pavel to v sobotu řekl v diskusi na multižánrovém festivalu Pohoda na Slovensku, kde se sešel s tamní exprezidentkou Zuzanou Čaputovou. Pavel označil za absurdní snahu vládního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), aby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přišel o nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva.
před 11 hhodinami

Nová pravidla přinesla rekordní počet úředních změn pohlaví

Za uplynulých dvanáct měsíců si v Česku změnilo pohlaví v dokladech téměř 1400 lidí. To je podle dat ministerstva vnitra více než za předchozích devět let dohromady. Počet výrazně vzrostl po 1. červenci 2025, kdy pro úřední změnu pohlaví přestala být podmínkou kastrace nebo hormonální léčba. Nově stačí jen potvrzení sexuologa.
před 19 hhodinami

Podnikat už v šestnácti. Přibývá Čechů, kteří se chtějí nechat zplnoletnit

Možnost nechat se zplnoletnit loni úspěšně využilo 36 mladistvých. To je nejvíce za posledních pět let, uvedlo pro ČT ministerstvo spravedlnosti. O nabytí svéprávnosti žádají mladí lidé nejčastěji kvůli podnikání nebo uzavření manželství. Soudy žádosti zamítají jen výjimečně.
před 20 hhodinami

VideoKordová Marvanová hájí nepromlčitelnost vraždy „nejvyšší ochranou“ lidského života. Líbivý návrh, míní Kovářová

Vražda by mohla být v budoucnu nepromlčitelným trestným činem, usiluje o to vláda. Policie nyní nemůže pachatele stíhat za zločiny starší 30 let. Podobný návrh vznikl i v Senátu, autoři obou novel změnu odůvodňují zejména čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami. Členka senátorského klubu ODS a TOP 09 Hana Kordová Marvanová (nestr.) argumentuje, že si lidský život zaslouží „nejvyšší ochranu“, v případě úmyslné vraždy podle ní není důvod, aby za to nepřišel trest. Připomněla i takzvané pomníčky – dosud nevyřešené případy. Členka senátního ústavně-právního výboru Daniela Kovářová (nestr.) namítá, že Senát „nemá takto zásadním způsobem zasahovat do organismu trestního práva“. Hovořila také o „líbivém návrhu“. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 hhodinami

VideoProjekt Young Roma Talents hledá a podporuje mladé romské umělce či sportovce

Objevovat a podporovat mladé talenty, kteří mají často těžké podmínky pro rozvoj, si za cíl klade iniciativa Young Roma Talents. Projekt otevřel výzvu, v níž cílí na hudebníky, sportovce či jinak nadané Romy mladší šestadvaceti let. Přihlásit se do ní lze přes webové stránky. Vybrané zájemce následně podporuje finančně i strategicky. Například jednomu z prvních finalistů, hudebníkovi Janu Hronovi, pomohl natočit videoklip. Projektový manažer Josef Švejda by rád řady talentů v Česku a na Slovensku rozšířil a uvítal i zapojení mladých z dětských domovů, projekt si totiž zakládá na odstraňování bariér.
před 23 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.