Praha - V Česku je čím dál víc legálních zbraní. Zatímco v roce 1990 jich držitelé zbrojních průkazů měli 90 tisíc, teď jich je přes 700 tisíc. Mění se i důvody, proč si je lidé pořizují. Zatímco koncem 90. let to bylo hlavně kvůli sebeobraně, teď je střelba spíš koníčkem.
Když šel Václav Kubánek před šesti lety do důchodu, hledal nového koníčka. Zvítězila pistole. Na střelnici s ní zamíří i třikrát týdně. „Pro mě je to sportovní náčiní, tak jako pro někoho koule, disk, oštěp. My jsme taková partička přibližně ve stejném věku, která se kvůli střílení schází,“ říká Václav Kubánek.
Zbraní má pan Kubánek hned několik. Ne kvůli své bezpečnosti, ale jenom pro zábavu. „Mám pistole především sportovního charakteru, a také staré zbraně ruské, německé a podobně,“ dodává.
A takových nadšenců, kteří vlastní minimálně jednu zbraň, je v Česku přes 300 tisíc. „Tito lidé mají v domácnostech zhruba 700 000 legálně držených zbraní,“ uvádí mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.
Nejčastěji prodávané zbraně jsou pistole, revolvery a brokovnice. Starší pistole se dá koupit už od 1200 korun, cena nové začíná na 6000, ale může jít i do statisíců. V posledních letech je mezi zákazníky čím dál víc žen. Zajímají se hlavně o sportovní pistole. „Mladá generace o zbraně už zájem moc nemá, spíš o ty virtuální na počítačích,“ podotýká prodejce zbraní René Brym.
Kdo chce ale získat zbrojní průkaz, musí projít fyzickými a na vyžádání lékaře také psychologickými testy. Navíc musí předpisy dodržovat i mimo střelnici. „Kdo je přistižen s alkoholem za volantem, přestává být spolehlivý. Přichází nejenom o řidičský průkaz, ale i o zbrojní průkaz,“ upozorňuje prezident občanského sdružení LEX Zdeněk Blažek.
Díky tomu je podle odborníků minimum těch, kteří s legální zbraní porušují zákon. Třeba za loňský rok evidují policisté jen 200 takových případů, což není ani jedno procento z celkového počtu trestných činů.
