Hrádek - Rokycanští kriminalisté vyšetřují skupinu zhruba 90 dělníků ze Železáren Hrádek, kteří čelí podezření z toho, že zhruba po tři loňské měsíce pobírali neoprávněně podporu od úřadu práce. Kromě podpory údajně dostávali z podniku peníze na dohodu o provedení práce. Některé dohody navíc nebyly napsány na konkrétního pracovníka, ale na jeho příbuzné, někdy pobíral jeden pracovník peníze na více uzavřených dohod.
Podle vlastníka železáren musela část zaměstnanců kvůli velkému propadu zakázek na dobu jednoho až dvou měsíců ukončit pracovní poměr a vstoupila do evidence úřadu práce. „Po tuto dobu konali v železárnách pouze práce za odměnu nezbavující je nároku na výplatu podpory v nezaměstnanosti,“ řekl mediální zástupce vlastníka Jakub Salát.
Podle zákona si na ní mohou nezaměstnaní vydělat k podpoře pouze do 3 999 korun měsíčně a odpracovat do 150 hodin za rok.
„Zaměstnanci měli ukončit pracovní poměr, pobírali podporu a k tomu vykonávali další kolidující činnost, kterou ale úřadu práce zamlčeli. Věc je stále v prověřování,“ vysvětlila mluvčí rokycanských policistů Jana Tomková. Podle ní už provedli kriminalisté desítky výslechů, které budou pokračovat dále. Pokud se podezření potvrdí, budou věc kvalifikovat jako trestný čin podvodu.
Dohody byly uzavřené na manželky či babičky
Podnět zaslali úřadu práce dva bývalí zaměstnanci, s nimiž údajně podnik dohodu o provedení práce odmítl uzavřít. „Okamžitě jsme to začali spolu s inspektorátem práce a policií řešit. Nezaměstnaní ale od nás do týdne odešli a zhruba 80 z 90 získalo znovu pracovní poměr už v září,“ uvedl zástupce ředitele úřadu práce v Rokycanech Jan Koranda. Podle něj měli přitom tito lidé podle dohody se zaměstnavatelem začít pracovat na trvalý pracovní poměr až o měsíc později. Podle Korandy trvalo vyplácení podpory a mzdy zhruba dva až tři měsíce.
Podezření úřadu práce vychází z toho, že pracovníci měli uzavřené dohody na babičku nebo manželku, které práci nevykonávaly. Údajně také některé docházkové listy byly evidovány na jiná jména. „Předali jsme policii seznamy lidí. Oni mohou prověřovat i rodinné příslušníky,“ uvedl Koranda. Trestně postiženi podle něj mohou být zřejmě jen uchazeči, u nichž se podvod prokáže. Podnik by mohl být trestně odpovědný, pokud by šlo o skrytý pracovní poměr a kdyby se prokázalo, že krátil odvody státu.
V průměru dostávali lidé podporu 10 000 korun měsíčně. „Pokud ji získali podvodně, když pracovali, tak nad 5 000 korun už je to trestný čin,“ vysvětlil Koranda. Úřad předal policii podezření z podvodu loni v září. Šlo o zhruba 90 zaměstnanců, kteří dočasně odešli z firmy a měli dohodu o provedení práce.
