Zatím pět krajů schválilo zákonodárnou iniciativu, která jim má přinést víc peněz do rozpočtů. Změnit by se podle nich měl systém rozdělování daňových výnosů. Ty se dělí mezi stát a samosprávy podle zástupců krajů diskriminačně. Hejtmani proto připravují vlastní návrhy úprav, které chtějí poslat do sněmovny. Proti je ministerstvo financí, stát by mohl podle propočtů přijít zhruba o dvanáct miliard korun.
Část krajů navrhuje přerozdělení veřejných peněz. Současný systém je podle nich nespravedlivý
Podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) tento návrh pouze prohlubuje deficity. Pokud však přerozdělovací systém nedozná změn, zvažuje Středočeský kraj ústavní žalobu.
Hejtmanství říká, že by nové prostředky směřovalo na investice do škol, nemocnic nebo silnic. Podle stávajícího přepočtu prý samospráva přichází až o dvě miliardy korun ročně.
„Zatímco některé kraje mají na svých účtech u bankovních institucí stamiliony nebo i miliardy korun, my teď máme zhruba třímiliardový úvěr,“ přiblížila hejtmanka kraje Petra Pecková (STAN). Systém podle ní nereflektuje délku silnic, počet obyvatel či počet žáků středních škol.
Hejtmanství Pardubického kraje je slovy hejtmana Martina Netolického (Socdem) připraveno dát nové prostředky právě do silniční sítě, pokud k novému přerozdělení dojde. „Protože investiční dluh, který je daný nespravedlivým rozpočtovým určením daní, chceme dohnat,“ uvedl.
Nárůst o více než procento
Návrhy počítají s vyšším podílem, který by si kraje mezi sebe ze sdílených daní rozdělovaly. Ze současných 9,78 procenta na nových 10,81 procenta. Nejvíc by si přilepšily Středočeský, Pardubický a Jihomoravský kraj – konkrétně o víc než miliardu.
Návrh už do dolní komory doručil Zlínský kraj, hejtmani pro něj teď chtějí hledat podporu mezi poslanci napříč stranami. Na novém přerozdělení financí by žádný kraj – kromě Prahy – přitom netratil. Hlavní město by podle návrhu přišlo zhruba o miliardu, s návrhem proto nesouhlasí.
„V jedné fázi jsme byli ochotni přistoupit na to, že se náš rozpočet z nějakého pohledu sníží,“ připustil pražský primátor a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS). Současné propočty jsou však podle něj neakceptovatelné.
Je to otázka kompromisu, shodují se poslanci
Změny zatím podpořily Liberecký, Zlínský, Středočeský, Pardubický a Jihomoravský kraj. „V okamžiku, kdy chtějí více peněz, ale současně se všichni snažíme, aby státní dluh nerostl, tak je potřeba hledat nějaký společný kompromis,“ uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Pavel Bělobrádek zákonodárnou iniciativu krajům brát nechce. Je prý potřeba se na věc nedívat jen podle dílčích zájmů jednotlivých krajů, ale jako zájmů celku.
Koaliční hnutí STAN pak podle svého místopředsedy Lukáše Vlčka bude chtít apelovat na to, aby se v debatě nalezlo kompromisní řešení.
S navýšením krajských financí souhlasí nejsilnější sněmovní opoziční klub ANO. „Návrh jsme předložili i v rámci konsolidačního daňového balíčku. Máme to jako pozměňovací návrh a já předpokládám, že i vládní poslanci tento návrh podpoří,“ komentovala místopředsedkyně poslaneckého klubu Jana Mračková Vildumetzová.
Svůj vlastní návrh už do sněmovny poslal v listopadu 2021 Pardubický kraj, poslanci o něm dosud nerozhodli.