Některé kraje si stěžují, že z rozpočtového určení daní dostávají méně peněz, než by měly. Systém je podle nich nespravedlivý. Středočeští zastupitelé proto odhlasovali, že předloží do sněmovny novelu zákona, která by měla pravidla změnit. Kolik kraje z daní dostanou teď, určuje procento, nově by mohla částka vycházet z počtu obyvatel, struktury regionu nebo délky silnic.
Některé kraje chtějí spravedlivější rozdělení peněz z daní. Středočeští zastupitelé navrhují novelu
3 minuty
Novela rozpočtového určení daní pro kraje
Minulý rok najezdily vlaky a autobusy napříč Středočeským krajem zhruba sto milionů kilometrů. To je minimálně jednou tolik než v jiných krajích. Na veřejnou dopravu padne třetina všech peněz, které střední Čechy do svého rozpočtu dostanou právě ze sdílených daní. To ale nestačí a kraj musí například zdražovat jízdné.
Podobné je to na silnicích. Tam každoročně kraj investuje pět miliard. „My bychom potřebovali zhruba dvojnásobný objem finančních prostředků, abychom během několika let dali tu silniční síť do pořádku,“ řekl radní pro dopravu Středočeského kraje Karel Bendl (ODS).
Právě doprava je jednou z oblastí, kde se podle vedení středočeského kraje projevuje nespravedlivé dělení peněz. „Kraje mají striktní podíl, který je dán už od roku 2000. Kraj se ale vyvíjí. Ve Středočeském kraji přibylo za posledních dvacet let zhruba tři sta tisíc obyvatel, ale ten zákon to nijak nereflektuje,“ poznamenal radní pro finance Středočeského kraje Michael Kašpar (STAN).
Novela má zohlednit počet obyvatel nebo délku silnic
Novela zákona by to mohla změnit. Na jednoho obyvatele teď dostává Středočeský, Moravskoslezský nebo Jihomoravský kraj o devět tisíc korun méně než například Vysočina. Zohlednit má novela také rozlohu a strukturu kraje, délku silnic, počet zdravotnických zařízení nebo žáků středních škol.
„To současné rozdělení, které je zafixované procentem pro jednotlivé kraje, je velice nespravedlivé, a především nereflektuje aktuální potřeby,“ potvrdil hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (Socdem).
„Je ale potřeba říci, že základní podmínkou pro to, aby nikdo z krajů nebyl při novém nastavení krácen, je nalít tam další peníze,“ poznamenal hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS). A to šest miliard korun navíc.
Ministerstvo se navýšení peněz pro kraje brání
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) ale v současné době navýšení peněz pro kraje na úkor státního rozpočtu nepřichází v úvahu. „Samozřejmě je to materiál k diskusi. Věřím, že mohou být i nějaké pozměňovací návrhy, ale už chceme jednou provždy odstranit tu diskriminaci,“ řekl středočeský radní pro finance Kašpar.
Také zastupitelé Pardubického kraje v úterý schválili zákonodárnou iniciativu, která chce změnit zákon o rozpočtovém určení daní. V návrhu nového nastavení vůči roku 2022 by činilo navýšení rozpočtového určení daní pro Pardubický kraj 1,116 miliardy korun ročně.
Stejný návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní pošle do sněmovny i Zlínský kraj. Pokud se rozpočtové určení daní nezmění, chce Středočeský kraj připravit ústavní žalobu, v níž systém přerozdělování peněz napadne.
